Jedním z nejčastějších dotazů takzvaných dohodářů, zvlášť když s takovou formou práce nemají zkušenost, bývá, zda uvádět nebo neuvádět dohodu, z níž byla sražena srážková daň, do daňového přiznání.
Zde si pro účely přesné orientace nejprve vyjasněme, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní.
Zálohu na daň sráží zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, pokud nejde o speciální případy, kdy může srazit srážkovou daň. Srážková daň se uplatňuje ve zvláštních případech vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, například u dohod o provedení práce do 10 000 Kč, úroků vyplácených bankou či dividend.
Příjmy zdaněné srážkovou daní se nemusí uvádět v daňovém přiznání, protože jsou už jednou zdaněny. V případě srážkové daně z dohod o provedení práce ale můžeme jako fyzická osoba tyto příjmy a sraženou daň uvést uvést v daňovém přiznání a dosáhnou tak daňové výhody. Pokud tak učiníme, bude srážková daň považována za zálohu na daň. Za určitých okolností to může být výhodné a částky srážkové daně mohou být zcela nebo částečně vráceny, pokud vyjde v daňovém přiznání přeplatek na dani.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Nikola Žítková
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



