Svět loni vydal na zbrojení 1981 miliard dolarů, tedy o 2,6 procenta více než v roce 2019. Navzdory faktu, že ekonomika z globálního pohledu v důsledku koronavirové epidemie o 3,2 procenta poklesla. Z velkých hráčů k výraznému omezení výdajů na armádu přistoupily jen hospodářsky nejhůře postižené státy jako Saúdská Arábie a Brazílie. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) převažující ochotu zbrojit vysvětluje velkou setrvačností vojenských rozpočtů. Například v USA narostl o více než čtyři procenta, na 778 miliard dolarů, v souvislosti s naplánovanými investicemi do vojenského výzkumu a vývoje. Dalším důvodem jsou dlouhodobé zbrojní programy v letectví či při modernizaci jaderného arzenálu. Což podle SIPRI odráží obavy ze strategických konkurentů, z Číny a Ruska.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později