Neumíte kreslit? Nevadí, umělá inteligence udělá malíře z kohokoli

Tati, namaluješ mi dinosaura, jak si hraje s míčem? Trochu ve mně zatrnulo, když mě takhle můj skoro čtyřletý syn poprosil. V zásobě mám jen pár rychlých tahů pro kresby žabiček, hadů či zajíčků. Nic jiného nakreslit vlastně neumím. Jenže umím ťukat do klávesnice.

Stejně jako miliony technologických nadšenců z celého světa jsem v posledních týdnech propadl vášni vytváření obrázků a kreseb s pomocí umělé inteligence.

Programů k tomu určených se v posledních měsících objevilo několik, třeba DALL E 2, Midjourney či Stable Diffusion. Do uměleckého oboru přinášejí revoluci, demokratizaci tvorby, otvírají ho lidem bez výtvarného nadání. A mají široké možnosti využití například v reklamě, médiích a obecně v audiovizuální tvorbě či hrách.

„V designérské praxi někteří mí kolegové využívají Midjourney a podobné technologie ke generování skic a ideových návrhů. Pokud například přemýšlí nad tvarem karoserie či návrhem propagační grafiky, používají tyto generátory jako asistenty při hledání nových forem a kompozic. Neuronové sítě vycvičené na obrovských datasetech jsou pro ně už nyní skutečným partnerem při práci,“ říká Lukáš Pilka, design director v digitální agentuře BlueGhost.

Rychleji. Levněji. Na počkání

Umělá inteligence umožňuje vytvořit originální vizualizace za zlomek vteřiny a s minimálními náklady, což je v jakémkoli odvětví kreativního průmyslu významný moment. Už nyní existují animované filmy vytvořené pouze pomocí těchto algoritmů.

Nejde jen o rychlost, s jakou vznikne obrázek, ale i o pružnost v jednání. „Představte si, že reklamní agentura nebude potřebovat někoho na photoshop, aby jí vytvořil ideu. Přijdu ke klientovi s myšlenkou, že jeho tenisky budou nosit andělé. Na celém internetu není fotka anděla v teniskách, takže bych musel zaplatit grafikovi čtyři hodiny práce, aby mi ideu nakreslil. S pomocí AI jsem schopný dosáhnout podobného výsledku za pár vteřin,“ vysvětluje Tomáš Mrkvička, bývalý ředitel strategického plánování Ogilvy, dnes marketingový konzultant, reklamní stratég a zároveň nadšenec do technologií.

Neznamená to, že by grafici přišli o práci, jen se změní charakter jejich práce. Například v DALL E je možné rozvinout nebo rozšířit existující obrázek. Les, který je na výšku, v něm člověk s pomocí technologie „dokreslí“ na šířku. A třeba do něj přidá horu, když bude chtít.

Umělá inteligence udělá malíře z kohokoli

Prohlédnout fotogalerii

V tvorbě počítačových her se umělá inteligence využívá právě při generování předmětů. „Dělat do hry zvlášť každý meč, konvici či šuplík stojí nějaké člověkohodiny. A ty jsou v IT drahé. Zatímco nechat si umělou inteligencí vygenerovat několik tisíc 3D stromů, to jde během několika minut a je to zadarmo,“ doplňuje Mrkvička.

Novinka umožňuje lidem tvořit doma vlastní díla. Proč si například kupovat generické obrazy z IKEA? Proč si místo toho neudělat třeba velký obraz sebe sama uprostřed kráteru na Marsu?

„Dovedu si představit svět za pár let, v němž se nekoukáme na filmy točené pro masové publikum, ale na originální snímky generované přímo pro nás, na základě našich preferencí, reakcí atd. Netflix budoucnosti nebude databáze hotových filmů, ale program schopný filmy tvořit,“ domnívá se Pilka. To všechno tato technologie umožňuje. Zvláště v posledních týdnech získává na popularitě model Stable Diffusion. Nabízí mnohem svobodnější tvorbu než konkurence a do poloviny října si ho stáhlo na 200 tisíc lidí.

Například DALL E nedokáže generovat některé typy obrázků, protože porušují pravidla jeho používání. Třeba nedovolí vytvářet sexuální scény. Oproti tomu Stable Diffusion dnes nabízí prostor pro takřka neomezenou fantazii, i když na uživatele klade vyšší nároky, pokud jde o technické znalosti. Instalovat ho lze do počítače s dostatečně výkonným grafickým čipem, čímž se majitel vyhne placení za přístup do cloudu. Většina služeb je totiž po vyčerpání kreditů, za které obrázky generujete, zpoplatněna, respektive je třeba si kredity dokoupit.

„Skutečná změna nastala před dvěma měsíci, kdy přišla na trh Stable Diffusion, která je open source, jde tedy o program, jehož zdrojový kód je volně přístupný k dalším úpravám. To je obří revoluce, protože si ji na počítač může instalovat každý. A tím pádem ji nelze cenzurovat,“ vysvětluje Mrkvička.

