Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr BýmaČeský průmysl prochází obdobím, jaké nepamatuje. Po loňském nárazu koronavirové pandemie, který způsobil razantní propad výroby v mnoha odvětvích, přišlo výrazné oživení poptávky. Snaha „zahojit se“ a dohnat způsobené ztráty ale naráží na řadu překážek: především chybí suroviny a pak také zaměstnanci. „Na trhu je nedostatek surovin a dílů, byly narušeny globální přepravní cesty a prohloubil se nedostatek kvalitní pracovní síly,“ shrnuje současné problémy průmyslových podniků Jan Linhart, ekonom a partner poradenské společnosti KPMG.
Průmyslové a dopravní firmy čelí problémům, které dříve znaly jen v omezené míře. Třeba společnosti ATAS Náchod, která je významným tuzemským výrobcem elektromotorů, oznámil dlouhodobý dodavatel, že jí místo 120 tun materiálu potřebného pro výrobu doručí jen polovinu. Magnetodynamické plechy, které firma používá, prostě nejsou.
„Situace na trhu se úplně obrátila, už to není zákazník, kdo je králem. Vládne ten, kdo má zdroje,“ říká Otto Daněk, předseda představenstva firmy. Společnosti chybí pro výrobu i nerezová ocel, měď či hliník, lhůty na dodávky většiny materiálu jsou nyní dvakrát delší. Navíc cena mědi se za necelý rok zdvojnásobila, stejně tak jako železné rudy, cena oceli je vyšší více než o polovinu.
S nedostatkem vstupních surovin pro výrobu se potýká i firma Kartonáž Švidrnoch z Valašského Meziříčí, která je mimo jiné producentem obalů pro automobilový průmysl, například pro výrobce světel na osobní vozy. Od prosince se firmě nákup papíru zdražil o více než polovinu, dodací lhůty pro zákazníky se z několika dní prodloužily na šest až osm týdnů. „Nic podobného za téměř třicet let v branži nepamatuji,“ říká majitel firmy Roman Švidrnoch. „Enormně třeba stoupla poptávka ze strany e-shopů či rozvozců pizzy, papírny jsou přehlcené,“ dodává.
Z Číny plné, zpět prázdné
Zásadně stoupají i přepravní ceny. Například společnosti Přístav Antverpy, která zajišťuje přepravu zboží a surovin stovkám českých firem, za více než půl roku stoupla cena dopravy jednoho kontejneru z Číny trojnásobně, na 12 tisíc eur. „Logistika je v přetlaku, došlo k nevídané kumulaci poptávky. Světové přepravní kapacity jsou omezené,“ vysvětluje Martin Hubeňák, ředitel firmy pro region střední a východní Evropy.
Zdražování obalových materiálů zrychluje. Firmy cítí nedostatek kartonových obalů, papíru či plastových fólií.
To dokládají i čísla společnosti Sea Intelligence, podle nichž vzrostl počet kontejnerů, které opožděně dorazí do přístavů, za poslední měsíce o více než polovinu. V lodích se přitom přepraví kolem 90 procent veškerého zboží na světě, podíl kontejnerové dopravy z toho činí více než dvě třetiny. Obří poptávky po přepravních kapacitách z Asie do zbytku světa rejdaři navíc využívají. Ve snaze dosáhnout vyšší ziskovosti začali v mnohem větší míře posílat zpět do Číny kontejnery prázdné, aby se tak rychleji vrátily do oběhu.
Dřevo podražilo o více než polovinu
I přepravní služby navíc výrazně ovlivňuje cena surovin, například za surovou ropu se na komoditních burzách platí dvojnásobek toho co před rokem. Ropný trh je ovlivňován i rostoucí poptávkou po palivech, kterých by se s náběhem letní sezony, kdy lidé začnou cestovat na dovolenou, mělo spotřebovávat více.
„Vyšší ceny ropy se můžou odrazit v koncových cenách zboží a služeb a jedná se také o silný inflační tlak dovnitř české ekonomiky,“ konstatuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BHS.
U surovin přímo spojených s přepravou se nejedná jen o ropu, ale například i o dřevo. Cena toho určeného pro výrobu přepravních palet se za poslední rok zvýšila o 60 procent, jen za duben tohoto roku vyletěla o 14 procent. Cena granulátu pro výrobu strečových fólií narostla za jediný měsíc o pětinu.
