Energetické plány českých politiků se v posledních letech stáčí k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. „Bez jádra se v Česku neobejdeme,“ tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu a stejný názor rezonuje i ve státní energetické koncepci. Jenže navzdory tomu nemají jaderné reaktory v českém energetickém mixu pozici jistou. O tom, zda bude jejich využití do budoucna přípustné, rozhodne Evropská unie. Podle zatím neoficiálního návrhu Evropské komise to vypadá, že po roce 2045 nebude nové jaderné elektrárny z čeho financovat. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly, který se za Česko účastní jednání v rámci Rady Evropské unie, není hlas Česka ani visegrádské čtyřky dost silný na to, aby evropskou energetickou politiku otočil žádoucím směrem. „Musíme hledat silné spojence,“ říká.
Jak velkou šanci ovlivnit evropskou energetickou politiku a její legislativní akty Česko reálně má?
Naše možnosti jsou omezené. Česká republika má deset milionů obyvatel. Na Radě Evropské unie se většinou hlasuje takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy návrh musí schválit nejméně 15 z 27 zemí Evropské unie, které navíc reprezentují 65 procent jejích obyvatel. To znamená, že když chcete něco prosadit, například teď řešíme problematiku jaderné energie a její přípustnosti v energetickém mixu, tak musíme najít silného partnera typu Německo nebo Francie, který bude stát za námi. Jinak nemáme šanci ostatní přehlasovat.
Jak toto spojování, hledání partnerů v praxi funguje?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později