Až ve chvíli, kdy vlna zmizí, zjistíte, kdo plaval nahý. Tak zní jedna ze slavných vět legendárního investora a miliardáře Warrena Buffetta. Neplatí to jen pro akcie. Svůj „odliv“ zažívá teď trh luxusních hodinek z druhé ruky, jejichž cena v covidových letech stoupla na několikanásobky, stále je vyšší než předtím a i než za kolik jsou nabízeny v obchodech.
Například index nošených hodinek webu WatchChart.com se od března roku 2020, kdy svět zachvátily lockdowny, dostal z hodnoty asi 9500 dolarů na úroveň 22 tisíc dolarů v březnu letošního roku. Od té doby ceny klesají a v současnosti se index pohybuje na úrovni 17 880 dolarů.
Index zahrnuje 30 nejprodávanějších modelů napříč výrobci, počínaje modely Rolex, Omega, Audemars Piguet, Patek Philippe či Tudor, ale jsou v něm zastoupeni i levnější výrobci, například Seiko.
Trh s nošenými luxusními hodinkami v posledních letech vyrostl a spadl společně s akciovým či kryptoměnovým.
Jak uvádí agentura Bloomberg, tuto bublinu živila kombinace rostoucích cen akcií a kryptoměn, které zároveň doprovázela vydatná podpora ekonomiky ze strany centrálních bank a samozřejmě spekulace na růst jejich cen v budoucnu. Trh s nošenými hodinkami se tak s akciovými trhy a kryptoměnami svezl i při jejich pádu.
Pětinový propad luxusu
Některé hodinky z druhé ruky po propadu kryptoměn v krátké době tří měsíců ztratily i pětinu své ceny, například Rolex Daytona či Patek Philippe Nautilus 57111A. Právě tyto dva modely společně s hodinkami Royal Oak od Audemars Piguet patřily mezi kupujícími k těm nejvyhledávanějším. Bez ohledu na to, jestli si je pořizovali dlouhodobí sběratelé, nebo nováčci, kteří zbohatli právě na kryptoměnách. U jmenovaných modelů předtím trh zaznamenal nejvyšší nárůst cen.
Pokud jde o portfolia celých značek, podle statistik WatchCharts.com ztratily během posledního půlroku v průměru hodinky Rolex asi 11,8 procenta, Omega 8,4, Breitling 5,5 a Patek Philippe 3,4 procenta.
Přesto v tuto chvíli stále ještě platí, že ten, kdo kupoval hodinky daných značek (s výjimkou Breitlingu) před rokem, vydělal na nich. V ročním vyjádření indexu zdražily modely Rolex v průměru o 5,6 procenta, od Omegy o 9,7 procenta a od Patek Philippe dokonce o 28,5 procenta. „Navzdory prvnímu výraznému a dlouhodobějšímu poklesu od covidu zůstává sekundární trh s hodinkami v porovnání s akciovými nebo kryptotrhy silný,“ uvádí ve své nedávné analýze investiční banka Morgan Stanley.
Trh živili kryptomilionáři
Fakt, že mnozí z kupujících, kteří se nově vrhli na nošené hodinky, byli obchodníci s kryptoměnami, potvrzuje i web BeInCrypto.com. A vysvětluje tím také propad z posledních měsíců. Ještě v listopadu loňského roku mířila cena nejznámější kryptoměny bitcoinu k 70 tisícům dolarů za jeden, dnes se obchoduje za necelou třetinu, někde kolem 21,5 tisíce dolarů.
Podle analytiků společnosti Jefferies tvořily nákupy kryptoměnových milionářů mezi 25 a 30 procenty tržeb prodejů nejluxusnějších hodinek.
Index ceny luxusních hodinek z druhé ruky
Na trh s nimi se promítl i nový celospolečenský vývoj, tedy jevy, jako je nejistá ekonomická situace lidí, rostoucí inflace a s ní spojené obavy z budoucnosti. K tomu experti poukazují na to, že Rusové, jichž je na trhu mnoho, se v důsledku války na Ukrajině chovají jinak. Tím se zvýšila nabídka a dříve třeba nedostupné hodinky je možné sehnat o něco snáz.
Zatím poslední velkou ranou je situace v Číně. Země v politice nulové tolerance vůči covidu opět zavedla protivirové lockdowny. Jak upozornil list Financial Times, poté co bylo v březnu tímto opatřením zasaženo jedno z finančních center Šanghaj a další regiony, spadly ceny použitých luxusních hodinek, ale i luxusních kabelek z druhé ruky o 20 až 50 procent.
Menší podnikatelé, jimž se v předchozích letech dařilo a byli schopni nakumulovat nějaké prostředky, za které si toto vysněné luxusní zboží koupili, se některých svých vzácných kousků začali zbavovat.
V buticích se na luxusní hodinky tvoří pořadníky. Kdo chce nejžádanější modely hned, musí koupit nošené a dráž.
Nošené jsou dražší než nové
I tak zůstává cena většiny modelů nošených hodinek stále vyšší, než jakou ukazují cenovky v monobrandových obchodech, tedy buticích, kde se prodává jen jedna konkrétní značka.
V době, kdy byla vlna na vrcholu, se ocelové hodinky Rolex Daytona při obchodech z druhé ruky prodávaly v průměru za asi 47 tisíc dolarů (tedy přes 1,1 milionu korun), přičemž dnes je lze sehnat za asi 35,6 tisíce dolarů (kolem 860 tisíc korun). V obchodech jsou výrazně levnější, stojí kolem 14,5 tisíce dolarů (asi 350 tisíc korun).
Jenže v obchodech se k nim dnes člověk jen tak nedostane. I v pražské Pařížské ulici, kde jsou butiky známých značek, mají často jen pár kusů hodinek. Zájemci o nejoblíbenější a zároveň cenově nejdostupnější modely nezbude než se zapsat na pořadník a na svůj vysněný kousek čekat mnohdy přes rok, klidně i dva.
A to není jediná zapeklitost takové koupě. Butiky s luxusními hodinkami v současné situaci často dávají přednost zákazníkům, s nimiž mají nějakou historii, takže „prvokupec“ má často smůlu, respektive na pořadník se dostane jen s velkou dávkou štěstí.
„Cambridgeský slovník definuje retail jako prodej zboží veřejnosti, obvykle pak v obchodech. Podle této definice Rolex přestal být retailovou značkou už loni a nevypadá to, že by se to mělo v blízké době nějak změnit,“ napsal například Rob Corder, zakladatel britského časopisu o hodinkách WatchPro pro profesionální obchodníky.
Nedostatek je podle znalců pochopitelný. Zatímco nabídka těch nejluxusnějších hodinářských značek je konstantní, případně mírně roste, poptávka se v covidových letech znásobila. Velkou změnu tak čekat nelze, zájemcům nezbývá nic jiného než se obrátit na sekundární trh a tam si připlatit.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch Wolf




