Dušan Šenkypl: Budujeme evropské pojišťovací impérium na internetu

Dušan Šenkypl se vrací do stejných vod, z kterých vyplul přibližně před čtyřmi lety. Dnes ale míří ještě výš. Tehdy vydělali spolu s Janem Bartou a Davidem Holým zhruba tři miliardy korun na prodeji internetového holdingu NetBrokers německé skupině Bauer Media. Základem jejich holdingu byl on‑line srovnávač ePojištění.cz. Teď chtějí jako partneři v investiční společnosti Pale Fire Capital v internetovém pojišťovnictví ovládnout velkou část Evropy. První kroky k tomu už udělali. Jde ale jen o menší část odvážných byznysových plánů, které Šenkypl v rozhovoru popisuje.

Podnikatelé, kteří přes Pale Fire Capital vlastní podíly například v online tržišti Aukro, vyhledávači nábytku Favi, polském srovnávači pojištění Mubi nebo cykloaplikaci Rouvy, přitom značnou část svého času věnují i filantropickým aktivitám. Jejich cílem je změnit český vzdělávací systém, zprůhlednit státní správu a přenastavit pravidla pro vymáhání dluhů. Právě v oblasti exekucí patříme podle Šenkypla k nejzaostalejším státům Evropy.

Věnují se čeští byznysmeni dost podpoře neziskových projektů?

Myslím si, že to jde správným směrem. Vidím ale velký rozdíl mezi mladšími podnikateli a podnikateli staršího stylu. Obecně 90. léta vedla společnost k honbě za penězi a ziskem a byznysmeni se v té době dost často dostávali k majetku různými podivnými způsoby. Proto mnozí z nich neprošli klasickým vývojem, když si člověk nejprve dokáže, že má nějaké schopnosti, a pak hledá společenské uplatnění. Naopak ve skupině byznysmenů, kteří začali podnikat o něco později a firmy si typicky vybudovali od píky, vidím, že se věnují filantropii stále více. Určitě v tom ještě nejsme na úrovni Západu, nicméně si myslím, že se tam posuneme.

Na webu vaší firmy Pale Fire Capital stojí, že jste v roce 2020 dali na dobročinné aktivity 50 milionů korun. Kolik to bylo loni?

Zhruba podobná suma. Snažíme se spolu s dalšími partnery z Pale Fire Capital dávat procenta svého majetku každý rok. Nechceme hromadit peníze. A v poslední době sleduji, že stále více podnikatelů dochází k závěru, že není žádná výhra věnovat se celý život byznysu a pak předat peníze potomkům. Místo toho dávají už v průběhu budování svých firem značné sumy na dobročinné aktivity a plánují, že jednou předají na charitu nebo obecně prospěšný účel většinu svého majetku. Můj názor je podobný. To nejlepší, co můžou děti dostat, je super vzdělání a dobrá výchova a pak je to na nich. Obávám se, že kdybychom děti zavalili penězi, nemusely by skončit dobře (Šenkypl má dvě děti – pozn. red.).

Budete sumu, kterou dáváte na filantropii, navyšovat?

Na letošek už máme rozděleno skoro 50 milionů korun a chceme to číslo navyšovat, ale zároveň chceme, aby se tyto peníze utrácely efektivně. V tomto smyslu ovšem nemáme dostatek kvalitních projektů, které by nás přesvědčily, že stojí za to do nich prostředky vložit. Proto na přelomu prvního a druhého čtvrtletí letošního roku připravujeme pro neziskovky seminář, kde budeme pomocí jedné zahraniční metodologie školit, jak si stanovit cíle a dosáhnout jich. Tento systém se používá v byznysu a je přenositelný i do neziskového prostředí. Podobně jak se řídí firmy, se dají řídit i neziskovky. Po semináři pak rozdělíme několik desítek milionů korun organizacím, které se nejlépe připraví a ukážou nejlépe zpracované cíle a cestu k nim.

Stále více podnikatelů dochází k závěru, že není žádná výhra věnovat se celý život byznysu a pak předat peníze potomkům.

Myslíte si, že se dá neziskovka řídit skutečně jako firma? Něco podobného říkal bývalý premiér Andrej Babiš o státu a ukázalo se, že to podle jeho vize příliš nejde. Přitom stát je svým způsobem také jakási veřejně prospěšná neziskovka.

Myslím si, že se to dá. Když mám k dispozici určité finanční zdroje, je důležité, abych je vydal správným způsobem, neutrácel zbytečně za nesmysly a šel za nějakým cílem. V tom vlastně není neziskový sektor příliš odlišný od podnikání. Stát ani neziskovka nesmí mít jako cíl zisk, proto můj komentář směřuje jen k tomu, jak dosáhnout cíle. Proto Babišovo prohlášení, jak by stát měl fungovat, v podstatě dává smysl, ale ve chvíli, kdy se to zvrhne do toho, že se plní cíle několika jednotlivců nebo jednoho člověka, je to úplný nesmysl. Pro nás je třeba efektivita státní správy jedno z významných témat našich filantropických aktivit.

Kdyby Babiš nevlastnil velké firmy, které jsou napojené na dotace, byl by tedy jeho výrok, že stát se má řídit jako firma, proveditelný?

Já si nemyslím, že on má schopnost toto realizovat. Při řízení je příliš autoritářský, neumí delegovat a motivovat schopné lidi. Nicméně se správnými lídry je to realizovatelné. Měli bychom se dívat, kde státní správa nefunguje efektivně, a aplikovat tam nejlepší prvky z byznysového řízení. Stát je vlastně obrovská decentralizovaná organizace, takže ji nikdy nelze řídit z pozice síly, kdy nahoře stojí něco jako diktátor. Ale když se správně delegují pravomoci, určí se cíle a strategie, dá se to řídit výrazně lépe, než byl náš stát řízený dosud.

Na jaké oblasti neziskového sektoru jste loni a předloni poslali nejvíc peněz a proč zrovna tam?

Naše linie jsou dlouhodobě stejné. Jednak je to oblast vzdělávání, protože si myslíme, že české školství je potřeba posunout směrem k tomu, aby žáci a studenti byli schopní si sami shánět informace a dělat si svůj názor. Povolání, která budou v budoucnu dělat, dneska neexistují. Proto se na ně nedá připravovat klasickým způsobem, že si studenti ve škole nabiflují kvanta informací a pak to někde odříkají. Další naše silná filantropická noha je oblast exekucí. V dřívějším podnikání v rámci ePojištění.cz nebo Tarifomatu, kde jsme měli call centra a stovky zaměstnanců, jsme zažili šílené příběhy lidí, kteří kvůli původně malému dluhu ve výši stovek korun přišli třeba o bydlení. Ponořili jsme se do toho, protože v oblasti exekucí jsme jeden z nejzaostalejších států v Evropě a to je potřeba změnit. Proto tam dáváme největší část našich prostředků. Další nohou naší filantropie je efektivita státní správy. Jde nám o to, aby byla otevřená. Snažíme se bojovat proti mechanismům, které umožňují korupci. A v rámci našeho čtvrtého pilíře se nově zabýváme tím, jak zlepšit práci s půdou a jak zachovat více vody v krajině.

Andrej Babiš si budoval pozici přes informační, nebo spíš dezinformační kampaň a vytváření názorové polarizace.

Myslíte si, že to jsou nejdůležitější oblasti, které je potřeba v Česku změnit?

Spíš jsou to oblasti, na které máme osobně nějakou vazbu a vnímáme je jako důležité.

Jaké jsou hlavní problémy této země?

Naše společnost je totálně rozpolcená a tento problém dál rozdmýchávají sociální sítě.

Teď myslíte kvůli očkování, nebo obecně?

