Místo mohutných solárních panelů střešní tašky potažené tenkou a ohebnou vrstvou. Nebo průhledná fólie na prosklených budovách a na oknech. Tak by časem mohla vypadat výrobna elektřiny ze slunce. Umožní to materiál s téměř zázračnými vlastnostmi – perovskit. Je velmi tenký a dobře tvarovatelný. Takové fotovoltaické panely budou i levnější a šetrnější k životnímu prostředí než dnes používané křemíkové.
První firmy už rozjíždějí výrobu solárních článků s perovskitem. A řada výzkumníků se vrhla na jejich zdokonalování. Účinnost a životnost jim teď vylepšil mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. V srpnu o jejich úspěchu informoval časopis Science. „Solární články s perovskitem se dají ztenčit a dobře tvarovat, takže nebudou tak zatěžovat konstrukce domů,“ upozorňuje na jednu z výhod Libor Kobera z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR, který se s kolegy Jiřím Brusem a Rafalem Konefalem na výzkumu podílel.
Nobelova cena na dosah
Minerál perovskit byl objeven na Urale v roce 1839. Tuto sloučeninu oxidu titaničito‑vápenatého v krystalické formě našel německý chemik Gustav Rose, popsal ji a pojmenoval podle ruského mineraloga a diplomata Lva Alexejeviče Perovského. Jak se později ukázalo, uměle se dá vytvořit celá řada sloučenin označovaných perovskity. Mají podobnou krystalickou strukturu jako původní minerál, ale mohou se skládat z různých prvků. A právě sloučeniny halogenů s kovy se osvědčily ve fotovoltaice.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později