Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainNěkolik let trvající období, v němž akciové trhy letěly vzhůru a na investicích do kótovaných firem dokázal vydělat v podstatě každý, letos skončilo. Válka na Ukrajině, energetická krize a především rychle rostoucí inflace odstartovaly akciový pád. Globální akciový index MSCI World, který sleduje výkonnost 1500 největších světových společností, od počátku roku ztratil již čtvrtinu hodnoty. Podobně je na tom rovněž index S&P 500, v němž je zahrnuta pětistovka velkých firem obchodovaných na amerických burzách. Za pouhé tři roky 2019 až 2021 přitom tento index vylétl o 90 procent. Jaká bude budoucnost na akciových trzích a do čeho se nyní vůbec vyplatí investovat?
Inflace prioritou
Naděje některých investorů, že by se výnosné období posledních let mohlo rychle vrátit, začaly umírat během posledního měsíce, kdy představitelé americké centrální banky Fed několikrát naznačili, že nikdo nemůže v nejbližší době doufat ve snížení úrokových sazeb. „Musíme inflaci zdolat. Přál bych si, aby existoval bezbolestný způsob. Jenže takový neexistuje,“ prohlásil minulý týden šéf Fedu Jerome Powell poté, co americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu již potřetí za sebou o 0,75 procentního bodu až do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008.
To je pro akciové trhy přirozeně velmi špatná zpráva. „Dražší“ peníze mají tendenci snižovat ziskové marže podniků. Jelikož jejich zákazníci se rovněž potýkají s vyššími výpůjčními náklady, poptávka po zboží a službách se zpravidla ještě snižuje, což dále sráží ziskovost korporací. A tím pádem i hodnotu jejich akcií.
Meziroční míra inflace (v %)
Tyto pesimistické výhledy odrazují i firmy, které zvažují vstup na burzu. Jak vyplývá z dat společností Dealogic a Renaissance Capital, ve Spojených státech prodali burzovní nováčci od začátku roku do poloviny srpna akcie pouze v hodnotě 5,1 miliardy dolarů. Ve stejném období loňského roku to přitom bylo přes 100 miliard dolarů a dlouhodobý průměr bývá okolo 33 miliard. Počet primárních úpisů akcií pak letos meziročně klesl přibližně o 80 procent na pouhých 63. Mnohé společnosti vzhledem ke stávající ekonomické situaci svůj vstup na burzu odkládají a čekají, až se na trzích „vyjasní“. Aktuálně je k primárnímu úpisu v USA připraveno přes 300 firem.
Není divu, že poněkud uvadá i nadšení investorských nováčků, kteří na trhy vlétli v posledních „pandemických“ letech. Zkušenosti s tím má například Radim Krejčí, zakladatel první české robo‑investiční platformy Portu.cz. I ta těžila z investiční mánie poslední doby. U mnohých uživatelů této platformy byl entuziasmus vystřídán strachem. „Zaznamenali jsme velký nárůst obav lidí, jsou daleko konzervativnější a opatrnější, než tomu bylo dříve,“ říká Krejčí. Negativem podle něj je, že mnozí investoři začali panikařit a nedrží se svých investičních plánů a strategií. „Někteří lidé dokonce vybírají peníze, ale pořád je víc těch, kteří k nám nově přicházejí a investují,“ říká Krejčí.
V USA prodali burzovní nováčci od začátku roku do poloviny srpna akcie jen v hodnotě 5,1 miliardy dolarů. Loni ve stejném období to bylo přes 100 miliard.
Zatímco v polovině loňského roku s Portu.cz investovalo kolem 55 tisíc lidí a na konci roku měla ve správě bezmála sedm miliard korun, aktuálně má kolem 100 tisíc investorů a spravuje 13,5 miliardy korun. Podobně mluví i další lidé z investičního prostředí. „V průměru lze říci, že v první polovině roku 2022 drobní investoři zvýšili zájem o investování skrze podílové fondy, přítoky peněz vzrostly asi o jednu třetinu,“ říká například Martin Mašát, ekonom investiční skupiny Partners.
