Kombinace home officu a kanceláře přináší pro firmy i lidi řadu rizik

Pandemie změnila způsob, jak pracujeme, i podobu místa, v němž trávíme pracovní dobu. Budoucností práce je podle mnoha firem i zaměstnanců hybridní model − část týdne budeme pracovat z domova a část v kancelářích. Podle jedné letošní studie společnosti Accenture, provedené v 11 zemích po celém světě, považuje tento způsob práce za optimální celkem 83 procent dotázaných lidí. Možná by svůj optimismus měli krotit. Tento model fungování totiž rozhodně není vhodný pro každou firmu či zaměstnance a nese s sebou i řadu rizik.

Potvrzuje to například partnerka ve společnosti McKinsey Global Institute Anu Madgavkarová. Jak řekla pro server BBC, kolem 50 až 60 procent práce napříč různými pozicemi musí být vykonáváno pouze v konkrétní čas na daném specifickém místě.

Hybridní model práce vyžaduje investice

Firmy, jež na hybridní model fungování přistoupí, musí počítat s investicemi, které s touto změnou budou spojené. Vzrostou například náklady na kyberbezpečnost. Hybridní model fungování firem je občas popisován jako „hackerův sen“. Značná část zaměstnanců se pravidelně připojuje do firemní sítě vzdáleně a z různých zařízení, což zvyšuje riziko, že se do společnosti někdo „napíchne“. Že si hackeři tuto příležitost velmi dobře uvědomují, bylo ostatně vidět i v jarních měsících loňského roku, kdy společnosti po celém světě začaly přesouvat alespoň část zaměstnanců na home office. Podle odhadů Světového ekonomického fóra následně vzrostl počet kyberútoků meziročně o 238 procent.

Vedle toho budou muset firmy často investovat i do domácích pracovišť svých zaměstnanců. Již loni některé společnosti přispívaly lidem na pracovní stoly, židle či počítače, případně dorovnávaly zvýšené náklady za telefonování, které zaměstnancům s přesunem na home office vznikly. Pracovní portál Indeed například zaměstnancům přispěl jednorázovou částkou 500 dolarů na pracovní vybavení domácnosti, společnosti Twitter či Shopify vyplatily svým lidem dokonce dvojnásobnou sumu. Podle loňské studie společnosti Aon celkem pětina ze 1400 sledovaných amerických společností svým zaměstnancům na domácí pracovní vybavení nějakým způsobem přispěla.

Tyto dodatečné náklady mohou být samozřejmě vyváženy tím, že se zmenší plocha kanceláří, které firmy využívají. Jenže i tahle úspora s sebou může přinést sice zpočátku méně viditelné, o to ale nebezpečnější negativní dopady. Mnozí lidé přijdou o své stálé pracovní místo a budou se o něj muset dělit s kolegy, což může v kolektivu způsobit napětí. Nemožnost mít vlastní pracovní místo může u některých lidí vést podle vědců i ke snížení produktivity.

Vzroste nespravedlnost v odměňování?

Hybridní model fungování může mít rovněž nepříjemný vliv na míru spolupráce v pracovním kolektivu. Jak doložila studie zkoumající kolem 12 tisíc zaměstnanců ve Spojených státech, Německu a Indii, lidé, kteří se během pandemie cítili méně sociálně spojení se svými kolegy, byli také méně produktivní v úkolech, jež vyžadovaly vzájemnou spolupráci. Celkem 73 až 80 procent lidí z této skupiny uvedlo, že jsou méně produktivní než v předcovidových dobách.

Další hrozbou je pak možný nárůst nespravedlnosti v hodnocení jednotlivých zaměstnanců. Manažeři ve vedoucích pozicích mají podvědomě tendenci domnívat se, že lidé pracující z domova jsou méně výkonní než ti sedící v kancelářích. Že je takový předsudek neopodstatněný, doložila jedna studie vědců ze Stanford Graduate School of Business publikovaná v roce 2015.

Podle ní byli zaměstnanci jedné čínské společnosti pracující z domova sice o 13 procent produktivnější než jejich kolegové v kancelářích, přesto byli povyšováni zhruba o polovinu méně často. Podle vědců se tak dělo ze dvou hlavních důvodů. Jednak si se svými šéfy nevytvořili takové vztahy jako kancelářští kolegové, jednak neměli příležitost jim na vlastní oči doložit své schopnosti. Zaměstnanci sedící v kancelářích naopak šplhají na pracovním žebříčku mnohem rychleji a výše, a to i v případě, že často neodvádí zdaleka tak kvalitní práci. Podle psychologů je to způsobeno tím, že u vzdáleně pracujících zaměstnanců šéf vidí pouze výsledek práce, a nikoliv úsilí, které jí dali. Zatímco u zaměstnanců v kancelářích je ochoten odpustit i hůře odvedenou práci, protože na vlastní oči viděl, že se úkolu věnovali.

Zaměstnanci si to zřejmě sami uvědomují − ve Velké Británii například 54 procent oslovených lidí loni uvedlo, že cítili vnitřní tlak pracovat v kanceláři, i když jim vedení doporučilo zůstat doma.

Práce z domova vyčerpává

Podle expertů má práce z domova výhodu v tom, že si lidé lépe zorganizují den a ubývá třeba stres z dlouhého dojíždění do práce. Jak ale ukazuje pandemická zkušenost, zaměstnanci na home officu často pracovali tvrději a déle než dříve v kanceláři. Podle jedné britské studie strávili lidé prací z domova každý den o 30 minut více než v předpandemických dobách.

A jak doložila jedna studie, kterou společnost Microsoft vypracovala ve spolupráci s odborníky z think-tanku IDEA, celkem 39 procent lidí ve světě se na závěr pracovního dne na home officu cítilo vyčerpaně. V Česku byl pak tento údaj ještě výrazně horší − vyčerpání cítilo na sklonku dne 52 procent zaměstnanců pracujících z domova.