Zahraniční univerzity přinášejí splněný sen i kariérní růst

Studium v zahraničí nikdy nebylo tak dostupné jako dnes. Evropské univerzity přijímají studenty z unijních zemí za stejných podmínek jako uchazeče ze států, kde sídlí, a na těch veřejných se neplatí školné nebo je nízké. Na výběr jsou stovky univerzit a tisíce oborů. A vybírat je možné i v zámoří, ve Velké Británii nebo východoasijských zemích, tam všude ovšem už může být studium drahé.

Přesná statistika o tom, kolik studentů z Česka vyjíždí do světa za vysokoškolským vzděláním, se nevede, nicméně podle odhadu Tomáše Jízdného, zakladatele vzdělávací agentury Education.cz, jich může být ročně více než tisíc. Na domácí školy v roce 2019 nastoupilo 57 tisíc maturantů.

Za čím směřují Češi

Kdo jde za vzděláním do ciziny, pak za něčím konkrétním, většinou za tím, co doma nenajde. „Obrovským lákadlem je kvalita univerzit, individualizovaný a praktičtější styl výuky i mezinárodní kontakty, jak se studenty, tak s profesory,“ řekla týdeníku Ekonom Katarína Svitková, manažerka programu Scholarship v Bakala Foundation. Ta je jednou z nadací, která talentovaným mladým lidem z Česka studium na vyhlášených zahraničních univerzitách pomáhá financovat (Zdeněk Bakala je majitelem mediálního domu Economia, který vydává i týdeník Ekonom – pozn. red.).

Na špičkových amerických či britských univerzitách může roční školné překročit milion korun, odměnou je diplom s mezinárodní prestiží. Otevírá dveře ke kariérnímu růstu, nadprůměrným příjmům či uplatnění v globálních firmách s pobočkami po celém světě.

Ovšem i na dalších západních školách se více než v Česku klade důraz na příští uplatnění v praxi. Výuka má jiné formy a většinou se nespoléhá na přehnané biflování teorie, které občas doma přežívá jako dědictví středoevropské vzdělávací tradice.

Pro české studenty se oblíbenými stávají Rakousko a Německo. Tam se školné často neplatí, na druhé straně na renomovaných soukromých univerzitách může jít až o 10 tisíc eur, tedy skoro čtvrt milionu korun ročně. I tak je to asi čtyřikrát méně než na obdobných školách v USA.

Obrovským lákadlem je kvalita univerzit, individualizovaný a praktičtější styl výuky a mezinárodní kontakty.

Britské školy po brexitu studia pro zájemce z EU výrazně zdražily, ale ti, kteří stojí o přednášky v angličtině, o poměrně široké možnosti nepřišli. Kvalitní a daleko levnější vzdělání je takto možné získat například v Irsku, Nizozemsku, někdy Dánsku.

„Na studiu ve Velké Británii mě lákala možnost chodit na přednášky profesorů, kteří svým výzkumem posouvají hranice lidského vědění, a také individuálně orientovaný přístup. Každý student zde má přiřazeného jednoho akademika, se kterým se pravidelně schází. A má možnost s ním konzultovat veškeré problémy jak z akademického, tak osobního života,“ vysvětluje Václav Pavlíček, který druhým rokem studuje elektronické a informační inženýrství na Imperial College London. Do budoucna ho láká americký Caltech v Pasadeně, specializovaný na vesmírné technologie a práce pro NASA.

Obecně oblíbené jsou mezi mladými Čechy v zahraničí obory jako business management, psychologie, medicína, marketing či výuka spojená spojená s IT a počítači. „Nebo také specifičtější obory, jako je matematika, biochemie či fyzioterapie pro zvířata,“ dodává Jízdný. Studium v cizině je podle něj vhodné i pro ty, kteří hledají neobvyklou kombinaci předmětů, jakou domácí univerzity nenabízejí.

Příkladem je Eva Hlahůlková, která se s pomocí Education.cz rozhodla studovat na University of Sussex v jihoanglickém Falmeru. „Vždycky mě zajímala psychologie a zároveň máme rodinnou firmu, takže mě to táhlo i k business managementu. Ve Velké Británii je na univerzitách spousta kombinací oborů, takže jsem mohla obojí snadno spojit. Z výuky jsem nadšená, učitelé nám témata předávají zajímavě a hodně se tu klade důraz na uplatnitelnost v praxi,“ potvrzuje.

