V elektronizaci veřejné správy Česko asi o deset let zaostává, Estonsko je naopak pro svět vzorem. S výjimkou svatby, rozvodu a koupě nemovitosti neexistuje v této malé baltské zemi s 1,3 milionu obyvatel úřední úkon, který by nebylo možné učinit online. I malé děti se tam učí o robotice. Bývalý poradce tamní vlády pro digitalizaci Marten Kaevats tvrdí, že tato transformace není ani tak věcí nových technologií, jako spíš ochoty lidí s nimi pracovat. „Digitalizace je mnohem více věcí myšlení. Bohužel nemálo zemí nemá jasný plán, strategii ani vizi. Vytvořit dobrý plán přitom znamená, že mu všichni ve společnosti rozumí a že mu věří bez ohledu na politické názory,“ řekl týdeníku Ekonom na pražské konferenci o digitalizaci Česka, kterou uspořádala Americká obchodní komora.
Proč je zrovna Estonsko příkladem digitalizace?
Neměli jsme peníze, abychom mohli v devadesátých letech minulého století připravit klasický, na papíru založený systém veřejné správy evropského střihu. Měli jsme už ale znalosti a schopnosti, abychom vytvořili elektronický. Navíc Estonci, stejně jako všichni lidé na severu, jsou už s ohledem na drsnější přírodu nuceni spolupracovat.
Starší generace v Česku se digitalizace obává. Jak se v Estonsku podařilo odstranit tuto nedůvěru?
V roce 1997 jsme k tomu spustili první program a vláda ve spolupráci se soukromým sektorem investovala mnoho peněz do digitálního vzdělávání. Především šlo o starší generaci a lidi s nižšími příjmy. Týkalo se to nakonec 19 procent populace. Navíc v té době mnoho lidí začalo s počítačem a internetem pracovat. Postupně se vytvořila důvěra, že na tuto bázi je možné převést i veřejné služby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později