Skoro o pětinu větší plat než mužští kolegové mají české truhlářky. Totéž recepční, zdravotnické laborantky či učitelky na prvním stupni základní školy. Takových profesí je v domácí ekonomice zhruba sedmina. Ekonom analyzoval celkem 250 profesních skupin ze statistiky Struktura mezd zaměstnanců, kterou vytváří Český statistický úřad a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Slouží k podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje a zahrnuje údaje o odměňování v soukromé sféře (mzdách) i státní správě (platech).

Vytvořili jsme z ní srovnání rozdílů v odměňování u jednotlivých zaměstnání podle medianové hodnoty. Rozdíl v odměňování mužů a žen, který panuje všude po světě, je v Česku podle posledních dat 16 procent u průměrných hodinových mezd. U medianových hodnot je to 12 procent.

Pouze ve 34 případech byl mediánový příjem žen vyšší než mužů. Mzdovou převahu mají tam, kde jich pracuje výrazně víc, nebo v profesích, kde jsou naopak minoritou. „Realita je totiž složitější,“ říká Lenka Simerská, expertka na férové odměňování MPSV. Za příklad dává učitelskou profesi na prvním stupni základních škol. „Do oboru vstupuje násobně méně mužů a mnozí se rychle posouvají do vedení škol nebo přidružených pozic ve školství.“ Totéž vidí u laborantek, které zůstávají u rutinní práce, kdežto muži profesně postupují nebo v oboru začnou podnikat. Ze statistiky tedy mizí.

 

Struktura mezd

Šetření vychází z údajů od zaměstnavatelů a jedná se o finální částky na výplatnicích. Do hrubých mezd se počítají všechny složky včetně prémií a odměn, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci a podobně) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok.

Šetření pokrývá celou zaměstnaneckou populaci Česka včetně dříve opomenutých malých podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnance neziskových institucí a podnikatelů – fyzických osob.

Největší rozdíly jsou u řídicích pracovníků, konkrétně u ředitelů ve zdravotnictví, kde ženy vydělají o dvě pětiny méně než muži. Ředitelky zdravotních institucí vydělávají 76 tisíc, kolegové ředitelé 131 tisíc.

Mzdová rovnost mezi pohlavími panuje podle statistiky zhruba u 53 pozic zařazených do statistického srovnání. Podobně jako muži jsou na tom například grafičky, knihovnice či farmaceutické asistentky. Rovnost není absolutní nula, je to plus minus pět procent, což je míra tolerance uznávaná většinou evropských států.

Tématem se zabýval projekt MPSV nazvaný 22 % k rovnosti. Začínal v roce 2016, kdy byl rozdíl 22 procent. Simerská byla jeho hlavní gestorkou. „To, že jsme nyní na 16 procentech, se jeví jako zlepšení, zvlášť když jsme měli před rokem 18 procent. Rozdíl ovšem nevytvořilo cílené a systematické zlepšování, byť už si řada zaměstnavatelů dělá genderové audity a vnesla do odměňování transparentnost. Pandemie přinesla víc práce pro pečovatelské pozice, které často zastávají ženy, a zvýšily se minimální mzdy a platy ve státní sféře,“ vysvětluje Simerská, jejíž projekt pokračuje pod názvem Rovná odměna.

Související