Mnoho studentů si přijetí na zahraniční vysokou školu zařídí samo nebo s pomocí rodiny. Češi dají také na rady kamarádů a známých, kteří už někde studují nebo studovali.

Protože jsou školy otevřené do světa, dávají o sobě vědět na webech. Podávají přesné informace o podmínkách přijetí, o tom, jak vypadá přihláška, co vše se na univerzitu musí poslat, jestli se například vyžaduje esej a motivační dopis. Jak vypadá přijímací řízení.

I když si ale lidé vyberou školu, kde třeba není nutná přijímací zkouška, musí dobře komunikovat v cizím jazyce, v nových pojmech. A dokumenty jsou sestaveny tak, že se s podobnou formou člověk žijící v Česku předtím nesetkal.

S tím pomůže zprostředkovatelská agentura a na testy uchazeče připraví. Ve spolupráci s experty na vzdělávání, zahraničními konzultanty, nadačními fondy a bankami nejprve na požádání vytvoří profil studenta. Následně mu doporučí k výběru tři až pět vhodných škol a pomáhá s podáním přihlášek. Zastupuje zájemce i při dalším jednání s univerzitami, představí možnosti stipendií a dalšího financování. Její služby má klient k dispozici po dobu studia.

Z čeho to zaplatím

Kdo si studium a život v cizině nezaplatí sám nebo častěji z rodinných peněz, musí najít zdroje příjmu tam, kde hodlá studovat. Je dobré předem vědět, jak a za kolik bude student bydlet a jaké má možnosti najít si práci či brigádu. V USA a nově ve Velké Británii je to mnohdy možné jen v univerzitním kampusu.

Některé státy poskytují půjčky, splácené z příjmů v budoucích zaměstnáních. Jsou tu také školní stipendia. Udělují se při prokázání nižšího příjmu nebo při dobrých studijních výsledcích.

Ne každá škola však stipendium nabízí a studenti ho mohou „dopředu“ získat v Česku. Od roku 2009 jim pomáhá nadace The Kellner Family Foundation. Jde o granty absolventům českých středních škol a gymnázií, aby mohli pokračovat ve vzdělávání na zahraničních univerzitách. Nadace jim hradí nejen školné, ale i životní náklady, například pronájem bytu, nákup knih a dalších pomůcek nebo cestovné. Výše podpory vychází z finanční rozvahy, kterou budoucí stipendista přikládá k žádosti o podporu. Může ji získat buď na všechny výdaje, nebo jejich část. Pokud si vybere univerzitu s vyšším školným, je obvykle nezbytné mít více zdrojů.

Loni se tímto způsobem do zahraničí vypravilo 54 Čechů, ať už do Evropy, za Atlantik nebo do Číny. „Medicína na Oxfordské univerzitě mě lákala díky příslibu velmi kvalitního vzdělání se silným důrazem jak na samotné klinické dovednosti, tak na výzkum. Zaujalo mě také okouzlující prostředí univerzitního města,“ říká o svém nynějším studiu někdejší brněnská gymnazistka Eliška Freibergerová.

Magisterské studium technických oborů, přírodních věd, ekonomie, historie a politologie na renomovaných světových univerzitách, včetně Harvardovy univerzity, podporuje nadace, jejímiž zakladateli jsou Martina Krsková a Tomáš Krsek. Zdůvodňují to starostí o budoucí prosperitu Česka, která není možná bez špičkového vzdělání jejích elit. Každoročně se takto postarají o deset mladých lidí.

Ze 183 talentovaných studentů, jimž za dvanáct let pomohla Bakala Foundation, většina zamířila na univerzity ve Velké Británii, včetně Oxfordu a Cambridge, USA a Švýcarsku, ať už vzdělávat se v technice, přírodních vědách či humanitních oborech.

Význam má vše, co zájemce o studium odliší od ostatních. Soutěže, kroužky, hra na hudební nástroje nebo aktivní sport.

Jedním takovým je Pavlíček, který si na Imperial College London plní sny v poznávání vesmíru. Ze stipendia platí bydlení i další životní náklady a plně se věnuje studiu i dalším činnostem v oboru, aktuálně například konstrukci pokusných raket.

Nadační peníze jsou určeny uchazečům, kteří by bez nich zvládli uhradit studium jen s velkými obtížemi nebo vůbec. Každoročně stipendium získá asi 15 žadatelů, nejčastěji jde o 250 až 350 tisíc korun ročně. Výjimkou není ani suma kolem jednoho milionu korun, to jsou právě případy prestižních univerzit v USA nebo Británii.

