Měsíce zavřených kanceláří i stále větší hlad po flexibilitě přispěly k tomu, že zaměstnanci i po ústupu pandemie stále ve velké míře pracují z domova. Home office se stal standardem a řada zaměstnanců přichází na chuť možnosti pracovat v tomto režimu i ze zahraničí. Jenže právě práce zaměstnanců z ciziny znamená pro jejich české zaměstnavatele řadu komplikací. Co by měly vzít podniky v potaz, než se rozhodnou přání zaměstnance pracovat často i z exotických zemí vyjít vstříc?
Daňové dopady
Povinnost odvádět za zaměstnance daně má zaměstnavatel. Ten musí určit, ve kterém státě tuto povinnost splní. To se pak promítá i do výše daňové sazby, kterou zaměstnavatel zaměstnanci z příjmu srazí.
Příjmy zaměstnance se daní zpravidla tam, kde je zaměstnanec daňovým rezidentem. Pokud český zaměstnanec pracuje dlouhodobě z jiného státu, může mu vzniknout daňová rezidence kromě České republiky také v tomto státě. Jde zpravidla o případy, kdy zaměstnanec pobývá v cizině déle než 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období; nebo jeho český zaměstnavatel má v zahraničí daňovou rezidenci nebo stálou provozovnu; nebo se jedná se o mezinárodní pronájem pracovní síly.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Lenka Gomez Tomčalová
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



