Většina lidí sledujících zahraniční dění v posledních měsících logicky upírá zrak na Ukrajinu. Kdo se intenzivně zajímá o budoucnost západní civilizace, měl by se ale podívat ještě o něco východněji. O tom, v jakém světě budeme žít my a naše děti, bude možná ještě větší měrou než výsledek války na Ukrajině rozhodovat dění v Číně. Už koncem tohoto týdne začíná v Pekingu 20. sjezd Komunistické strany Číny, na němž si stávající prezident Si Ťin‑pching nechá o dalších pět let prodloužit své doposud deset let trvající funkční období.

S napětím bychom měli sledovat, zda se mu nadále bude dařit centralizovat moc ve svých rukou a jak se v příštích letech Čína vypořádá s řadou problémů. Ať již jde o stárnutí populace, krizi nemovitostního trhu, nebo obecně zpomalování ekonomického růstu, který již nedosahuje kdysi dvojciferných hodnot. Pro budoucnost celého lidstva bude zásadní, zda se Číně podaří do roku 2049, kdy vládnoucí komunisté chtějí slavit sto let od uchopení moci, vytvořit nezávislou a soběstačnou novou vedoucí světovou mocnost. A jestli se tahle novodobá říše středu odhodlá jít kvůli Tchaj‑wanu do otevřeného konfliktu se Západem. Pro demokratický svět by mělo být varováním, že stejně jako se Čína dokázala poučit z pádu komunistických režimů v roce 1989, dokáže se bezpochyby poučit i z ruských chyb při invazi na Ukrajinu.

Přeji pěkné čtení.

Související