Z chudáků milionáři. Čínští farmáři si osvojili internet, produkci prodávají v živých přenosech

V roce 2018 prodával čínský zemědělec Ťin Kuo-wej ovoce ve stánku v ulicích města Li-ťiang v jihočínské provincii Jün-nan a byl po uši zadlužený. Doba, kdy dřel bídu s nouzí, je ale už pryč. Ťin Kuo-wej si teď říká „Bratr granátové jablko“, na internetu jej sleduje 7,3 milionu lidí a loni na prodeji ovoce utržil 300 milionů jüanů, tedy zhruba 46 milionů dolarů.

Jeho příběh, který popsali novináři agentury Bloomberg, je dokladem nového podnikatelského trendu na čínském venkově. Zemědělci v odlehlých provinciích prodávají své produkty napřímo zákazníkům ve městech prostřednictvím naživo vysílaných videí na různých sociálních sítích. Třeba na síti Douyin, což je čínská verze platformy TikTok. A rozhodně se jim to vyplatí. Jak oznámila společnost ByteDance, pod kterou TikTok i Douyin patří, tržby generované na Douyinu čínskými zemědělci loni meziročně vzrostly patnáctinásobně.

Jak masivně se na internetu zvedla poptávka po lokálních čínských zemědělských produktech, dokládá i příklad farmářky Kuo Čcheng-čcheng. Ta dříve nabízela produkty své i jiných zemědělců na sociální síti WeChat, přičemž jí chodily stovky objednávek denně. V současnosti ji na síti Douyin sleduje 2,5 milionu lidí a během jediného živého vysílání přijme klidně 50 tisíc objednávek. Měsíčně tak utrží kolem devíti milionů jüanů, tedy 1,4 milionu dolarů.

Třicet tun manga prodat za dvě minuty

Ještě deset let zpátky měli zemědělci na čínském venkově jen limitované možnosti, jak svou produkci dostat k zákazníkům. Buď ji mohli levně nabízet na místní tržnici, nebo ji prodali zemědělským podnikům či jiným obchodním prostředníkům. Ti ji pak s velkým ziskem přeprodávali movitým zákazníkům z městských oblastí. Za produkt, který zemědělci na místním trhu udali za dva až tři jüany, mohl prostředník podle čínské studie z roku 2016 inkasovat ve velkém městě bez potíží 20 jüanů.

Společnost Alibaba počítá s tím, že v příštím roce prodá on-line produkty zemědělců za 62 miliard dolarů.

Tahle situace se změnila pár let zpátky, kdy začali čínští farmáři nabízet své zboží také on-line. Zpočátku jich nebylo mnoho a ani zájem nebyl nikterak výrazný. To vše se ale změnilo během pandemie covidu-19. Doprava v zemi na nějakou dobu zamrzla a spolu s tím se zastavily i dodávky potravin. Číňané zároveň zůstali zavřeni ve svých domovech, takže si připravovali jídlo doma. Poptávka po on-line nákupu čerstvých potravin dramaticky vzrostla.

Třeba společnost Pinduoduo, která je největší platformou elektronického obchodování v Číně, v prvním čtvrtletí loňského roku evidovala více než miliardu objednávek zemědělských produktů. Oproti stejnému období roku 2019 tak počet objednávek vzrostl o 184 procent.

Podobný nárůst zájmu evidovala i společnost Taobao, zprostředkovávající živé přenosy ze života farmářů, od nichž mohou diváci rovnou nakoupit. Ještě v roce 2019 měla společnost problém sehnat tisícovku zemědělců ochotných podobné vysílání podstoupit. I kvůli tomu, že po nich za to vyžadovala peníze.

Pak ale na úsvitu pandemie 6. února loňského roku Taobao povolilo živé vysílání všem farmářům zdarma. Během následujících tří dnů prodali zemědělci na 30 tisíc tun ovoce, přičemž jednomu se povedlo prodat během dvou minut třicet tun manga.

V květnu loňského roku už tak Taobao evidovalo na 50 tisíc zemědělců, letos v březnu jich už bylo 100 tisíc a za tento jediný měsíc odvysílali na 2,5 milionu živých přenosů. Společnost Alibaba, která provozuje stránku Taobao, počítá s tím, že v příštím roce prodá on-line zemědělské produkty za 400 miliard jüanů, tedy necelých 62 miliard dolarů.

Stesk po přírodě

Při dopravě potravin k zákazníkům se zemědělci zpravidla spoléhají na služby logistických částí velkých e-commerce firem, jako jsou třeba JD Logistics, která je dceřinou firmou čínského internetového prodejce JD.com, nebo podnik Cainiao, logistická dceřiná společnost internetového prodejce Alibaba. To jim samozřejmě ukusuje ze zisku, nicméně prodávat napřímo by bylo mnohem komplikovanější a vystavovalo by je to většímu riziku. Třeba ze strany zákazníků, kteří by požadovali vrácení peněz za nějakým způsobem poškozené produkty.

Jak řekli novinářům serveru Bloomberg experti na e-commerce i samotní čínští zemědělci, za úspěchem farmářských on-line prodejů je mix faktorů. Od určitého stesku městských zákazníků po přírodě přes nedůvěru v tradiční trh s potravinami, který v uplynulých letech zasáhla řada skandálů, až po zážitek ze sledování osobitých venkovských farmářů.

„Herbicidy? Žádné herbicidy nepoužívám,“ vyprávěl v jednom ze živých vstupů Ťin Kuo-wej letos v březnu, když se procházel mezi pomerančovníky. Následně zabral svým iPhonem plevel rostoucí u kořene stromu: „Tady vidíte živý důkaz.“

Z ruky do huby

Pokusy napřímo on-line propojit zemědělce se zákazníky nejsou jen čínskou doménou, probíhají i jinde na světě, ale s daleko menším úspěchem. Ve Spojených státech existuje například platforma Crowd Cow, na níž si mohou lidé objednat určitou část zvířete a nechat si ji doručit až ke dveřím.

Na podobném principu funguje i platforma CropSwap, kde si mohou lidé koupit produkty lokálních farmářů. Mnoho amerických zemědělců samo využívá k podobným účelům Facebook či Instagram, zájem je ale daleko menší než v Číně. „Pokud jde o integraci e-commerce a zemědělství, Čína předskočila zbytek světa,“ řekla americkému webu SupChina Carmen Leong, vy­učující na australské University of New South Wales Business School.

Do on-line prostředí se během loňské pandemie ostatně přesunula i řada českých zemědělců, kteří během lockdownu přišli o možnost nabízet svou produkci na farmářských trzích. Například internetové tržiště Scuk dnes prodává zboží od 344 dodavatelů z řad farmářů, pěstitelů a drobných výrobců. Přičemž se k němu přihlašovali i ti nejmenší hráči, kteří doposud prodávali jen napřímo.

Vedle on-line tržišť hledali čeští farmáři odbyt i na sociálních sítích. Vznikla například skupina Z ruky do huby propojující zemědělce přímo se zákazníky, která má aktuálně přes devět tisíc členů. Pěstitelé, chovatelé a výrobci zde mohou vložit svou nabídku i s popisem možností výdeje či dopravy, zákazníci zase mohou poptávat určité zboží ve své lokalitě.