Temná stránka modrého světla. Ničí zdraví a urychluje stárnutí

Upíráte celý den svůj zrak do obrazovky počítače či mobilního telefonu? Pak dost pravděpodobně urychlujete své stárnutí a obecně škodíte nejen svému zdraví, ale i lidem, kteří vás obklopují. Jak dokládá nejnovější výzkum Jadwigy Giebultowiczové z Oregon State University, takzvané modré světlo z televize, počítačů a chytrých telefonů může mít škodlivé účinky na širokou škálu buněk v našem těle. Od kožních a tukových buněk až po senzorické neurony.

Giebultowiczová, která se výzkumu modrého světla dlouhodobě věnuje, sledovala, jaké má dopady na mušky octomilky, které jsou nejčastěji používaným modelovým organismem při genetických či biologických studiích. Jejich životní cyklus totiž trvá jen dva týdny, takže jsou výsledky vědeckých experimentů vidět velmi rychle.

Při výzkumu se ukázalo, že molekuly zodpovědné za komunikaci mezi neurony, jako je glutamát, byly po vystavení modrému světlu na nižší úrovni. „Nízká hladina glutamátu může mít za následek snížení funkce mozku, což může způsobit předčasné stárnutí. A protože jsou si lidé a octomilky na buněčné úrovni podobní, negativní dopady tak mohou platit i pro člověka,“ vysvětluje Giebultowiczová.

Modrá není dobrá

Tato vědkyně vysledovala negativní dopady modrého světla na zdraví octomilek již při svých dřívějších expe­rimentech. Při jednom z nich vystavila část mušek tomuto světlu na 12 hodin denně. Výsledkem bylo, že tyto octomilky se dožívaly v průměru o 15 procent kratšího věku než jejich vrstevnice, jež žily buď v naprosté tmě, nebo na normálním světle. Modré světlo podle vědců ničilo jak mozkové buňky octomilek, tak rovněž buňky na jejich sítnici.

A co bylo zajímavé, světlo muškám ubližovalo, i když jej nemohly vidět. Část pokusných octomilek měla mutaci, jež způsobila, že se jim nevyvinuly oči. I tak ale tyto mušky žily kratší dobu, když byly modrému světlu vystavené.

Nedostatek spánku způsobuje kolísání hmotnosti, vysoký krevní tlak, zvyšuje dispozici pro závislosti, náchylnost k úzkostem a depresím a zhoršuje i paměť.

Jiné výzkumy zase naznačují, že modré světlo urychluje stárnutí naší pokožky. Proniká totiž do jejích hlubších vrstev, kde je uložen kolagen a elastin (tedy dokonce hlouběji, než kam dosahuje nebezpečné UVA a UVB záření). Poškození kožních buněk z pohledu stárnutí tak může být daleko rozsáhlejší.

Tato zjištění samozřejmě neznamenají, že dopady modrého světla na člověka jsou srovnatelné s efektem, který má na malé mozky mušek. Negativní vliv zírání do obrazovek mobilů a počítačů na naše zdraví bychom ale podle vědců rozhodně podceňovat neměli.

Je potvrzeno, že náš organismus reaguje na modré světlo snížením tvorby hormonu melatoninu, který uspává lidský organismus a umožňuje mu regenerovat. Budeme‑li večer tomuto světlu vystaveni delší dobu, zhorší se kvalita našeho spánku. Studie z Výzkumného centra pro osvětlení při Rensselaerově vysoké škole technické v USA uvádí, že k významnému potlačení produkce melatoninu přitom stačí dvě hodiny strávené u obrazovky před spánkem. Důležité také je, jak velká doba uplyne mezi odložením mobilu či tabletu a usnutím. Melatonin se totiž začíná do těla vyplavovat teprve 90 minut po zhasnutí modrého světla.

Jeho produkce je ovlivněna nejen dobou, po niž jsme modrému světlu vystaveni, ale i intenzitou jeho záření. Podle studie lékařské fakulty Harvardovy univerzity ale může sekreci melatoninu narušit již velmi slabé světlo. Hormon potlačuje pouhých osm luxů – a to je úroveň jasu, kterou překračuje většina stolních lamp a je pouze dvojnásobkem přirozeného nočního světla.

Méně kvalitní spánek může mít přitom na lidský život a zdraví dalekosáhlé dopady. Když trvá delší dobu, způsobuje kolísání hmotnosti, vysoký krevní tlak, zvyšuje naši dispozici pro závislosti, více podléháme úzkostem, depresím a zhoršuje se i naše paměť.

Podle studie nedávno zveřejněné v časopise PLOS Biology jsme dokonce kvůli nedostatku spánku sobečtější. Jak badatelé zjistili, nevyspalí lidé projevují o poznání menší ochotu pomáhat svým bližním. Podle některých dalších studií způsobuje dokonce nedostatek „hormonu spánku“ vyšší výskyt rakoviny u lidí, kteří chodí na noční směny.

Všudypřítomné světlo

Jestliže modrému světlu se při troše snahy a pevné vůle vyhnout před spaním dokážeme, před veškerým umělým světlem v dnešní moderní společnosti v podstatě není úniku. Podle vědců více než 80 procent populace světa, a dokonce 99 procent Evropanů a Američanů žije pod nebem znečištěným světelným smogem. To má za následek nejen to, že v podstatě nikde v Evropě není k vidění přírodní noční obloha. Především to má však negativní dopad na naše zdraví, protože se nabourávají naše vnitřní biologické hodiny.

Doložila to například studie vědců z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví publikovaná v odborném časopise JAMA Psychiatry. Ukázalo se, že teenageři žijící v městských oblastech s vyšší mírou umělého osvětlení naspí v noci méně hodin než jejich vrstevníci v méně osvětlených čtvrtích. V důsledku nedostatku spánku a jeho nižší kvality pak tihle Američané ve věku 13 až 18 let častěji trpěli výkyvy nálad, úzkostmi, či dokonce bipolární poruchou nebo nějakým typem fobie. Podle jiných studií světelný smog rovněž zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Badatelé z Harvardovy univerzity zase při jednom výzkumu, jehož závěry publikovali před dvanácti lety v magazínu Environ Health Perspect, poukázali na spojitost mezi světelným znečištěním a zvýšeným výskytem rakoviny prsu. Příčinou je pravděpodobně snížená hladina zmíněného hormonu melatoninu.