Automatizace se výrazně podílí na růstu mzdové nerovnosti ve Spojených státech v posledních třech dekádách. K tomuto závěru dospěla studie ekonomů Darona Acemoglua a Pascuala Restrepa, kterou zveřejnila nezávislá výzkumná instituce National Bureau of Economic Research (NBER). Připravit ekonomiku a společnost na dopady automatizace musí i Česko. Týká se to především vzdělávacího a sociálního systému. Jde o jeden z úkolů pro současnou vládu.
Slovem automatizace se rozumí, že zaměstnance v jednotlivých úlohách nahrazují mimo jiné stroje, ale také třeba algoritmy. Podle Mezinárodního ekonomického fóra může do roku 2025 v důsledku nahrazování lidí stroji a algoritmy zmizet po celém světě celkem 85 milionů pracovních míst. Na druhé straně však díky stejnému procesu za tu dobu může vzniknout 97 milionů nových pozic.
Jinými slovy, přílišné obavy z vysoké nezaměstnanosti nejsou namístě. Tento závěr dokládá také analýza badatelů Katji Mannové a Lukase Pütmanna z roku 2018, kteří zkoumali data z USA.
„Podle našich odhadů pokroky v oblasti automatizačních technologií na národní úrovni mají pozitivní vliv na trzích práce na lokální úrovni. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu sice klesá, ale je více než kompenzována nárůstem pracovních míst v sektoru služeb,“ shrnují své poznatky.
I tak ale dojde k nebývalé proměně pracovního trhu. Ta se může projevovat právě rozevíráním nůžek mezi bohatými a chudými. Reálné mzdy nadále porostou pracovníkům, které neohrožuje vytlačování z pozic a úkolů, pro něž mají největší potenciál. Typicky se jedná o vysokoškoláky. Na druhé straně spektra zůstanou lidé, jimž automatizace ukrajuje z úkolů, které jsou pro ně nejvhodnější. Ve vyspělých státech se jedná zejména o muže s nízkým vzděláním.
Acemoglu a Restrepo svojí studií reagují na skutečnost, že mzdová nerovnost ve Spojených státech v posledních letech prudce vzrostla. Na jedné straně Američanům s dokončeným vysokoškolským vzděláním v posledních třech dekádách výrazně stouply reálné mzdy. Na druhé straně však těm, kteří nedokončili střední školu, příjmy navzdory nominálnímu růstu reálně klesly o 15 procent. Více než z poloviny se na tom podílela automatizace, vyplývá ze studie.
Podle výzkumné pracovnice RAND Europe Lindy Kunertové se fenomén týká Evropy podobně jako USA: „Ale liší se co do dopadů na strukturu příjmů a pracovních podmínek ve společnosti hlavně kvůli výrazným regionálním rozdílům. V USA se sice struktura ekonomik různí od státu ke státu také, ale rozdílů mezi evropskými zeměmi přece jen nedosahuje.“
Problém pro Rumunsko i Česko
Podle Kunertové je na první pohled patrné, že některé země jsou ekonomickou nerovností v souvislosti s automatizací ohroženější. „A to zejména ty, kde se na zaměstnanosti nebo tvorbě HDP výrazně podílí montovny, zemědělství či jiné obory náchylné k automatizaci kvůli rutinním a repetitivním pracovním úkonům,“ upřesňuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později