Máte smůlu, nemůžeme vás připojit. Zájemci o fotovoltaiku to slyší stále častěji

Touhu domácností i podniků po instalaci fotovoltaické elektrárny už mnohde začíná chladit malá kapacita rozvodných sítí. Firmy, které soláry na střechy mon­tují, hlásí nárůst podílu zamítnutých žádostí o připojení nových chystaných zdrojů.

Ačkoliv jde stále ještě o zlomek z celkového množství, před pár lety k ničemu takovému nedocházelo. Vyřízení žádosti se bralo v zásadě jako formalita. Přístup k síti navíc mohou zkomplikovat nová pravidla, která umožní bez licence stavět insta­lace s výkonem do 50 kilowattů (dnes 10 kW). Změna je nyní v legislativním procesu.

„Zamítnutí žádosti o připojení už není výjimečné. Jen u klientů naší společnosti jsme v uplynulých měsících evidovali v průměru tak dvě zamítnutí týdně. Jsou to dvě až tři procenta případů, dřív to bývala maximálně promile,“ potvrzuje jednatel instalační společnosti S‑Power Energies Jaroslav Šuvarský.

Horší situace podle něj panuje v jižní části republiky, kde se o distribuci stará společnost EG.D. Podíl zamítnutých žádostí v tomto územním pásu podle údajů S‑Power Energies stoupl z loňských 1,5 procenta na letošních pět.

Vedoucí managementu sítí a strategických projektů společnosti EG.D ze skupiny E.ON Libor Kolář říká, že žádosti o připojení nových výroben energie se kumulují především na jižní Moravě. „Například distribuční oblasti Sokolnice a Otrokovice mají už teď srovnatelné výkony jako blok jaderné elektrárny. V případě dalšího růstu požadavků by mohlo dojít k situaci, že nebude možné přicházející požadavky na zapojení obnovitelných zdrojů reálně uspokojit,“ odhaduje Kolář.

ČEZ Distribuce, která se stará o sítě v severní části republiky, eviduje stále jen do půl procenta zamítnutých žádostí. Necelých deset procent žádostí je opakovaných, to když distributor vyzve žadatele k doplnění nebo upřesnění chybějící náležitosti.

Stává se, že si někdo nainstaluje fotovoltaiku a inspiruje sousedy. Ti si musí vybrat menší sestavu, nebo jim rovnou přijde zamítnutí.

S větším počtem zamítavých rozhodnutí se setkávají i v ostatních instalačních firmách. „Zpravidla se jedná o regiony, kde síť není tak robustní, případně o chatové oblasti nebo ulice s větším počtem již instalovaných fotovoltaik. Takovým příkladem jsou oblasti na jižní Moravě, které byly v roce 2021 zasaženy tornádem,“ říká obchodní ředitel Columbus Energy Petr Vaverka.

Šuvarský dává příklad z menších obcí. „Stává se, že si někdo nainstaluje fotovoltaiku, inspiruje sousedy, ale ti už si musí vybrat buď menší sestavu, nebo jim od distribuce rovnou přijde zamítnutí. O větších sestavách si tak lidé bez ohledu na nově nastavené vyšší limity můžou nechat jenom zdát.“

Nárůst počtu žádostí o připojení domácích fotovoltaik do 10 kilowattů je vidět na statistice. Například u EG.D jich bylo v roce 2020 zhruba 2600, loni zhruba sedm tisíc a letos do září už 27 tisíc. ČEZ Distribuce zaznamenala do poloviny letošního září 40 tisíc požadavků na připojení střešních fotovoltaik s instalovaným výkonem do 10 kilowattů.

V Polsku mají podobnou situaci

„Za nedostatečnou kapacitou sítí je v mnoha případech hlavně matematický problém, a nikoliv technický,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. V systému je podle něj velká část žádostí, které investoři podali jen proto, aby zjistili, zda se bude v dané lokalitě teoreticky nacházet volná kapacita. Přitom ani nepočítají s tím, že by v dohledné době započali s výstavbou elektrárny. Distributor jim však musí tuto kapacitu po nějakou dobu držet. A to mnohde může blokovat přístup ostatním, protože kapacita se tváří jako vyčerpaná.

