Horká letní noc z 11. na 12. července roku 2018 byla dramatická. Sněmovna tehdy po nekonečném osmiměsíčním vládním provizoriu hlasovala o důvěře pro druhý, současný kabinet Andreje Babiše a leckdo tvrdil, premiérem počínaje a opozicí konče, že nastává éra velkých změn. A že Česko za tři roky při dalších volbách nepoznáme.
Ta doba je zde a s ní i vystřízlivění. Odmyslíme‑li si tragické dopady koronavirové pandemie, země přešlapuje na místě. Oproti nejčernějším očekáváním vláda nenastolila diktaturu. Nezrušila Senát ani nezavedla většinový volební systém nebo celostátní plebiscity, s čímž Babiš původně žongloval. Uznejme, že 12. červenec 2018 se nestal pohřbem polistopadové svobody ani začátkem české „druhé republiky“, jak mnozí varovali. Spíš než právním státem jsme sice zprivatizovanou a ohnutou demokracií, ale pořád je cesty zpět.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později