Polská jablka by se neměla prodávat jako česká, říká majitel Bohemia Apple

Pár kilometrů od Českého Brodu, před obcí Tuchoraz, míjím jabloně obsypané jablky. Na jedné straně silnice zelená, na druhé červená. Před pár týdny se tady začalo česat, déšť práci trochu brzdí. A jsou tu i vjemy dalších smyslů. Při vstupu do rodinné firmy Bohemia Apple mi jako první do nosu vnikne pronikavá vůně čerstvých jablek a mísí se s všudypřítomným hřejivým odérem dřeva. Line se z prosklené kanceláře. Dýchne tady na mě trochu jiný svět – majitel firmy Robert Vyšata totiž nedá dopustit na Bolzano, proslavené právě jabloňovými sady. Severoitalskou provincií se nechává v mnohých ohledech inspirovat a míří tam často načerpat pěstitelské znalosti.

Když si Vyšata před třiceti lety začal jablky vydělávat na živobytí, ještě netušil, co s ním udělají. „Není žádné jiné podstatné jméno, které by tolik ovlivnilo celý můj život,“ usmívá se, zatímco na monitoru v rohu místnosti po očku sleduje chod firmy. Jako na dlani tady vidí jednotlivé provozy, sklady, chladírny nebo třeba rampy s kamiony.

Od spacáku k milionovým technologiím

V roce 1998 převzal krachující sady a podnik od otce, který je spolu s několika rodinami získal v restituci, a začal od nuly. Vyplatil ostatní, zadlužil se, začal scelovat pozemky, stavět a upravovat prostory. Spal ve spacáku na zemi a nemyslel na nic jiného než na práci. V jednu chvíli byl traktoristou, pak zase sadařem, zkrátka dělal všechno, aby se naučil všemu potřebnému. Cílem bylo firmu co nejefektivněji a nejrychleji postavit na nohy.

Rod Vyšatů v Tuchorazi působí od 17. století, tedy přes 300 let. Tehdy rodině patřil statek a pětadvacet hektarů polností v okolí vesnice.

Po třiceti letech se řadí mezi top české producenty jablek: až čtvrtina celkového množství v obchodech pochází z jeho sadů. V každé krabici označené Bohemia Apple jsou jablka stejné velikosti. Na třídění firma pořídila speciální stroj za 100 milionů korun. Jablíčka jedou po páse, až zmizí v uzavřeném prostoru. „Tam je skenují tři počítače a rozřadí,“ vysvětluje Vyšata. Lidé z obsluhy je následně umístí do nachystaných obalů a připraví k expedici. Ročně tak z ramp k obchodním řetězcům směřuje až tisíc kamionů.

Moderních technologických vychytávek je v Tuchorazi víc. Šéf je ukazuje například v technické místnosti. Jsou to třeba stroje na dávkování kyslíku, dusíku či CO2 tak, aby prostor, kde jablka odpočívají, měl ideální ovzduší a ona se nekazila.

Efektivitou proti dotacím

Aktuálně Vyšata hospodaří už na 220 hektarech vlastních jabloňových sadů, roční produkce dosahuje zhruba 13 až 14 tisíc tun a obrat 300 milionů korun. „Nic neoutsourcujeme, všechno řešíme vlastními silami. V Česku totiž buď servis vůbec není, nebo je strašně drahý,“ říká. A vůbec z něj není cítit obava z krize nebo budoucnosti. „Začal jsem sadařinou, vybudoval potravinářskou firmu, zřídil kamionovou dopravu a vlastní servis, mám také zafixované energie, a to až do příštího roku.“

Jenže k tomu, aby prosperoval, potřebuje obchodní řetězec. Proto se jeho plantáž stala oficiálním partnerem Kauflandu, ale jablka odtud jsou k mání i u všech dalších velkých prodejců.

Řetězce tlačí na cenu. V Bohemia Apple se proto snaží o co nejefektivnější provoz, a tak se v Tuchorazi všechno nachází blízko sebe, do jednoho kilometru. Vyšata konstatuje, že má jen nejlepší odrůdy a že lépe a levněji se to už udělat nedá. „Přesto řetězce často koupí polská jablka, jsou levnější,“ krčí rameny. Cena v obchodech pro české zákazníky se sice neliší od té, kterou zaplatí běžně i v jiných evropských zemích, tedy zhruba 50–60 korun za kilogram, ale zatímco zahraničnímu pěstiteli zůstane asi padesát procent této částky, českému jen třicet.

Souvisí to podle něho s tím, že polští zemědělci mají oproti tuzemským řadu výhod, například mají úlevy ze sociálního i zdravotního pojištění a jako fyzické osoby neplatí ani daň ze zisku. „Mají také daleko větší příspěvky na zelenou naftu než my a celkově je jejich stát více podporuje,“ stěžuje si na nerovnoměrnou konkurenci, s níž není možné soupeřit. Za příklad dává velkobedny k uskladnění jablek. Jedna má na výšku zhruba 80 centimetrů a v hale tuchorazského podniku a následně i v chladírně, kde se jich skladuje 13 nad sebou, se tyčí do výšky více než deseti metrů. Jedna taková vyjde na sto eur. A zatímco v Česku si je firmy musí platit z vlastní kapsy, v Polsku to prý farmáři mají s podporou 75 procent.

Polsko se v posledních letech stalo dokonce třetím největším producentem jablek hned po Číně a Spojených státech. Ročně se tam vypěstuje zhruba pět milionů tun, zatímco v Česku maximálně 130 tisíc tun. Než se tak v roce 2008 stalo, byla největším evropským producentem Itálie se zhruba dvěma miliony tun. Nyní se plánuje v Evropě sklizeň na úrovni 13 milionů tun, což je zhruba o 30 procent víc, než je kontinent schopen zkonzumovat. Mnoho polských firem se tak snaží prodat pod cenou. „Není pro ně problém oslovit všechny řetězce v Česku,“ dodává Vyšata.

Aktuálně zažádal aspoň o mimořádnou podporu, kterou umožňuje komise vyplatit zemědělské výrobě v případě, že na ni dopadá válka na Ukrajině. „Je to tedy částečná kompenzace nákladů na energie, hnojiva, mzdy či pohonné hmoty.

Mít pozici jako v Bolzanu

Poslankyně evropského parlamentu Veronika Vrecionová (rozhovor s ní si přečtete na předchozí dvoustraně) takové stížnosti slýchává často. „Vím, že jakákoliv podpora mimo systém je ostře střežena, ale nikdy nikdo mi nebyl schopen doložit nějaká čísla, ze kterých by vyplynulo, že třeba Němci dotují víc. Já si myslím, že to, co Poláci dělají šikovně, a jinde to také mají, je nastavení pravidel. V Česku si je naopak komplikujeme a nastavujeme strašně složitě,“ říká. Kromě toho, aby se srovnaly výše dotační podpory, má Vyšata ještě jedno přání: „Rád bych, aby už nebylo možné dovážet polská jablka a prodávat je jako česká,“ upozorňuje na praktiky, které odhalila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

A středočeský pěstitel by uvítal i to, aby sadařina v Česku nabrala určité vážnosti v zemědělském sektoru, podobně jak to zná z Bolzana. Tam je to privilegovaná věc a osoby, které se o jablka starají, jsou jak v oboru, tak v okolí vážené.