Dlouho slibované masové doručování zásilek drony se teprve nyní stává realitou. Šéf amerického e‑shopu Amazon Jeff Bezos před devíti lety s pompou oznámil, že do roku 2018 bude standardně dopravovat balíky ke dveřím svých zákazníků s pomocí bezpilotních letounů. Dojít k tomu má ale až letos. Prvními zákazníky Amazonu, kterým létací stroj zásilky doručí v rámci běžného provozu, budou obyvatelé části Kalifornie.

Ovšem co se týče rozsahu doručování, předstihne Amazon největší obchodní řetězec světa, americký Walmart. Doručování jeho zboží drony má být ještě letos dostupné čtyřem milionům domácností ve 34 lokalitách Spojených států. Zákazníci si budou moct vybrat z desítek tisíc položek, které k nim přiletí do půl hodiny, a za dopravu zaplatí čtyři dolary.

Zásilkové firmy na dronech láká několik předností. „Klíčové je zrychlení doručení a snížení nákladů na dopravu. Takzvaná poslední míle je nejdražší částí logistického procesu,“ říká Fransua Vytautas Razvadauskas, analytik poradenské společnosti Euromonitor International.

Drony ale stále mají oproti jiným typům přepravy i některé handicapy, zejména výdrž baterie. Kvůli tomu je doba letu a maximální nosnost značně omezená. Například zásilka Walmartu, kterou dron přepraví, nesmí vážit víc než 4,5 kilogramu. Podle Jaroslava Řešátka, šéfa společnosti Telink, která prodává bezpilotní letouny a s nimi související vybavení, vydrží dron ve vzduchu v průměru kolem půl hodiny. Pak se musí znovu dobít.

Velkým otazníkem je také bezpečnost dronů a jejich automatický provoz mimo dohled operátora. I proto jsou letecké úřady při vydávání povolení pro tento typ vzdušné přepravy opatrné a preferují nasazení ve volných a řídce osídlených oblastech. Americký regulátor FAA tak vydal první souhlas s plně autonomním provozem dronů mimo přímý dohled operátora až na začátku minulého roku a na pravidlech plošného doručování drony po Spojených státech teprve pracuje.

Firmy na dronech láká několik předností. Klíčové je zrychlení doručení a snížení nákladů na dopravu.

Podle amerického webu OPB.org měly například bezpilotní letouny Amazonu při zkušebních letech od roku 2018 několik nehod. E‑shop k tomu uvedl, že šlo o starší modely, které nebude v reálném provozu používat, a že vyvinul detekční systém, díky kterému se drony srážkám vyhnou. Podle odborníka na bezpilotní letecké stroje Darryla Ablinga je podíl počtu havárií dronů na celkovém množství letů zanedbatelný.

Závod o to, kdo drony s balíky dostane do vzduchu s povolením leteckých úřadů v masovém měřítku, svádí vedle Amazonu a Walmartu i řada dalších firem jako největší logistické společnosti FedEx a UPS či Wing, který patří stejně jako Google pod koncern Alphabet.

Všechny už drony testují řadu let. Wing je aktivní například ve Spojených státech nebo Austrálii a letos v březnu oznámil, že už provedl 200 tisíc leteckých doručení. Spolupracuje na tom s několika lékárenskými, veterinárními, fastfoodovými nebo obchodními řetězci. Zásilky letí rychlostí až 100 kilometrů za hodinu a obvykle jsou doručené do 10 minut. Dron spustí balík k zákazníkovi z výšky na lanku, automaticky zásilku odpojí a letí zpátky na stanici se nabít.

Prodeje dronů ve světě

Stroje Wingu doručují zásilky v Austrálii nejen ve venkovských oblastech, ale i ve městech, třeba v Canbeře. To je kvůli bezpečnostním pravidlům ve světě zatím výjimečné, ale Austrálie má volnější zákony pro provoz dronů.

Google tvrdí, že bezpilotní letouny budou jednou běžnou součástí života i v městských zónách po celém světě. Podle firmy tak mají přispět ke snížení dopravních zácp, nehod a emisí skleníkových plynů.

Běžné doručování až koncem dekády

Celosvětově se podle analytické společnosti Statista loni prodaly drony za 26 miliard dolarů a do konce desetiletí se má tato částka vyšplhat na 91 miliard. V současnosti tvoří více než polovinu trhu podle investovaných peněz vojenské využití. Například turecké drony Bayraktar nyní významně pomáhají ukrajinské armádě v boji s ruskou anexí, ale zájem je o ně i v řadě dalších zemí.

Zhruba pětinový podíl na trhu má prodej menších dronů amatérům, kteří stroje využívají pro focení nebo jako hračku. Význam této části ale bude podle dat Statisty klesat (viz grafy níže). To potvrzuje i Řešátko z firmy Telink: „Dřív chtěl každý dron, aby si vyfotil dovolenou a podobně, ale trh s hobby drony se částečně nasytil. Nyní naopak rychle roste trh s průmyslovými drony pro práci.“ Například ve stavebnictví a geodezii už podle něj začínají být rutinou. Průmyslové drony se také využívají při ostraze, v zemědělství nebo zábavním průmyslu. Firemní nasazení nyní tvoří asi pětinu trhu, tento podíl bude dál růst.