Podle Krčmáře by pomohl nějaký transparentní online systém nebo mapa, z níž by zájemci zjistili, s jakou kapacitou připojení se dá pro konkrétní oblast počítat. Ze systému by pak vypadly nadbytečné žádosti.

Mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort upozorňuje na další nedostatek systému – v současnosti neexistuje dostatečný tlak na racionální využívání kapacity distribučních sítí. Podniky, ale i část domácností, si někdy pro jistotu rezervují zbytečně velký příkon (respektive mají velký jistič), který nakonec výrazně převyšuje skutečný odběr.

Jak rostou nové fotovoltaické elektrárny

Zvětšit přes celé okno

Na omezenou kapacitu sítí narážejí i v jiných zemích. Potvrzuje to Columbus Energy, která nedávno vstoupila na český trh a patří k hlavním hráčům na tom polském. I tam se potýká se zvýšeným počtem odmítnutých žadatelů.

„Týká se to spíš větších systémů nad 50 kilowattů a nejčastěji nad jeden megawatt. Důvodem je nedostatečná kapacita síťové infrastruktury v některých oblastech Polska a také skutečnost, že velká kapacita je již rezervována pro plánované výstavby obnovitelných zdrojů. Provozovatelé distribučních sítí jsou navíc povinni zajistit kapacitu pro rovněž již naplánované větrné elektrárny na moři,“ říká Vaverka.

Rostoucí zájem o připojení nicméně znamená nutné posílení distribuce a to bude něco stát. „Připojení všech výroben se smlouvou a výroben v jednání o celkovém rezervovaném výkonu zhruba dvou tisíc megawattů si vyžádá investice ve výši zhruba dvou a půl až tří miliard korun. Další investice jsou spojené se souvisejícím posílením soustavy od hladiny nízkého napětí po sítě velmi vysokého napětí. Celkem se tak dostáváme na zhruba 8,5 mi­liardy korun nad rámec plánovaných investic,“ říká Kolář z EG.D.

V případě zamítnutí si mohou domácnosti instalovat elektrárnu bez přetoků do sítě. Elektřinu musí spotřebovat doma.

ČEZ Distribuce investuje každým rokem do posilování, rozvoje a obnovy distribučních sítí zhruba 14,5 miliardy korun. Investice na připojení se pohybují kolem 4,5 miliardy. „Chceme vybudovat dostatečně robustní distribuční síť s odpovídající kapacitou pro připojování nových odběrných nebo výrobních míst. Nelze však s dostatečnou jistotou a předstihem odhadnout či predikovat, kde a kdy vzniknou,“ říká mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

Únikové možnosti po zamítnutí

Pokud žádost o připojení, kterou musí budoucí majitelé podat ještě před zahájením instalace, narazí na strop kapacity, může se pak situace vyvíjet různě. „Žadatelům nabízíme alternativní možnost připojení, a to buď se sníženým výkonem výrobny, nebo připojením v jiném místě. Případně odložením termínu připojení o ně­kolik měsíců,“ říká Holingerová. Firma slibuje, že v mezidobí distribuční soustavu posílí či vhodným způsobem upraví.

Podle Šuvarského se však čekací lhůty prodlužují až na půldruhého roku či dva roky, což může do budoucna znamenat problém. „Projekt k žádosti stojí na technologiích, které o dva roky později už nemusí být k dispozici. Například panely se neustále vyvíjejí, mění se jejich výkon i rozměry,“ říká.

Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren

Zvětšit přes celé okno

Pokud ani v případě zamítnutí nechce neúspěšný žadatel na fotovoltaiku zcela rezignovat, může si mikrozdroj do 10 kilowattů, tedy domácí elektrárnu, připojit ve zjednodušeném režimu. Veškerou vyrobenou elektřinu však bude muset spotřebovat v domácnosti. Kdyby přetekla do sítě, majitel by se tím vystavil riziku pokuty. Podle Šuvarského se to i děje.

