Jedním z nejčastějších dotazů takzvaných dohodářů, zvlášť když s takovou formou práce nemají zkušenost, bývá, zda uvádět nebo neuvádět dohodu, z níž byla sražena srážková daň, do daňového přiznání.
Zde si pro účely přesné orientace nejprve vyjasněme, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní.
Zálohu na daň sráží zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, pokud nejde o speciální případy, kdy může srazit srážkovou daň. Srážková daň se uplatňuje ve zvláštních případech vyjmenovaných v zákoně o daních z příjmů, například u dohod o provedení práce do 10 000 Kč, úroků vyplácených bankou či dividend.
Příjmy zdaněné srážkovou daní se nemusí uvádět v daňovém přiznání, protože jsou už jednou zdaněny. V případě srážkové daně z dohod o provedení práce ale můžeme jako fyzická osoba tyto příjmy a sraženou daň uvést uvést v daňovém přiznání a dosáhnou tak daňové výhody. Pokud tak učiníme, bude srážková daň považována za zálohu na daň. Za určitých okolností to může být výhodné a částky srážkové daně mohou být zcela nebo částečně vráceny, pokud vyjde v daňovém přiznání přeplatek na dani.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv