Stovky tisíc domácností se kvůli zdražení energií dostanou do existenčních problémů

Každá desátá domácnost v Česku vydává zhruba 45 procent svých příjmů na bydlení, tedy nájem a energie. Když teď přijde zdražení plynu a elektřiny nejméně o desítky procent, spolknou výdaje za bydlení u této skupiny lidí více než polovinu jejich příjmů. To je pro ně podle ekonoma Filipa Pertolda, výzkumného pracovníka think‑tanku IDEA při CERGE‑EI, naprosto neudržitelné.

„Já si dokonce myslím, že situace se může postupně stát neudržitelnou i pro domácnosti, které mají příjem na úrovni mediánu nebo žijí ve větších městech a platí vysoké hypotéky nebo nájmy. I mediánové domácnosti, která vydává 22 procent svých výdajů na bydlení včetně energií, může takto razantní zvýšení cen udělat v domácích financích velkou paseku,“ říká Pertold. Těmto lidem bude muset stát nějakým způsobem pomoci.

Úsporné plány vítězných koaličních stran, které budou chtít v příštích letech vládnout v Česku, se tak budou naplňovat jen velmi těžko. „Pokud se dostane 20 až 30 procent domácností do energetické chudoby, což je minimálně 800 tisíc domácností, tak to bude samozřejmě znamenat v oblasti sociální politiky vyšší výdaje. Šetřit se tedy bude jen velmi obtížně,“ domnívá se Pertold.

Lze odhadnout, kolik domácností v Česku se dostane pod silný finanční tlak v důsledku zvýšení cen energií?

Prvně je třeba říct, že ceny energií zřejmě jen tak v nejbližší době neklesnou, tedy určitě ne na úroveň roku 2020. Otázkou ale je, jak masově a výrazně se to propíše do koncových cen pro odběratele. Nevíme totiž přesně, kolik lidí má ceny zafixované. Co víme, je skutečnost, že z trhu odešli někteří dodavatelé energií, z nichž tím největším je Bohemia Energy, jejíž konec se dotkl jednoho milionu odběrných míst. To neznamená, že šlo o milion domácností, jedna domácnost může odebírat jak plyn, tak elektřinu, a je tedy evidována jako dvě odběrná místa. Podle expertních názorů tedy může jít v případě Bohemia Energy zhruba o 600 tisíc domácností.

Kolik z nich by tedy mohlo mít potíže se splácením cen energií?

Můžeme se jen dohadovat, kolik z nich je nízkopříjmových nebo s velmi vysokými fixními náklady na bydlení. Z dat Českého statistického úřadu z roku 2019 ale můžeme vyčíst, že zhruba pětina domácností platí více než 20 procent veškerých výdajů domácnosti na energie. K tomu je třeba u některých přičíst nájem a objem fixních výdajů přesáhne 40 procent u nejchudších domácností a 22 procent u domácností s mediánovým příjmem. Kdybychom počítali s tím, že velké cenové skoky se zatím dotkly asi 600 tisíc domácností v Česku, tak podle mě se klidně 30 procent, tedy 200 tisíc, dostane kvůli odchodu Bohemia Energy z trhu do velkých existenčních problémů. A tento stav se bude ještě zhoršovat s tím, jak budou velmi pravděpodobně z trhu postupně odcházet i někteří další dodavatelé energie. A zapomínat nelze ani na to, že samozřejmě začnou příští rok svým zákazníkům zdražovat i ostatní dodavatelé, kteří na trhu zůstanou. O tom, jak výrazně zvednou ceny, máme zatím jen vágní informace, někteří zdraží o dvacet, jiní o sedmdesát procent. Jak tvrdý ten dopad na společnost bude, záleží tedy na velkém množství faktorů. Třeba na tom, jestli lidé topí plynem, nebo jinak. Plyn totiž pro koncové spotřebitele podražuje výrazněji, protože je u něj regulována v porovnání s elektřinou menší část ceny. Zatímco u elektřiny je cena z 60 procent dána státními politikami, u plynu je to necelých třicet procent. A v Česku platí, že zhruba polovina domácností topí právě plynem.

Jak velký průšvih může být zdražení energií, vezmeme‑li v potaz, že podle některých statistik má asi čtvrtina domácností v Česku problém uhradit neočekávaný výdaj vyšší než 12 tisíc korun?

Víme, že podle dat Českého statistického úřadu asi desetina domácností v Česku vydává zhruba 45 procent svých příjmů na bydlení, tedy nájem a energie. Tito lidé jsou nejvíce ohroženi chudobou a teď přijde takovéto zdražení elektřiny a plynu v řádu minimálně desítek procent. Je už teď jasné, že jim náklady na bydlení vyskočí nad úroveň 50 procent jejich příjmů, což naprosto není udržitelné. Já si dokonce myslím, že ta situace se může postupně stát neudržitelnou i pro domácnosti, které mají příjem na úrovni mediánu nebo žijí ve větších městech a platí vysoké hypotéky nebo nájmy. I mediánové domácnosti, která vydává 22 procent svých výdajů na bydlení včetně energií, může takto razantní zvýšení cen udělat v domácích financích velkou paseku. Tihle lidé prostě nemají tak velké finanční rezervy, aby mohli z měsíce na měsíc začít platit o deset tisíc korun víc za energie.

Lze již nyní říct, které regiony a kraje v Česku budou postiženy nejvíce?