Na základě mezivládních dohod poskytuje stipendia na studium v zahraničí i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, respektive Dům zahraniční spolupráce. Díky nim za posledních pět let zahájilo vzdělávání dvacet studentů v Německu, třináct ve Švýcarsku a osm v Jižní Koreji.

Když je škola „prestižní“

Pokud se mladý člověk chce dostat na špičkovou vysokou školu s nejvyšším renomé, vyžaduje to od něj velké osobní nasazení. „V první řadě je nutné začít včas. Na prestižních univerzitách se počítá s tím, že jazyk není problém, jde spíš o to, přesvědčit výběrovou komisi, že máte o obor opravdu zájem a už jste se v dané oblasti nějak angažovali. Studenti potřebují ukázat, čemu se například už na střední škole věnovali a jak to souvisí se studiem na dané univerzitě,“ zdůrazňuje Jízdný z Education.cz.

Předpokladem je perfektní motivační dopis a samozřejmostí dobré známky z předchozího studia. Ale ani to někdy nestačí, splnit podmínky a kritéria jsou schopni studenti všude po světě. Význam má vše, co zájemce odliší od ostatních: soutěže, kroužky, hra na hudební nástroj i aktivně provozovaný sport.

Rovněž podle Svitkové z Bakala Foundation je rozhodující přístup studenta. „Už na střední škole by se v oboru či předmětu měl profilovat. Zkoušet stáže, studentské olympiády, korespondenční semináře, absolvovat letní školy. Nebo v oboru pracovat. Přihláška poslaná na školu od někoho, kdo může vykázat takové aktivity, je daleko silnější.“

Důležité podle ní je nebát se. I takoví maturanti, co si nevěří, mohou vsadit na vysokou motivaci a přihlášku by měli poslat. „Studium v zahraničí je obohatí a otevře před nimi možnosti, na které předtím ani nepomysleli. Ať jde o zaměstnání, kontakty nebo třeba cestování,“ zdůrazňuje Svitková

V první desítce nejlepších vysokých škol na světě se stále dobře umisťují ty britské. Zájem tu bývá hlavně o studium podnikání, me­di­cíny a informačních technologií. A získané tituly jsou oceňovány po celém světě.

Jenže nakonec to ne všem vyjde a přicházejí na řadu vhodné alternativy. Momentálně roste zájem o Irsko, protože se po brexitu stalo jedinou unijní zemí, kde se přirozeně mluví anglicky. Tamní vysoké školy nabízejí bakalářské studium bez školného a jejich výhodou je jednoduché přijímací řízení.

K evropské špičce patří nizozemské univerzity, i jejich výhodou je výuka v angličtině. Dělí se na výzkumné nebo aplikované – ty jsou jsou více orientovány na praxi a dobře připravují studenty na pracovní trh, reflektují jeho proměny.

Německo je mezi českými aspiranty v kurzu také proto, že řada firem působících ve zdejší ekonomice požaduje němčinu jako první jazyk, jinde se uplatní jako druhý. Bakalářské studium je většinou v němčině, v magisterském je angličtiny víc.

Studium v USA přináší velmi pestrou nabídku i odlišné zkušenosti oproti evropským. Na tamních univerzitách není nutné volit studijní obor už v prvním ročníku. Na mnoha je však nutné podstoupit náročné přijímací testy a studium není levné.

Ti úspěšní, co dokončili vzdělání jinde ve světě, oceňují na životě v jiné zemi a kultuře, že je naučí samostatnosti a získají větší rozhled. A někdo zkrátka přiznává, že se název školy dobře vyjímá v životopise.

Je tu i možnost rozdělit studium na část doma a v cizině. Umožňuje to program Evropské unie Erasmus a Češi s ním nejčastěji vyjížděli do Francie, Německa a Španělska. Před koronavirovou epidemií to každoročně bylo kolem osmi tisíc vysokoškoláků, loni jejich počet klesl na polovinu.

Podle Radky Vavrouškové z Domu zahraniční spolupráce uvádějí tři čtvrtiny těch, kteří Erasmem prošli, že jim zkušenosti ze zahraničí pomohly najít pracovní uplatnění. Například díky schopnosti lépe reagovat na neobvyklé situace.