Měsíce zavřených kanceláří i stále větší hlad po flexibilitě přispěly k tomu, že zaměstnanci i po ústupu pandemie stále ve velké míře pracují z domova. Home office se stal standardem a řada zaměstnanců přichází na chuť možnosti pracovat v tomto režimu i ze zahraničí. Jenže právě práce zaměstnanců z ciziny znamená pro jejich české zaměstnavatele řadu komplikací. Co by měly vzít podniky v potaz, než se rozhodnou přání zaměstnance pracovat často i z exotických zemí vyjít vstříc?
Daňové dopady
Povinnost odvádět za zaměstnance daně má zaměstnavatel. Ten musí určit, ve kterém státě tuto povinnost splní. To se pak promítá i do výše daňové sazby, kterou zaměstnavatel zaměstnanci z příjmu srazí.
Příjmy zaměstnance se daní zpravidla tam, kde je zaměstnanec daňovým rezidentem. Pokud český zaměstnanec pracuje dlouhodobě z jiného státu, může mu vzniknout daňová rezidence kromě České republiky také v tomto státě. Jde zpravidla o případy, kdy zaměstnanec pobývá v cizině déle než 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období; nebo jeho český zaměstnavatel má v zahraničí daňovou rezidenci nebo stálou provozovnu; nebo se jedná se o mezinárodní pronájem pracovní síly.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později