Dovedeno ad absurdum: pokud bude někdo chtít vytvářet kontroverzní obsah typu nazí nacisté, pokud modelu poskytne dostatečný počet fotografií, může to udělat. Už dnes vzniklo na základě Stable Diffusion několik desítek až stovek projektů v různých variantách japonského anime i jiných stylů. Jen otestovat, co Stable Diffusion umí, bez stahování programu, je možné třeba na webu Beta.dreamstudio.ai.

Kdyby se nějaký výtvor umělé inteligence příliš přiblížil kopii uměleckého díla, byl by tu prostor ke sporům.

Je umělá inteligence plagiátor?

Tyto nové technologie přinášejí ovšem i nové problémy, například narážejí na autorská práva. Polský kreslíř Greg Rutkowski je známý především svými fantasy výjevy draků a epických bitev. Jeho kresby zdobí například některé kartičky Magic The Gathering, pracuje i pro velká herní studia jako Ubisoft či Blizzard. Jak ovšem upozornil web Tech Insider, pokud si dnes na sociální síti Twitter zadáte do vyhledávání Greg Rutkowski, pak fotky, které se objeví, nebudou nejspíš jeho práce. Půjde o obrázky vytvořené umělou inteligencí Stable Diffusion na přání uživatelů. Ta do přibližně půlky října vygenerovala už 93 000 obrázků v Rutkowského stylu.

„Mám pocit, že se děje něco, co nemohu ovlivnit,“ řekl Rutkowski webu Insider. „Moje jméno se často používá k vytváření obrázků umělé inteligence, stejně jako jména dalších současných umělců. Velmi mě to znepokojuje, připadá mi to neetické,“ dodal. Vývojáři přiznávají, že i na datasetu jeho tvorby se převratná neuronová síť učila.

Ředitel výzkumu umělé inteligence v Avastu Petr Somol věc domýšlí: „Zajímavá situace může nastat, pokud by se AI jakožto nástroj vybudovaný ze znalosti obrovského množství existujícího umění dostala příliš blízko kopii nějakého existujícího díla. Pokud by takové zdrojové dílo podléhalo ochraně autorských práv, byl by tu zřejmě prostor ke sporům.“ Postupným vylepšováním však bude podle něj stále snazší takovým situacím zabránit.

Jiný problém kolem používání chytrých výtvarných programů otevřela nedávno dopisem demokratická kongresmanka Anna G. Eshoová. Vyzvala jím Národní bezpečnostní agenturu a Úřad pro politiku vědy a technologie, aby se zabývaly zveřejňováním „nebezpečných modelů umělé inteligence, které nemoderují obsah vytvořený na jejich platformách“.

Politička kritizuje takzvaná deep fake videa, na nichž mohou být lidé „zachyceni“ v situacích, jež se nikdy nestaly, například s porno obsahem.

Jenže džin už je z lahve venku. Že jsme na prahu velké technologické změny, dosvědčuje i několik týdnů stará zpráva. Poprvé v historii získala umělá inteligence první místo v soutěži veletrhu a galerie Colorado State Art Fair. „Je konec. AI zvítězila,“ prohlásil Jason M. Allen, který dílo s pomocí Midjourney vytvořil.

Na stěnách velkých galerií

Budou tedy takové obrazy jednou běžně viset na stěnách výstavních síní? „Ve sbírce Národní galerie by asi daný obrázek být mohl, jako svědectví dnešní doby,“ říká Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění této instituce. „I když to, že něco vypadá jako umění, z něj umění nedělá. S tím se umění muselo vypořádávat již po vynálezu fotografie, kdy přišlo o funkci nějakého zrcadla, nápodoby skutečnosti. Fotografii ale dělá fotograf, ne fotoaparát. V umění jde tedy již dlouho hlavně o to, co dílem chtěl autor říci.“

Tak jako jsou tedy vystavovány a opečovávány fotografie, třeba i kvůli autorovi, mohou tam končit díla z počítačů. „Jedná se o nové médium a do sbírek budou zařazována pozoruhodná díla, která skrze ně někdo vytvoří a zasadí do kontextu,“ domnívá se Pilka.

„Obrazy generované umělou inteligencí se mohou do budoucna určitě stát novou uměleckou kategorií. Byznysově to může aukčním domům rozšířit nabídku,“ přidává Matyáš Kodl, který má v Galerii Kodl na starost obchodní rozvoj a online aukční portál Artslimit. „V takovém případě by jako umělci mohli být bráni programátoři, kteří vytvoří daný algoritmus. Zároveň tu ale spatřuji nebezpečí zneužití této nové vzrušující technologie pro tvorbu falzifikátů děl známých malířů. Každopádně bude záležet na tom, jak se uchopí a použije,“ uzavírá Kodl.

A jak dopadl dinosaurus u nás doma? Můžete se podívat. Smečuje, syn byl nadšený a já taky.