Kdybyste vlastnili firmu v Estonsku a chtěli v ní zaměstnat cizince ze země mimo Evropskou unii, bude vám vyřízení administrativní zátěže trvat 30 dní. Kdybyste totéž chtěli udělat v Dánsku, zabere vám to dva týdny. V Polsku dokonce může trvat proces přijímání vysoce kvalifikovaných cizinců pouhé dva dny. A v Česku? S byrokratickým šimlem se budete potýkat minimálně měsíc, ale v praxi klidně půl roku. Často bohužel i déle, přičemž vzhledem k průtahům a složitosti celého procesu může být i po mnoha týdnech výsledek nejistý. Není divu, že chytré mozky jdou raději jinam.
O kvalitní a kvalifikované zahraniční zaměstnance je přitom na evropském pracovním trhu rvačka. Je to logické, už dnes je o vzdělané a šikovné lidi nouze. A bude hůř. Vzhledem k demografickému vývoji je zřejmé, že v mnoha zemích bude výrazně ubývat lidí v produktivním věku (Česko nevyjímaje). Tuhle chybějící pracovní sílu bude třeba nahradit. Jestli tedy chceme být v budoucnosti konkurenceschopní.
Mimochodem, o neschopnosti či neochotě českého státu přijmout zahraniční chytré mozky svědčí i aktuální zoufalá situace ohledně mnoha afghánských spolupracovníků, kteří pomáhali českým vojákům v Afghánistánu. I kdybychom pominuli morální odpovědnost, kterou za životy jejich rodin máme, stejně přístup české vlády moc nedává smysl. Koho jiného co nejrychleji přijmout než lidi, kteří z podstaty své práce museli získat bezpečnostní prověrku, navíc umí anglicky a tomuto státu již odvedli cenné služby?
Přeji pěkné čtení a pevné zdraví.