Stačí pravidelné sázení na sportovní zápasy a dotyčný tipař pak kvůli tomu může přijít o možnost získání hypotéky. Banky totiž žadatele, kteří mají na svém výpisu z účtu příliš mnoho plateb sázkovým společnostem, považují za nespolehlivé. Přijít o možnost čerpání úvěru na bydlení tak nemusí mít na svědomí jen nedostatečné příjmy, ale i přehnané či neuvážené výdaje.

To je jeden ze závěrů kulatého stolu nazvaného Hypotéky v době postkoronavirového boomu, který uspořádal týdeník Ekonom. „Se sázkami se v době covidu roztrhl pytel, pokud u žadatele o hypotéku zjistíme, že sází, odmítneme ho,“ uvedl v diskusi Ondřej Pavlica, předseda představenstva společnosti Assetio Management. „To můžu jen potvrdit, pokud se ukáže, že uchazeč používá nepřiměřenou výši příjmů na sázky, tak je to problém,“ souhlasil Milan Horák, ředitel retailového bankovnictví Sberbank CZ.

Kulatého stolu se zúčastnili i David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance, a na dálku se připojil i Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Debatu moderovala zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Účastníci setkání se dále shodli na tom, že doba levných peněz, a tudíž i půjček na byty či domy, odeznívá. „Zvyšování úrokových sazeb se propíše do ceny všech produktů. Tím stěžejním jsou samozřejmě hypotéky,“ konstatoval Eim.

Odborníci proto radí lidem, kteří chtějí hypotéku co nejlevnější, aby s jejím vyřizováním zrychlili. Zlevňování v žádném případě nečekají. „Lze naopak očekávat další zdražování hypoték, bude to pravděpodobně o desetiny procenta,“ řekl Milan Horák.

Za květen hypotéky za 40 miliard

Zvýšení úroků o jednu desetinu procenta u průměrně vysokého úvěru na pořízení bydlení, který se pohybuje ve výši zhruba tří milionů korun a je poskytován na dobu třiceti let, znamená navýšení měsíční splátky o 150 korun, poznamenal David Eim.

Hypotéky podraží. Experti radí je vyřídit co nejdříve. Nákupy nemovitostí zbrzdí zásah centrální banky i nedostatek nabídky.

Do vývoje hypotečního trhu zasáhla Česká národní banka, která přistoupila k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od loňského nástupu koronavirové pandemie. Došlo ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby, tedy nástroje, kterým centrální banky regulují množství peněz v oběhu, o čtvrtinu procentního bodu na půl procenta. Loni přitom banka stejnou sazbu třikrát snížila, zejména proto, aby v ekonomice v době krize zvýšila oběh peněz, útrat či investic. Rozhodnutí banky souvisí s probíhajícím rychlejším hospodářským oživením a je reakcí i na trend zdražování a z toho plynoucí obavy z nárůstu inflace.

Průměrná úroková sazba hypoték se v květnu po šesti měsících vrátila nad hranici dvou procent, zájem o ně ale neklesá. Podle Hypoindexu společnosti Fincentrum poskytly banky jen za minulý měsíc hypotéky ve výši 40 miliard korun. Celková výše poskytnutých hypoték již nyní od začátku roku přesáhla loňských 179 miliard korun.

Trh hypoték je přepálený

Experti se v diskusi shodli, že téměř dvojnásobný nárůst zájmu o hypotéky na nemovitosti, který vyvolala pandemie, již ovšem očekávat nelze.

„Bude se snižovat množství smluv,“ podotkl Pavlica. „Trh hypoték je hodně přepálený, zklidní se to. Navíc zájemci nemají z čeho moc vybírat.“ Vyšší nabídku nemovitostí totiž brzdí legislativa, výstavba kvůli ní vázne. Podle Pavlici se výrazný nárůst zájmu o hypotéky dá očekávat jedině v případě, že parlament schválí novelu zákona, který umožní zrychlit stavební řízení. „Pak by po té první covidové mohla přijít druhá vlna, protože bude co kupovat. Samotná role výše úrokové sazby pak už nemusí hrát takovou roli,“ doplnil předseda představenstva společnosti Assetio Management.

Banky si pečlivě prověřují žadatele o hypotéky. Výsledkem uplatňování přísných kritérií je téměř nulový podíl nesplácených úvěrů na bydlení.

Ceny nemovitostí zvedá i tradice

Hlad po nákupu nemovitostí žene podle Horáka z české Sberbank i panující socioekonomické prostředí. „Vlastní bydlení je u nás postaveno hodně vysoko, je to jedna z priorit české společnosti. Lidé si vždy nějak najdou peníze na splácení.“ Generace Čechů mají silný vztah k vlastnickému bydlení. „Rodiče a prarodiče dnešních zájemců o hypotéky si mohli za dobré peníze nakoupit třeba byty v komunistických panelácích, zkušenost s vlastnictvím nemovitostí je prostě v tuzemsku dobrá a přelévá se na mladší ročníky,“ vysvětlil ekonom Křeček.

Covidová pandemie částečně změnila strukturu držitelů hypoték, jejich poskytovatelé nyní přistupují mnohem obezřetněji k zaměstnancům v nejvíce postižených segmentech hospodářství, jakými jsou cestovní ruch či gastronomie. „Bylo období, kdy se banky nedívaly s optimismem ani na žadatele, kteří pracovali v automobilovém průmyslu,“ připomněl Eim přerušování výroby v klíčovém sektoru domácího průmyslu v období vrcholící první vlny pandemie loni na jaře. Tehdy poskytovatelé hypoték pozastavili jejich schvalování a upravili skóringové modely, které jim napovídají „kvalitu“ žadatele.

Úvěrování hypoték běží dobře

V krizi naopak byly profese, které z nástupu covidu profitovaly, například určité pozice v informačních technologiích či v logistice, související s přesunem řady podnikatelských aktivit do digitálního prostředí. „I proto jde úvěrování hypoték dobře,“ doplnil Eim.

Podle Pavlici většina bank schválí jako žadatele o úvěr spíš zaměstnance než podnikatele. „Ti totiž trošku kašlou na přesné výkazy a optimalizují daňová přiznání,“ vysvětluje. U podnikatelů proto banky zvládají schválit udělení hypotéky na základě obratu živnostníka, a nikoliv jeho čistých příjmů. „Na základě výkazů či rozvahy dokážeme určit relativní příjem subjektu,“ uvedl Pavlica. Klíčovými parametry pro udělení hypotéky nicméně stále zůstávají platební morálka žadatele a jeho bonita. U té se posuzuje i výše vzdělání či stabilita příjmu. Přísné prověřování má výsledky. „Míra nesplácení hypoték je v Česku téměř nulová,“ podotkl Milan Horák ze Sberbank.

Související