Pořadníky na panely i tepelná čerpadla. Ne každému se čekání vyplatí

Dlouhá léta stály fotovoltaiky mimo mainstream. Teprve růst cen energií a hrozba nedostatku plynu jim začala nahánět nové zákazníky. Rychlejšímu rozvoji však brání omezená kapacita instalačních firem i byrokratické překážky. Jedna však může brzy padnout.

Vláda před pár dny kývla na návrh, podle něhož nebude pro zelené elektrárny do 50 kilowattů třeba stavební povolení ani licence od Energetického regulačního úřadu. Nyní je limit stanoven na deset kilowattů. „Je to první dobrý krok,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Zvýšení limitu může pomoci domácnostem, které mají větší střechu a chtějí se do budoucna připravit na sdílení či prodej elektřiny, případně uvažují o pořízení elektromobilu. Je to dobrá zpráva i pro menší a střední podniky, do limitu se vejde třeba nějaká větší stodola či menší průmyslová budova. Zájem o takové elektrárny mezi lidmi i firmami je. Projevilo se to například ve skokovém nárůstu žádostí o dotace z Národního plánu obnova.

„Bez zvednutí limitu by hrozilo nejen prodloužení výstavby kvůli žádostem o stavební povolení, ale také zahlcení stavebních úřadů tisícovkami projektů,“ říká Krčmář. V některých zemích mají strop ještě výš, jinde dokonce pro střešní elektrárny neexistuje vůbec. V Česku změnu ještě musí schválit zákonodárci, vláda ji chce prosadit ve zrychleném režimu.

Když distributor „nepřijímá“

Zájemci o vlastní zdroj energie ale mohou narazit na jiný problém. Někde už distributoři kvůli nedostatečné kapacitě sítě nepřipojují další elektrárny. Podle informací týdeníku Ekonom se problémy týkají třeba několika oblastí na jihu Moravy. Pak nezbude než počkat nebo instalovat panely s dostatečnou baterií a bez přetoků energie do sítě. Fotovoltaiky bez akumulace se už prakticky nestavějí, baterii má devět z deseti instalací, i když jsou připojeny do sítě.

Nově instalovaná tepelná čerpadla v Česku (v kusech)

Zvětšit přes celé okno

Instalaci panelů může překazit také nevhodně orientovaná nebo „slabá“ střecha. Zejména u starších budov nebo rodinných domů proto odborníci doporučují zvážit její rekonstrukci. Panely mohou vydržet na střeše třeba i tři desetiletí. A když už tam jednou jsou, měnit například krytinu by bylo obtížné.

Výhoda zatepleného domu spočívá v tom, že pro vytápění postačí menší, a tedy levnější tepelné čerpadlo.

Fotovoltaické panely nemusí být umístěny pouze na střeše domu. Díky nejnovějším technologiím lze integrovat fotovoltaické články přímo do skel. „Dříve to byla především otázka administrativních budov, s rostoucími cenami energií ale roste zájem i u rodinných domů, které mají kompaktní velkoformátové prosklené fasády minimálně 70 metrů čtverečních a jsou vhodně orientovány vůči světovým stranám,“ říká architekt Martin Kareš z Atelieru Kareš Arch.

Podíl nově dokončených bytů s tepelnými čerpadly na celkovém počtu zkolaudovaných bytů

Zvětšit přes celé okno

Fotovoltaiky se nyní ve větší míře dostávají také na střechy velkých podniků s rozsáhlými halami. Ještě před pár lety to byla rarita. Například na střeše centrálního skladu Billy v Modleticích letos vybudoval ČEZ elektrárnu s výkonem jednoho megawattu. Elektrárna na střeše právě dokončeného distribučního centra společnosti Amazon v Kojetíně má dokonce čtyři megawatty.

Na střechy společnosti Pražská strojírna se mají napřesrok instalovat panely s výkonem 996 kilowattů. Elektrárna je navržena pro pokrytí veškeré spotřeby výroby i administrativních budov. „Návratnost se předpokládá do osmi let,“ říká ředitel firmy Robert Masarovič. O střešních instalacích mluví také municipality a kraje.

Kam se hodí čerpadlo

Solární elektrárna však obvykle není schopná dodat dostatek energie pro vytápění. To vede ke zvýšenému zájmu o tepelná čerpadla, na které lze – podobně jako na fotovol­taiku – získat štědré dotace (Ekonom se jim bude věnovat v dalších dílech tohoto seriálu). Obě technologie se vzájemně doplňují a lidé si je často instalují společně.

Dodací lhůty u obou zařízení se pohybují mezi šesti a 12 měsíci. Některé firmy přitom nabízí fixaci ceny tepelného čerpadla na aktuální úrovni.

