Ceny staveb prudce rostou. Přesto se zvyšuje i zájem o dražší ekologické bydlení

Také v příštím roce očekávají experti růst cen bytů. Jednou z příčin je vysoká poptávka po vlastním bydlení. Sílí i v případě, že stavební firmy používají ekologický materiál a technologie, které bydlení v mnoha případech oproti standardním postupům prodražují. V debatě týdeníku Ekonom na téma udržitelné technologie ve stavebnictví zaznělo i to, jak zavádění novinek brzdí česká legislativa.

Omezení výroby kvůli pandemii covidu‑19, zvýšené náklady na dopravu či růst cen emisních povolenek a energií, to jsou další příčiny růstu cen v českém stavebnictví. Například ceny betonových prvků se meziročně zvýšily o desetinu až pětinu, u plastových nebo dřevěných výrobků vyskočily i na dvojnásobek. Jak uvádí průzkum analytické společnosti CEEC Research, tři čtvrtiny developerů promítají zdražení materiálů do cen bytů a jiných objektů v průměru o 19 procent.

Povaha oboru povede k tomu, že zdražování bude pokračovat. „Stavba je dlouhodobý proces, kontrakty se uzavírají rok až dva dopředu. Takže prudký růst cen bude mít ještě větší dopad v příštím roce,“ odhaduje Vesselin Barliev, mluvčí výrobce betonu a dalších stavebních materiálů Cemex. Podle Miroslava Kobery, manažera pro zelený byznys společnosti Skanska Reality, roste zájem o využívání recyklovaného materiálu z jiných staveb, například kamene.

Šedá voda a další taháky

Barliev soudí, že pohled společnosti na stavebnictví se mění podle toho, jak roste obecný zájem o šetrné využívání přírodních zdrojů. A to především mezi mladými. „Proto věřím, že do budoucna se budou lidé zajímat o to, v čem budou bydlet, ještě mnohem víc z hlediska udržitelnosti,“ dodává.

Jak říká Ondřej Mundl, architekt společnosti Chybik + Kristof Associa­ted Architects, téma udržitelnosti je pro řadu lidí natolik důležité, že se ani při rostoucích cenách bydlení nesnaží na ekologických prvcích šetřit.

Developer Skanska Reality postavil před pěti lety první rezidenční dům, v němž se využívá ke splachování takzvaná šedá voda, což jsou splašky z umyvadel, sprch nebo dřezů. „Už je to zaběhnuté, klienti to ve svém domě chtějí mít. Je v tom i přidaná hodnota, proč si byt koupit,“ říká Kobera.

V aktuálně připravovaném rezidenčním projektu Modřanský cukrovar jde developer ještě o kousek dál. „Je zde i koncept, že obyvatelé každého bytu se budou moci rozhodnout, jestli využijí šedou vodu i na praní, což znamená, že každá koupelna bude mít dva přívody pro pračku,“ popisuje Mundl. Díky těmto prvkům může domácnost snížit spotřebu vody až na polovinu.

Na rezidenčních stavbách se vcelku běžně instalují také fototermické solární panely k ohřevu teplé vody, objevují se i fotovoltaické panely na výrobu elektřiny. Podle Kobery je technicky náročnější zakomponovat je do bytového domu, při rostoucích cenách energií to ale dává čím dál větší smysl.

Větší zájem o udržitelný přístup ve výstavbě se promítá i do mate­riálů. „Měníme složení cementu, aby obsahoval méně vypáleného vápence a obsahoval věci, které jsou běžně odpadem, jako strusky nebo popílky,“ říká Barliev z Cemexu. Firma nyní z peněz Evropské unie rozjíždí pilotní projekt na zachycení odpadového tepla z cementářské pece, které se recykluje pro výrobu elektřiny.

Význam dohody s místními lidmi

Pro udržitelnost je podle Mundla zásadní i lokalita. Ve městech se stále častěji staví na brownfieldech, v Praze například v okolí Kolbenovy ulice, kde jsou desítky továrních budov strojírenské firmy ČKD, v bývalém průmyslovém areálu Tesly Hloubětín nebo v komplexu skladů v Ruzyni.

Tři čtvrtiny developerů promítají zdražení materiálů i do cen bytů, které se zvyšují v průměru o 19 procent.

Zanedbaná městská plocha zmizí, vznikne nová dopravní a energetická infrastruktura. A pokud je v lokalitě silná občanská vybavenost, tedy školy, obchody nebo sportoviště, místní nemusí tak často cestovat jinam. Menší hustota dopravy snižuje množství škodlivin v ovzduší.

Mundl upozorňuje, že prosadit výstavbu na brownfieldu může být pomalejší a složitější než například na pozemku vyjmutém ze zemědělského půdního fondu. Zrychlit proces může diskuse s místními obyvateli o podobě budoucího objektu.

I komplex Modřanský cukrovar vzniká na bývalém průmyslovém pozemku. Developer se v době příprav setkal s aktivními občany, místními spolky i zástupci samosprávy a vyslechl si jejich představy o obecním využití oblasti kolem rezidencí. Část návrhů do stavby zakomponuje. „Nechci to zakřiknout, ale v tuhle chvíli žádný spolek povolovací proces nezdržuje,“ chválí architekt využití prvku takzvané veřejné participace.

Brzda v podobě přílišné regulace

Na zavádění ekologických prvků ve výstavbě ale nestačí reagovat česká legislativa. „Za vše mluví možnost stavění dřevostaveb, situace je opravdu tristní,“ říká Mundl. Zatímco ve Švédsku se kolaudují i 20podlažní dřevostavby, v Česku se smí postavit ze dřeva jen čtyři až pět pater.

Dalším příkladem je beton. V Česku podle Barlieva může obsahovat maximálně 50 procent recyklovaného kameniva, zatímco v zahraničí to bývá více. „Přál bych si, aby legislativa byla flexibilnější a aby se nesnažila každou maličkost regulovat, ale dívala se víc na pravidla, která stanovují určitou hranici, obecný rámec,“ říká manažer.