V celém Česku je 50 procent domácností závislých na dodávkách plynu a dalších 20 procent na centrálních dodávkách tepla. A teplárny budou samozřejmě také časem zdražovat. Spektrum domácností, které se dostanou do potíží, tak bude mnohem širší, nebude se to týkat jen některých příhraničních částí republiky, které tradičně vycházejí z různých statistik jako ekonomicky nejvíce postižené. Nejhůře na tom budou ti, kteří platí vysoké nájmy nebo hypotéky a mají třeba jenom jeden příjem. V okrajových částech řada lidí topí tuhými palivy, takže na tom budou teď mnohem lépe. Mimochodem, docela velkou nevoli může ve společnosti způsobit, že lidé byli v posledních letech motivováni, aby přešli z topení uhlím na topení plynem. A teď začnou najednou platit výrazně vyšší ceny.

Jaké širší ekonomické a společenské dopady může mít prudké zdražení energií?

Především to bude znamenat utlumení domácí poptávky po jiných službách a zboží, což bude značný makroekonomický šok. Byla to právě poptávka domácností, která doposud ekonomiku hodně držela. To je jeden aspekt. No a ten druhý spočívá v tom, že může výrazně vzrůst nespokojenost ve společnosti. Pro sociální dávky si na úřady práce začne chodit mnohem širší spektrum lidí, z nichž mnozí na to opravdu nejsou zvyklí. My teď sice nevíme, jak dlouho vydrží ceny energií nahoře, na jaře by měly opět klesnout, ale jak moc, to se určuje špatně.

Může se tedy v zimě klidně stát, že budou domácnosti, i ty s malými dětmi, nebo třeba starobní důchodci v případě neplacení odpojeni od energií?

Pokud tyto potíže nastanou, je třeba s dodavatelem komunikovat. Tím se dá nejhoršímu scénáři předejít. Též je třeba se nestydět jít na úřad práce pro pomoc. Rozhodně ale očekávám, že poroste počet exekucí.

Není problém nejen této, ale i předchozích vlád, že se vůbec nezabývaly problematikou takzvané energetické chudoby, kdy lidé nemají dost prostředků na vytopení bytu na teplotu 18 až 21 stupňů?

Pravdou je, že energetickou chudobu jsme tu neřešili, protože ceny energií byly dlouho velmi příznivé a ten problém u nás nebyl nijak zásadní. Teď na to stát samozřejmě není připraven a sám jsem zvědav, jak se to začne řešit. Jestli se budou lidem vydávat šeky na zaplacení účtů za energie nebo se to bude třeba řešit přes sociální dávky. Je to komplexní problém, který nebude snadné vyřešit ani na legislativní úrovni. Vláda to zatím chce řešit dočasným snížením daně z přidané hodnoty za elektřinu a plyn na nulu, i přesto, že v září ministr Havlíček mluvil o emisi energetických šeků pro chudší domácnosti, podobně jako Francie. K tomu ale nedošlo a snížení DPH samozřejmě nějak pomůže, jenže těm, kterým se zvýšila násobně cena energií, to pomůže málo a těm, kteří mají ceny energií zatím zafixované, to pomůže vlastně úplně zbytečně. Není to podle mě zrovna chytrý nástroj.

Existují v zahraničí způsoby, jak podobně postiženým domácnostem pomoci?

Někde stát pomůže splatit část účtu za energie, ale musí se to nastavit tak, aby to nevedlo k jejich ještě větší spotřebě. Je to však určitě rozumnější a chytřejší než jen odpustit DPH. Ale jejich vymyšlení a zavedení nebude ze dne na den.

Má vůbec státní aparát dostatek dat, aby zjistil, kdo vlastně bude podporu nejvíc potřebovat?

Nejenže jich asi není dost, problém je především v tom, že data v Česku nejsou propojená, takže to bude komplikované. Ideální by bylo mít propojená odběrná místa s odvody za sociální a zdravotní pojištění, čerpání dávek a podobně, to ale u nás není. To zacílení pomoci bude velmi obtížné a pravděpodobně nepřesné. Bude důležité, jak se k tomu postaví ministerstvo práce a sociálních věcí, jestli třeba nevznikne něco jako program Antivirus, ale zaměřený na domácnosti v energetické chudobě.

Vidíte v řadách stávajících opozičních politiků nějakou osobnost, která by byla pro post ministra práce a sociálních věcí dostatečně erudovaná, aby tuhle složitou situaci zvládla?

Bojím se, že obě dobré osobnosti, které znám, už jsou mimo hru. Jak Markéta Pekarová Adamová, tak Olga Richterová ve vládě nebudou, protože získají posty ve vedení sněmovny. Obě se přitom dlouhodobě sociálním tématům věnují a byly by pro post ministryně práce a sociálních věcí kvalifikované. Kdo bude pověřen vedením MPSV, je tedy velká záhada, ale pokud to bude někdo, kdo se nejdřív půl roku bude muset orientovat v systému sociálních dávek, tak to bude velmi špatné.

Vezmeme‑li v úvahu růst cen energií, potravin, další vzedmutí covidové vlny, čeká českou společnost i ekonomiku evidentně dost tuhá zima…

Bojím se, že nás čeká velmi špatné období a bude to pro příští vládu politicky nesmírně obtížné. Lidé v Česku budou pod velkým tlakem a myslím, že velká část společnosti bude hodně nespokojená.

Lze v tomto kontextu čekat, že se té příští vládě doposud opozičních stran podaří prosadit některé její plánované úspory?

Moc prostoru pro to nevidím. Pokud se dostane dvacet až třicet procent domácností do energetické chudoby, což je minimálně 800 tisíc domácností, tak to bude samozřejmě znamenat v oblasti sociální politiky vyšší výdaje. K tomu ještě přidejme problémy v autoprůmyslu, který je velmi zručný ve vymáhání pomoci od státu, a další covidové kompenzace, pokud dojde k nějakým i třeba jen lokálním lockdownům. Šetřit se tedy bude jen velmi obtížně.