Hlavním důvodem je podle něj zvyšující se inflace, která rychle znehodnocuje peníze ležící na účtech. Lidé tak hledají cesty, jak své úspory aspoň částečně ochránit před růstem cen. Podle hlavního analytika Patria Finance Tomáše Vlka přinesla vlnu zájmu a obchodní aktivity i ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojená zvýšená kolísavost na akciových trzích, kterou se investoři snažili využít k výhodným nákupům.
Jak teď investovat?
Pro všechny, kteří aktuálně plánují začít s investováním, mají experti několik základních rad. Portfolio manažeři a akcioví analytici zdůrazňují, že v dnešní době více než jindy je třeba rozlišovat mezi pravidelným investováním a jednorázovou investicí vyšší částky.
„Pokud by někdo nové pozice nakupoval, řekněme, měsíčně, nemusí se průběžných výkyvů tolik obávat. V případě jednorázového zainvestování může počáteční valuace významně ovlivnit celkovou výkonnost investice v následných letech,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Jak dodává, v druhém případě by s nákupem akcií vyčkával, jelikož centrální banky přistupují k razantnímu zpřísňování monetární politiky, což může vést k dalšímu poklesu trhu. „Rozhodně nedoporučuji uvažovat o nějakém časování a zkoušet v současné době trefovat dno. Neumí to nikdo a ani profesionálové se do těchto spekulací příliš nepouští,“ varuje Mašát.
Vývoj ceny bitcoinu od počátku roku (v tisících USD)
Kdo plánuje investovat dlouhodobě, neměl by rozhodně čekat ani podle portfolio manažera J&T Investiční společnosti Michala Semotana. Ideální čas na vstup do pravidelných investic je podle něj právě nyní. „Třeba při investičním horizontu dvaceti let nemusíte krátkodobé výkyvy řešit. Z pohledu jednoho či dvou let by samozřejmě měl investor reálnou situaci brát víc v potaz a rozložit nákupy optimálně v čase alespoň na dvakrát či třikrát,“ říká Semotan.
Rovněž podle Krejčího by lidé neměli s investováním zbytečně otálet a čekat na to, až se začnou trhy zase zvedat. Podle jeho zkušeností platí, že ti, kteří příliš dlouho čekají, nakonec nezačnou investovat vůbec a peníze jim pak leží nečinně na bankovních účtech, kde se v dohledné době rozhodně zhodnocovat nebudou. Profíci podle něj už do trhu začínají znovu vstupovat, protože vždycky hledají spíše akciová dna a v dobách, kdy trhy rostou, tak už jen své pozice drží a čekají na výkyvy směrem dolů. „Laičtí individuální investoři to dělají přesně obráceně. Bylo to vidět třeba v prosinci loňského a lednu letošního roku, kdy byly trhy na maximech a o investice byl mezi lidmi obrovský zájem. Zatímco nyní, když jsou trhy o nějakých 20 procent níže, tak se najednou investování spíš bojí,“ říká Krejčí.
Pokud jde o otázku, do jakých konkrétních nástrojů vložit peníze, vždy samozřejmě záleží na tom, jakou míru rizika je investor ochotný podstoupit, a pak také na časovém horizontu, v němž chce investovat. „Pro konzervativní klienty, a tedy do horizontu pěti let, by měly převažovat dluhopisové investice a tím myslím bezpečné dluhopisy. Pro delší horizonty jsou jasnou základní variantou akciové investice,“ říká Mašát. Kvůli diverzifikaci mohou podle něj zkušenější investoři ochotní podstoupit větší míru rizika přimíchat do portfolia i alternativní investice jako komodity, zlato, nemovitostní či další alternativní fondy. „Nicméně pouze v omezené míře, protože to nejsou dlouhodobě příliš výkonná aktiva,“ vysvětluje Mašát.
Při delším investičním horizontu, tedy pět a více let, by v portfoliu měly podle expertů převažovat akcie. Jak říká například Michal Semotan, měly by tvořit 60 až 70 procent objemu portfolia. Zbytek by mohly tvořit dluhopisy, které podle něj mohou v horizontu dvou až tří let příjemně překvapit nejen výnosem ve formě kuponu, ale i kapitálovým ziskem. Donedávna velmi oblíbené kryptoměny naopak jsou a ještě budou kvůli růstu úrokových sazeb pod tlakem. Vidět je to ostatně i na kurzu bitcoinu, který od počátku letošního roku ztratil v korunovém vyjádření více než polovinu hodnoty.