Průměrná cena instalovaného tepelného čerpadla v rodinných domech meziročně stoupla zhruba o 30 procent na více než 300 tisíc korun. „Příčinou je zdražení práce a částečně i technologie. A také instalování čerpadel s vyšším průměrným výkonem,“ říká ředitel společnosti Woltair Jan Hanuš. Nejčastěji se výkon pohybuje mezi sedmi a devíti kilowatty.

Tepelné čerpadlo se však nehodí všude. „Je nelogické instalovat ho do objektů, ve kterých dochází k vysokým únikům tepla,“ říká jednatel české firmy Master Therm tepelná čerpadla Jiří Svoboda. Doporučuje nejprve vyměnit okna, zateplit střechu a fasádu. A je dobré myslet na otopnou soustavu. „Tepelné čerpadlo, které spolupracuje s podlahovým, respektive velkoplošným vytápěním, uspoří o 30 procent více energie než u otopných těles,“ říká Svoboda.

„Výhoda zatepleného domu spočívá v tom, že pro vytápění objektu stačí menší, a tedy investičně méně náročné tepelné čerpadlo. Pro vyhřátí domu stačí, aby zařízení pracovalo na nižší teplotu, a tedy s vyšší účinností a nižší spotřebou než v nezatepleném domě,“ říká Vladimír Macháček ze společnosti Daikin.

Tepelná čerpadla nedávají smysl do domů, které se blíží pasivnímu standardu. „Nedoporučuji je do velmi zateplených objektů s tepelnou ztrátou do tří kilowattů,“ říká technologický ředitel společnosti Woltair Karel Náprstek. Nejčastěji se tepelná čerpadla instalují do domů, kde jsou dosud kotle na tuhá paliva či elektrokotle. „Rozmáhá se i výměna za plynové kotle. Velmi často chce zákazník plynový kotel zachovat zapojený v celém systému jako záložní zdroj,“ říká Náprstek.

Obecně je možné tepelným čerpadlem nahradit jakýkoli dosavadní zdroj tepla. Svoboda říká, že pro efektivní práci tepelného čerpadla je třeba otopná soustava s dostatečně nízkým teplotním spádem vytápění, tedy rozdílem mezi teplotou vstupující a vystupující z otopného tělesa. Nejvýše by měl dosahovat 55, respektive 45 stupňů Celsia. U podlahového topení ale třeba jen 35, respektive 30 stupňů. Zvýšení teploty topné vody o 10 stupňů zvýší u tepelného čerpadla spotřebu elektřiny, a tedy i cenu vyrobeného tepla o 25 až 30 procent.

„Úspora oproti vytápění elektrickým kotlem bývá minimálně 65 procent, v případě podlahového vytápění až 75 procent elektřiny. Oproti plynovému kotli je to složitější. Pokud dům spotřeboval na vytápění například 20 megawatthodin tepla ze zemního plynu, s tepelným čerpadlem to může být asi pět až šest megawatthodin elektřiny. Megawatthodina elektřiny je ale výrazně dražší než megawatthodina tepla ze zemního plynu,“ říká Svoboda.

Kdy se hodí vrtat zem

V současné době se nejčastěji instalují tepelná čerpadla, která získávají energii ze vzduchu a s její pomocí ohřívají vodu v otopné soustavě. Podle statistik ministerstva průmyslu se loni instalovalo přes 30 tisíc tepelných čerpadel a 94 procent z nich pracovalo právě na principu vzduch‑voda. Zbývající čerpadla využívají energii ze země.

„Pro námi projektované domy má smysl vytápění řešené pomocí tepelného čerpadla země‑voda s minimálně třemi zemními vrty hlubokými zhruba 80 až 100 metrů. V této hloubce je stálá teplota kolem 13 až 15 stupňů. Čerpadlo je možné využít nejen v zimě k vytápění, ale při reverzním chodu také k chlazení objektu v letních měsících,“ říká architekt Martin Kareš. „Ve spojení s tepelným čerpadlem země‑voda náš ateliér nejčastěji využívá stropní chlazení, které pracuje na principu pohlcování tepla z místnosti, a nositelem chladu je voda. Jeho další výhodou je, že v zimním období je možné stropem dohřívat jednotlivé obytné místnosti a doplňuje tak systém podlahového vytápění,“ říká Kareš.

Podle Macháčka se na geotermální tepelná čerpadla čeká kratší dobu, poptávka po nich není tak vysoká. Vrty prodražují instalaci a je pro ně třeba povolení, proto se spíše používají u novostaveb, případně u kompletních rekonstrukcí s dostatečně velkým pozemkem. „Proti tepelnému čerpadlu vzduch‑voda však dosáhnu zhruba o 20 procent nižších provozních nákladů. Platí, že čím vyšší nadmořská výška, tím větší rozdíl v účinnosti mezi země‑voda a vzduch‑voda,“ říká Macháček.