Místo mohutných solárních panelů střešní tašky potažené tenkou a ohebnou vrstvou. Nebo průhledná fólie na prosklených budovách a na oknech. Tak by časem mohla vypadat výrobna elektřiny ze slunce. Umožní to materiál s téměř zázračnými vlastnostmi – perovskit. Je velmi tenký a dobře tvarovatelný. Takové fotovoltaické panely budou i levnější a šetrnější k životnímu prostředí než dnes používané křemíkové.
První firmy už rozjíždějí výrobu solárních článků s perovskitem. A řada výzkumníků se vrhla na jejich zdokonalování. Účinnost a životnost jim teď vylepšil mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. V srpnu o jejich úspěchu informoval časopis Science. „Solární články s perovskitem se dají ztenčit a dobře tvarovat, takže nebudou tak zatěžovat konstrukce domů,“ upozorňuje na jednu z výhod Libor Kobera z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR, který se s kolegy Jiřím Brusem a Rafalem Konefalem na výzkumu podílel.
Nobelova cena na dosah
Minerál perovskit byl objeven na Urale v roce 1839. Tuto sloučeninu oxidu titaničito‑vápenatého v krystalické formě našel německý chemik Gustav Rose, popsal ji a pojmenoval podle ruského mineraloga a diplomata Lva Alexejeviče Perovského. Jak se později ukázalo, uměle se dá vytvořit celá řada sloučenin označovaných perovskity. Mají podobnou krystalickou strukturu jako původní minerál, ale mohou se skládat z různých prvků. A právě sloučeniny halogenů s kovy se osvědčily ve fotovoltaice.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva Hníková
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



