Jedním z nejčastějších dotazů takzvaných dohodářů, zvlášť když s takovou formou práce nemají zkušenost, bývá, zda uvádět nebo neuvádět dohodu, z níž byla sražena srážková daň, do daňového přiznání.
Zde si pro účely přesné orientace nejprve vyjasněme, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní.
Zálohu na daň sráží zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, pokud nejde o speciální případy, kdy může srazit srážkovou daň. Srážková daň se uplatňuje ve zvláštních případech vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, například u dohod o provedení práce do 10 000 Kč, úroků vyplácených bankou či dividend.
Příjmy zdaněné srážkovou daní se nemusí uvádět v daňovém přiznání, protože jsou už jednou zdaněny. V případě srážkové daně z dohod o provedení práce ale můžeme jako fyzická osoba tyto příjmy a sraženou daň uvést uvést v daňovém přiznání a dosáhnou tak daňové výhody. Pokud tak učiníme, bude srážková daň považována za zálohu na daň. Za určitých okolností to může být výhodné a částky srážkové daně mohou být zcela nebo částečně vráceny, pokud vyjde v daňovém přiznání přeplatek na dani.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později