Infografika: Poptávka je na vzestupu, rozjezd průmyslu ovšem brzdí drahé suroviny a nedostatek lidí
„Zdražování obalů akceleruje, hlad po nich je obrovský. Počítáme, že se vše stabilizuje až za několik měsíců,“ předpokládá Tomáš Körner, manažer logistické firmy Geis. Nedostatek měkkého dřeva na globálním trhu způsobil zejména enormní růst poptávky v Číně a ve Spojených státech, kde se tento materiál používá k rekonstrukcím obytných dřevostaveb. Situaci na trhu podle Körnera navíc ztěžuje to, že se někteří dodavatelé snaží zvýšit svoji ziskovost tím, že dodávají jen omezené množství.
Míra nezaměstnanosti je stále nízká
Vedle zdražování materiálových vstupů růst českého průmyslu limituje přetrvávající nedostatek pracovní síly, jak kvalifikované, tak i nekvalifikované. Podle údajů Českého statistického úřadu se uzavírky tuzemské ekonomiky z důvodu protiepidemických opatření projevily na nárůstu nezaměstnanosti jen minimálně. V prvním čtvrtletí tohoto roku dosahovala jedné z nejnižších úrovní v rámci celé Evropské unie.
Dříve jsme sháněli lidi, kteří mají ruce i hlavu, nyní už nám stačí jen ti s rukama, zbytek je naučíme.
V květnu navíc nezaměstnanost meziměsíčně klesla na 3,9 procenta, podle Eurostatu tak zůstává podíl lidí bez práce v Česku druhý nejnižší v Evropské unii, kde průměr činí 7,3 procenta.
„Nedostatek pracovní síly je pro české průmyslové firmy nebezpečný,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. „Chybí tak například specialisté k robotům, obrovský nedostatek je u řidičů v dopravě.“
Nedostatek pracovníků je přitom v české ekonomice dlouhodobý problém. „Dříve jsme sháněli lidi, kteří mají ruce i hlavu, nyní už nám stačí jen ti s rukama, zbytek je naučíme,“ popisuje Daněk ze společnosti ATAS Náchod.
Česko je přitom druhou nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Průmyslová výroba se podle Eurostatu podílí na hrubé přidané hodnotě téměř ze třetiny, průměr unie přitom činí necelou pětinu.
Průmysl na vzestupu
V dubnu český průmysl meziročně posílil o 55 procent. I když rostl z nízké základny, loni v dubnu ho postihly covidové uzávěry, sílu vzestupu většina expertů neočekávala. „Je to překvapivé, že se průmyslu tolik daří,“ konstatuje Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank.
„Průmysl se rozjel fantasticky, to mnoho firem nečekalo,“ potvrzuje Jiří Grund, šéf Asociace exportérů. Podle jeho slov je situace zapříčiněna i tím, že průmysl byl „vyhladovělý“ a dlouho jel na půl plynu. Opožděné dodávky materiálů a z toho vyplývající výpadky v průmyslové výrobě podle Kovandy ve statistikách zatím nejsou vidět. Situaci výrazně zkresluje loňský mimořádně vysoký propad produkce. Podle šéfa Asociace exportérů Grunda bude nyní klíčové, jak se firmy vypořádají s tlakem na růst cen. „Někteří toho budou chtít využít,“ dodává.
Rostoucí ceny vstupů tlačí na zvyšování míry inflace. Podle ekonoma Kovandy se takové tlaky mohou projevit trvale, pracovní síla se prodražuje na celém světě. Vliv bude mít i geopolitický vývoj, vztahy Západu a Číny ochlazují. „Firmy se budou vracet domů, budou tudíž za pracovní sílu platit více. Inflační tlaky mohou klidně trvat i celá dvacátá léta,“ předvídá Kovanda.
Inflaci a tlak na průmyslové výrobce vytváří i Evropská unie, například zpřísňujícími se regulačními opatřeními u vypouštění škodlivin či tlakem na rychlý růst podílu elektromobility. Vozy na baterie jsou mnohem nákladnější než ty konvenční.