Řešení pro budoucnost to v každém případě je. „Proces vyřízení žádosti je v tomto případě velmi rychlý. Může to být přechodné řešení a ve chvíli, kdy dojde k navýšení kapacit v dané lokalitě, si vlastník může zažádat o změnu a přejít na klasickou fotovoltaiku, která umožňuje přetoky do sítě,“ říká Kolář.

Problémy se nevyhýbají ani větším pozemním instalacím. Firmy si nejčastěji stěžují na zdlouhavé jednání se stavebními úřady. A to i v případech, kdy už zdánlivě nestojí nic v cestě tomu, aby projekt realizovaly.

Například společnost Zenergo Energy vyřizovala stavební povolení pro fotovoltaickou elektrárnu v Karlo­varském kraji o výkonu 3,1 mega­wattu jeden rok. Plocha přitom již byla dávno předtím určena pro výstavbu takového zdroje a nebyla ani zatížena žádnými věcnými břemeny. Samotná montáž takové elektrárny zabere zhruba měsíc.

Vyhráno nemusí mít ani ti, jimž se už podařilo vlastní fotovoltaiku k síti připojit. Přepravní společnost GLS letos na jaře instalovala na střechu haly mezinárodního třídicího centra v Jihlavě 666 panelů s výkonem téměř 300 kilowattů. Elektrárna má vyrobit 304 megawatthodin ročně a GLS chce téměř tři čtvrtiny z tohoto množství vracet do sítě. Od poloviny září však s dodavatelem (E.ON) neúspěšně jedná o smlouvě na zpětný výkup vyrobené elektřiny.

„Řekli nám, že aktuálně neuzaví­rají nové smlouvy kvůli situaci na trhu. A to i přesto, že nabízejí výkup za přibližně třetinu ceny, jakou nám aktuálně prodávají. Bohužel přímý prodej některému subjektu na stejném vedení není stále legislativně možný,“ říká ředitel GLS Česká republika Pavel Včela.

Potenciál zelených zdrojů

Česko se bez výstavby nových obnovitelných zdrojů neobejde. Chystaný nový jaderný blok v Dukovanech sám o sobě nedokáže nahradit kapacitu odstavovaných uhelných elektráren. Česko zatím sází zejména na fotovoltaické elektrárny, hlavně kvůli rychlosti přípravy, ale vznikat musí i nové větrné parky. Výstavba těchto zdrojů však častěji naráží na odpor místních obyvatel.

Řada studií – od oborových asociací i z akademické sféry – ukazuje, že potenciál pro výstavbu větrných elektráren Česko má. Autoři dva roky staré studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR došli k závěru, že v roce 2040 mohou větrníky reálně zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami elektřiny. To odpovídá 10 až 31 procentům současné spotřeby. Z německých statistik vyplývá, že větrná energie se uplatňuje výrazněji v zimních měsících, kdy se nedá tolik spoléhat na výrobu ze slunce.

Zřejmě také nepůjde spolehnout se výhradně na střešní instalace, pokud si bude chtít Česko s obnovitelnými zdroji pospíšit. Bude třeba urychlit výstavbu pozemních zdrojů, například na brownfieldech nebo méně bonitních půdách. Střešní fotovoltaiky mají omezený potenciál, mohou z nich přibýt desítky megawattů ročně, zatímco z těch větších i stovky.

Podle studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky z prosince 2020 je na investovanou miliardu korun možné postavit zhruba 64 megawattů velkých fotovoltaik, zatímco střešních rezidenčních pouze 36 megawattů.

Projekty na větší instalace už existují, řada z nich má dokonce přiklepnuté investiční dotace z Modernizačního fondu. Ale i v tomto případě z trhu zaznívá, že byrokracie často dobu přípravy prodlužuje. A hrozí, že se nestihnou postavit do pěti let, jak vyžadují dotační pravidla. A dotace „propadne“.

Zástupci oboru například prosazují, aby obnovitelné zdroje byly považovány za stavby ve veřejném zájmu, což by povolovací proces usnadnilo. Vláda zatím s tímto návrhem souzní. Pomoci by mohly i úpravy ve stavebním zákoně.