Například kvůli očkování, ale rozpor je tady dlouhodobě. Andrej Babiš si budoval pozici přes informační, nebo spíš dezinformační kampaň a vytváření názorové polarizace, což silně podpořil přes sociální sítě. Bohužel to nejde jednoduše vyřešit a není to jen problém České republiky, ale vidíme jej prakticky po celém světě. Téměř všude se najde někdo, kdo tuto možnost pochopí a v podstatě zneužije. V Americe měli a vlastně pořád mají Trumpa, my jsme měli a pořád máme Babiše, Maďaři jsou na tom s Orbánem ještě daleko hůř.

Jak jste spokojen s plány současné vlády v oblastech, které podporujete v rámci svých filantropických aktivit?

Organizace, které podporujeme a které se v daných oblastech výborně orientují, nám dávají zpětnou vazbu. Ve vzdělávání je velmi pozitivní. Diskutovali jsme s nimi i o digitalizaci a zefektivnění státní správy a také v tom je zpětná vazba pozitivní. Varovné zprávy máme o ministerstvu spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem. Přivedl si nové náměstky, kteří tam byli v minulosti a jsou spojení s exekuční lobby. On sám je s ní spojený, protože jeho manželka je exekutorka. Proto jsme v této oblasti velmi nervózní. Důležité jsou ale samozřejmě činy a nová vláda funguje zatím jen krátce.

Řekl jste, že v oblasti exekucí jsme jeden z nejzaostalejších států v Evropě. Čím to je?

Obávám se, že exekuční lobby dělalo svoji část byznysu „dobře“ a dokázalo si podchytit dostatek politiků. Ve výsledku tím trpí celá společnost. Většina lidí se sice dostane do dluhové pasti svým zaviněním, ale zároveň pokud někdo udělá v životě jednu chybu, systém by ho v té pasti neměl držet celý zbytek života. Měl bych mít šanci se z toho dostat ven. Navíc tito lidé pak často nepracují nebo berou peníze načerno a neplatí daně, takže je to i obrovská ekonomická ztráta pro celou zemi.

Dušan Šenkypl

Foto: Tomáš Nosil

Exekuce je ale běžný nástroj i v jiných demokratických zemích.

V žádném případě nejsem proti exekucím, ale když se ze špatné situace nedokážete dostat, měl byste mít možnost projít procesem oddlužení a začít s nulou, minimálně jednou za život. Navíc spousta těchto dluhů vznikala ve chvíli, kdy firmy věděly, že jejich zákazník nebude mít šanci dluh splatit, a zneužily toho.

České právo ale zná institut osobního oddlužení.

Je ale extrémně složitý a s negarantovaným výsledkem, takže spousta lidí do toho vůbec nevstoupí.

Nyní se přesuňme k vašemu byznysu. V Pale Fire Capital jste čtyři partneři. Jak máte rozdělené funkce ve vedení?

Nemáme striktně hierarchickou organizaci. Každý máme určité silné stránky a na ty se v jednotlivých firmách zaměřujeme. Takže já třeba pomáhám s nastavením produktu, IT a obecně směřováním firem. David Holý typicky nastavuje marketingové oddělení, Honza Barta pomáhá s nastavováním cen nebo strategického směřování firem.

V oblasti exekucí jsme jeden z nejzaostalejších států v Evropě a to je potřeba změnit. Proto tam dáváme největší část našich prostředků.

V poslední době jste hodně personálně posílili. Přišlo k vám zejména několik lidí z Alzy, například Aukro nyní vede bývalý marketingový ředitel Alzy Jan Sadílek, finance Pale Fire zase bývalý finanční ředitel Alzy Jiří Ponrt. Kdo další k vám přijde?

Na jedné straně posilujeme hodně svůj finanční management a do svých portfoliových firem dodáváme finanční ředitele v podstatě jako službu. Několik lidí je teď na cestě, ale nebudu zatím říkat konkrétní jména. Navíc máme předběžnou dohodu, že zpátky ze zahraničí přivedeme do Česka jedno investiční eso, které by nám mělo pomoct posouvat se dál.