Čipy budou dál brzdit autoprůmysl
Automobilovou výrobu, tahouna celého průmyslu v Česku, navíc zasáhly výpadky v podobě chybějících polovodičů. Ty se vyrábějí zejména v Číně, v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a ve Spojených státech, do Evropy se dováží.
Jsem rád, když náš dodavatel vůbec potvrdí objednávku, cena není předmětem vyjednávání.
Mladoboleslavská Škoda Auto kvůli nedostatku těchto součástek produkci nezastavila, nicméně výroba se opožďuje. Firma parkuje nedodělané vozy na odstavných plochách do doby, než polovodičové součástky sežene. Podle mluvčí podniku Martiny Gilichové bude dostupnost čipů i nadále velmi omezená a zaměstnanci Škody Auto „učiní vše pro to, aby udrželi stávající výrobu a po obnovení dodávek dokompletovali hotové vozy“.
Výpadky v dodávkách čipů budou ovlivňovat chod automobilek i v následujících měsících. „To není jednoduše řešitelná věc, na čipy je třeba zavést nové výrobní kapacity, to bude trvat minimálně rok,“ uvádí analytik KPMG Linhart. Čeští výrobci automobilů, ale například i elektrokol či domácích spotřebičů proto na čipech ze zámoří zůstanou závislí i nadále.
Českou ekonomiku tak budou přímo ovlivňovat určité „geopolitické hrátky s čipy“. Kvůli obchodním sankcím zavedeným bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem Čína mohutně investovala do výroby čipů. Dnes je tak na jejich dovozu mnohem méně závislá než dřív.
Strategický význam polovodičů si uvědomuje i americká vláda. Ta minulý měsíc schválila obří podporu ve výši 52 miliard dolarů soukromému sektoru na postavení deseti nových továren na výrobu čipů. Ještě před třiceti lety USA vyráběly 37 procent všech čipů na světě, dnes je to pouhých 12 procent.
Problém s dodávkami surovin či jednotlivých klíčových součástek se týká celé Evropy, silnou závislost na dovozech surovin či dílů mají i ostatní země. „Kontinent nemá záložní plány ani nakoupené kapacity či zajištěné zdroje kapitálu,“ říká analytik Linhart, podle kterého je například Čína připravena mnohem lépe a systematicky se snaží zajistit zdroje i v Africe či v Jižní Americe.
Zabezpečování surovin vázne
Tlaky na tuzemské firmy při zabezpečování přísunu surovin jsou tak často až extrémní. „Jsem rád, když náš dodavatel vůbec potvrdí objednávku, cena není předmětem vyjednávání,“ popisuje situaci šéf společnosti ATAS Daněk, podle kterého zdražování na mezifiremním trhnu povede ke zvýšení cen pro koncového uživatele, a tudíž k silným inflačním tlakům. „U našich motorů už ceny narostly o 15 procent,“ uvádí příklad Daněk. Podnik pak z důvodu rychle rostoucích cen má problém udržet dohodnuté podmínky dodávek. „Zdražovat prostě musíme, narušuje to ale serióznost v obchodních vztazích,“ vypočítává.
Tempo růstu inflace za poslední tři měsíce podle dat Českého statistického úřadu dosáhlo 2,8 procenta, před rokem, za stejné období a v době přísnějších koronavirových opatření, to přitom bylo za každý jednotlivý měsíc přesně o 0,3 procentního bodu méně.
Doba postcovidová jako šance
Vedle obtíží, které „postcovidové“ období českým průmyslovým firmám přináší, může znamenat i příležitosti. Podle Petra Karáska, viceprezidenta České asociace interim managementu a krizového manažera, který oživoval například kopřivnickou automobilku Tatra, je současný proces „přeuspořádávání“ poměrů ideální šancí pro české firmy vylepšit si svoje postavení na světovém trhu.
„Je třeba silný marketing a obchod, vlastní finální výrobek či služba a nejlépe i vlastní vývoj a inovace a nebýt závislý na jednom či dvou dodavatelích,“ vypočítává Karásek. „Náš průmysl ukazuje flexibilitu, zvládneme i toto,“ doplňuje Jaroslav Hanák.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
