Před říjnovými volbami a s ukončením činnosti Poslanecké sněmovny ustavené před čtyřmi lety nestačili zákonodárci projednat a schválit řadu zákonů důležitých pro byznys. Pod stůl spadl například zákon o whistleblowingu, legislativní úprava hromadných žalob nebo i návrh prodloužit základní výměru dovolené ze čtyř na pět týdnů. Nešlo jen o nedostatek času, ale také o důsledek rozdílných názorů politiků a neochoty většiny poslanců některé problematické normy projednávat.
Zmatek nad zmatek
Problémem je nepřijetí dlouho připravovaného zákona na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, s nímž se lidé setkávají na pracovišti. Měl už od poloviny letošního prosince vnést do českého právního řádu takzvanou whistleblowingovou evropskou směrnici. To, že v ní chybí, může podle advokátky Jaroslavy Kračúnové z Deloitte Legal způsobit zmatky. „Řada společností se na zákon a nové povinnosti začala připravovat a nyní jim není úplně zřejmé, zda se na ně budou vztahovat, či nikoli. Informace v médiích a na sociálních sítích jsou matoucí a hovoří o tom, že zákon je hotová věc. Není tomu tak,“ zdůrazňuje Kračúnová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později