Bude pro vás pracovat, nebo bude partnerem ve firmě a jejím spolumajitelem?

Směřuje to k tomu, že z něj bude partner v Pale Fire.

Takže do firmy vloží nějaké peníze?

Jednak peníze, nicméně to hlavní je zkušenost. Je to jeden z top Čechů, který pracuje ve velké investiční firmě v Londýně a přemýšlí o tom, že se vrátí do České republiky.

Jak se vyvíjejí finanční výsledky vaší firmy?

Konsolidace výsledků u nás příliš nedává smysl, protože v průběhu roku různě investujeme do našich i nových firem. Můžu ale říct, že tržby firem z našeho portfolia loni rostly o více než 30 procent, zhruba ze dvou miliard na 2,6 miliardy korun, a na letošní rok máme v plánu další růst na 3,4 miliardy korun.

Do těchto tržeb zahrnujete všechny firmy z portfolia, ať už v nich držíte menšinový, nebo většinový podíl?

Ano, ale v klíčových firmách držíme majoritu.

Na naše finanční výsledky se můžu dívat ještě jiným pohledem, ale toto číslo není plně auditované. Loni se hodnota našich majetkových podílů ve firmách v našem portfoliu posunula ze tří miliard na necelých pět. To je pro nás nejdůležitější údaj. Je to vlastně celková částka, za jakou by se daly naše podíly ve firmách prodat. A máme vizi, že se hodnota našeho portfolia do čtyř let dostane přibližně na 20 až 25 miliard.

Jak chcete takto rychle vyrůst? Nedávno jste vydali dluhopisy za 750 milionů korun, peníze možná přinese nový partner, bude to stačit?

Jednak budeme do skupiny dávat další vlastní kapitál, jen letos nejméně další čtvrt miliardy, a jednak budeme pokračovat s dluhovým financováním. Samozřejmě našemu portfoliu věříme, takže se snažíme v maximální možné míře udržet dluhové financování, které je pro nás nejvýhodnější. Pokud to v nějaké fázi nebude správná cesta, tak bychom museli vytvořit otevřenější fond.

Takže budete vydávat další dluhopisy?

Přemýšlíme, že letos ještě jednu tranši uděláme. Asi něco kolem miliardy.

Vypadá to, že se chystáte na vcelku velké nákupy. Prozradíte nějaké konkrétní firmy, na které cílíte?

Zhruba polovinu z nových peněz a případně divestic, které určitě přijdou, vložíme do našeho současného portfolia a polovina půjde na nové příležitosti. Letos proběhne náš vstup do Partners Banky (projekt finanční společnosti Partners – pozn. red.) navýšením jejího základního kapitálu, čímž získáme podíl v nižších dvouciferných číslech. A dál můžu zmínit jen obory. Chceme pokračovat například v investicích do pojišťovnictví. V Polsku jsme vstoupili do srovnávače pojištění Mubi, kde plánujeme navyšovat podíl. Dalším krokem bylo na podzim Španělsko, kde jsme vstoupili do lokálního hráče, srovnávače pojištění Arpem. Nicméně ve chvíli, kdy tento projekt ukáže životaschopnost, může to být zdaleka největší investice, kterou děláme, protože Španělsko je jeden z největších trhů v západní Evropě.

Letos začneme také hodně investovat do firmy Munipolis, respektive jejího Mobilního rozhlasu (komunikační platforma pro obce – pozn. red.). Loni jsme si na prvních 40 obcích v Německu ověřili, že tento produkt dává pro německý trh smysl, takže jej chceme nyní začít rozšiřovat a vyzkoušet si tímto způsobem další tři čtyři země. A loni jsme také udělali první větší investici na veřejném trhu do amerického slevového portálu Groupon. Zatím se nám jeví, že to je naše další noha, kterou budeme letos a příští rok budovat.