Samotné doručování je zatím jen zanedbatelnou částí a podle předpovědi analytiků se po světě začne více prosazovat mezi další běžné způsoby dopravy až v druhé polovině desetiletí. Na jeho konci má tento segment dokonce trhu dronů dominovat.

Podle Razvadauskase z Euromonitoru nyní ve většině zemí brání masivnímu vzdušnému doručování především zákony zaměřené na bezpečnost a ohrožení soukromí občanů. „V Americe se v omezování restrikcí posunuli, ale u nás je to pořád ještě na dlouho, hlavně při doručování ve městech,“ myslí si Libor Švadlenka, děkan Dopravní fakulty Jana Pernera na Univerzitě Pardubice.

Google tvrdí, že doručení balíku dronem bude jednou běžnou součástí života i v městských zónách po celém světě.

Zdravotnické výjimky

I v Evropě se ale regulace dronů posouvá. Od konce roku 2020 platí v unii nová legislativa, která se postupně propisuje do českého práva. „Česká legislativa dřív spoustu věcí natvrdo zakazovala. Evropská legislativa nyní v podstatě říká, že pokud přijdete na úřad s projektem, který bude dávat smysl a bude bezpečný, povolí vám ho,“ říká Řešátko.

Provozovatelé dronů se nyní musí registrovat a absolvovat výcvik a zkoušku. To neplatí jen pro bezpilotní letouny, které jsou lehčí než 250 gramů, nemají kameru nebo jsou oficiálně označené jako hračky pro děti do 14 let. Legislativa také zavedla tři kategorie dronů – otevřenou, specifickou a certifikovanou. Nejpokročilejší drony patří do té třetí, zatím ale spíše jen teoreticky. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví Vítězslava Hezkého by drony v této kategorii musely splnit přísná pravidla podobná těm, která jsou nastavená pro běžná dopravní letadla. „Jednou to přijde, ale nemám informaci, že by byl po světě, nebo minimálně v Evropě, nějaký dron takto certifikovaný,“ říká Hezký.

Doručovat zásilky tak v současnosti mohou prakticky jen bezpilotní letouny z kategorie „specifická“. „Jsou dané určité podmínky. Pokud je nesplníte a potřebujete jít dál mimo tyto podmínky, požádáte na úřadě o oprávnění k provozu a projekt projde posouzením rizik,“ popisuje Hezký s tím, že tento postup nyní prakticky vylučuje plošné a masové létání doručovacích dronů. „Neříkám ale, že to nebude do budoucna možné. Bude to možné, až se dostaneme ke kategorii certifikovaných dronů, která je na to nastavená,“ dodává Hezký.

Úřad pro civilní letectví dosud v Česku vydal kolem 800 oprávnění ke specifickému provozu dronů, některá zahrnují i přepravu věcí. Nejde ovšem o komerční zásilkové služby, ale většinou o zdravotnické dodávky.

Právě přepravu zdravotnických prostředků povolují úřady po světě nejčastěji, i když jdou nad rámec zavedené regulace. V těchto případech je totiž význam rychlého doručení větší než u běžného zboží. Ve Švédsku třeba nedávno záchranářský dron doručil defibrilátor lékaři, který na procházce náhodně narazil na staršího muže ležícího na zemi s infarktem. Švýcarská pošta zase spolu s firmou Matternet provozuje rychlou přepravu drony pro některé zásilky mezi nemocnicemi.

Zásilkovna pokračuje

Evropská unie už také pracuje na zavedení služeb a kontrolních procedur označkovaných jako U‑Space. Ty umožní testování a létání většího množství plně autonomních dronů. Tento systém by měl začít fungovat od roku 2023 a počítají s ním i české úřady. Podle ministra dopravy Martina Kupky jsou bezpilotní prostředky jednou z nejperspektivnějších oblastí civilního letectví.

Do dronů a jejich řízení tak v Česku investuje řada firem. Letecká divize průmyslového holdingu Czechoslovak Group rodiny Strnadových nedávno představila software, který má zajistit bezpečný provoz dronů ve vzdušném prostoru. Systém propojuje všechny účastníky přepravy, jako jsou dopravce, Řízení letového provozu nebo adresát zásilky, a využívá pro záznamy letů technologii blockchain. Brněnské výzkumné centrum americké technologické skupiny Honeywell vyvinulo dva navigační systémy pro drony, které mají fungovat i v oblastech, kde je narušený nebo nekvalitní signál z globálních navigačních satelitních systémů.

Pár firem v Česku, například e‑shopy Mall nebo Kytary.cz, už vyzkoušelo i doručování drony. Vesměs šlo podle Řešátka o akce, které sloužily spíš k upoutání pozornosti, výjimkou je Zásilkovna. Ta si na výpomoc přizvala i odborníky z Českého vysokého učení technického. „Na základě zkušeností z pilotního provozu budeme připravovat projekt zavedení dronů do omezeného a poté i běžného provozu. Doručení dronem či jiným autonomním zařízením bude v budoucnu jistě trendem z pohledu rychlosti a dostupnosti služeb, které by jinak určitě nebyly možné,“ říká Adam Horzenberger, technický ředitel skupiny Packeta, pod kterou Zásilkovna patří.

Související