Kdo se bojí velkých výkyvů v portfoliu, měl by podle analytiků klidně část peněz vložit na termínovaný vklad. „Za to se nemusí při současných úrokových sazbách nikdo stydět. Lepší než se nezodpovědně vrhnout do rizikových aktiv a pak si rvát vlasy pokaždé, když si aktualizuji portfolio,“ říká Semotan.
Vývoj indexu S&P 500 v letošním roce
Na jaké akcie vsadit
V situaci, kdy dochází k poklesu ekonomiky, dává obecně smysl investovat do takzvaných cyklicky neutrálních nebo anticyklických akcií. V prvním případě jde o firmy, jež dosahují stabilních zisků bez ohledu na fázi ekonomického cyklu, v tom druhém o podniky, kterým se dokonce při poklesu ekonomiky daří lépe.
Do první skupiny patří společnosti produkující například potraviny, tabák či farmaka. Tedy produkty, které lidé musí spotřebovávat, ať již ekonomika roste, nebo klesá. Do té druhé pak spadají firmy vyrábějící levné a často méně kvalitní zboží, jež se v časech recese stává náhražkou za dražší produkty, jejichž nákup by jinak lidé museli odložit.
Typickým příkladem je společnost Dollar Tree, jež se specializuje na prodej zboží do ceny jednoho dolaru. Jak ale varuje Tomáš Pfeiler, ani tyto podniky nebudou imunní vůči zvyšování sazeb ze strany Fedu. Od srpnového Powellova projevu, v němž šéf Fedu prohlásil, že sazby budou muset jít vzhůru, aby se zkrotila inflace, se tržní hodnota Dollar Tree snížila o 15 procent.
Zvláště vzhledem k současnému růstu úroků je důležité si při investování vybírat firmy schopné generovat zisky i v této těžké době. „Pokud je firma ztrátová, nároky na financování těchto minusů s růstem úrokových sazeb rostou a to se negativně projevuje do hospodaření firem,“ vysvětluje Semotan. Určitě pak stojí za to pozorně sledovat technologické obry, jako je Google či Meta, kteří generují velké množství hotovosti a se změnou nálady na trzích půjdou jejich akcie nahoru jako první.
Výnosnost alternativních investic v letech 2011–2021 (v %)
Investoři hledají ochranu před inflací i ve známkách
Konečně pak platí, že si investoři mohou portfolio oživit i některými alternativními investicemi. Zájem o některé z nich ostatně v poslední době kvůli vysoké inflaci rychle roste. Do této kategorie patří například poštovní známky. Jak říká znalec a obchodník v oboru filatelie David Kopřiva, zájem o investice do poštovních známek roste v Česku posledních pět let. V posledních měsících je tím hlavním motorem zájmu samozřejmě inflace.
„Celosvětově roste poptávka už deset let, přičemž ta nejprestižnější skupina známek se za tu dobu zhodnotila zhruba o 300 procent. Mluvíme asi o pěti procentech veškerých emisí známek,“ říká Kopřiva. Každý rok se podle něj na světovém trhu investičních známek protočí kolem 15 miliard dolarů, tedy podobná suma jako v numismatice. „Na českém trhu pak vidím roční obrat kolem 800 milionů korun, jsou tu stovky až tisíce investorů, přičemž minimálně polovina z nich začala nakupovat známky až v poslední době,“ říká Kopřiva. Na rozdíl od akcií, kde je možné začít investovat doslova za pár drobných, u filatelie je zapotřebí mít dostatečný vstupní kapitál. Podle Kopřivy se vyplatí začít budovat portfolio s jedním až pěti miliony korun.
A do čeho investovat? „Trh je samozřejmě přehřátý, ale jsou tu určité trendy, které by měly přetrvat. Třeba zájem o část emisí známek z období první republiky v Československu, staré emise indických či australských známek, případně speciality z britských kolonií. Jejich cena ostatně pomaleji či rychleji roste posledních 150 let,“ vysvětluje Kopřiva.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