Znamená to, že chcete více investovat do veřejně obchodovaných firem?

Přesně tak, primárně v Americe a západní Evropě.

Plánujete založit i veřejný investiční fond?

Je pravděpodobné, že to přibližně v takové podobě skončí. Právě proto, abychom se dostali na násobky dnešních čísel, budeme potřebovat i jinou formu financování. Nyní to analyzujeme. Myslím si, že za 10 až 15 roků budeme veřejně obchodovatelná společnost. Můžeme skončit v podobném uspořádání, jaký má například Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, který dělá podobné investice jako my, jen v Americe a v jiném měřítku, ale je to veřejně obchodovatelná společnost.

Za poslední dva roky se vaše investiční společnost Pale Fire Capital hodně rozrostla. Kolik jste investovali do podílů ve firmách?

Byla to skoro miliarda korun.

Které z vašich firem se loni nejvíc dařilo?

Co se týče větších firem, dařilo se Aukru, jsme spokojení s čísly Rouvy (aplikace pro domácí cyklistiku – pozn. red.), dařilo se Favi i Munipolisu. Dvě třetiny firem v portfoliu měly výsledek, s kterým jsme hodně spokojení.

S kterou firmou naopak nejste spokojení?

Řešili jsme například Sportlito (aplikace pro sledování sportu – pozn. red.). Je to malinkatá investice, kde jsme si chtěli něco ověřit, naše předpoklady ale nefungovaly, takže jsme dále v investování nepokračovali.

Která z vašich firem má letos největší šanci na rychlý růst?

Určitě Mobilní rozhlas, pak také Mubi, které má letos brutální plán růstu. Rouvy by letos mělo těžit z toho, že jsme v něm loni nově nastavovali strukturu firmy. Mělo by růst skoro na dvojnásobek oproti loňskému roku, kdy vyrostlo asi o polovinu. Také čekáme růst Aukra, které od nástupu Honzy Sadílka více než zdvojnásobilo počet zákazníků a ve firmě je připraveno spuštění několika projektů včetně zahraniční expanze.

Do Španělska chceme přenést středoevropský model provizí. Pokud se tam uchytí, bude se tamní trh znovu přerozdělovat.

Peníze, které nyní investujete v rámci Pale Fire Capital, jste vydělal především díky srovnávači pojištění ePojištění.cz a teď jdete znovu do pojišťovnictví. Zmínil jste nedávný nákup menšinového podílu v polském srovnávači Mubi a většinového podílu ve španělském srovnávači Arpem. V investicích v této oblasti chcete pokračovat. Máte ambici firmy pospojovat a vytvořit celoevropskou online pojišťovací síť?

V podstatě ano. Pojišťovnictví může být noha, která bude v rámci Pale Fire jedna z nejsilnějších. V Polsku máme výhodu extrémně kvalitního týmu a musíme se ujistit, že model této firmy dokážeme přenést do úplně nové země. Vybrali jsme si schválně jeden z největších trhů – španělský. Tento trh funguje úplně jinak než v Česku nebo právě v Polsku. Na Západě srovnávače dostávají fixní odměnu za smlouvu. V Česku nebo obecně ve střední Evropě dostávají ale provizi z celého trvání smlouvy, což je krátkodobě méně výhodné, ale optikou příjmu za více let je to násobně výhodnější. Pokud se nám povede tento model rozšířit do Španělska, trh se tam bude znovu rozdělovat. Nový systém pak chceme přenést do dalších zemí. Z našich analýz vychází, že je tady asi deset trhů, kde by měl tento model dávat velký smysl.

Jaké druhy pojištění bude tato síť nabízet?

V dlouhodobém časovém horizontu půjde o celý pojišťo­vací trh. Vstupní branou je vždycky autopojištění, nicméně když funguje, dává pak obrovský smysl nabídnout i další produkty.