Na konci minulého roku zavolal do kanceláře Otomara Slámy, který na Univerzitě Karlově hledá know-how s byznysovým potenciálem, jeden ze zdejších pracovníků s tím, že objevil způsob, jak lidi testovat na covid-19 bez nepříjemného šťourání tyčinkou v nose. Ještě ten den začal Sláma jednat s investory a výrobcem a 44 dní od telefonátu novinku společně uvedli na trh pod hlavičkou firmy GeneSpector, která funguje při Univerzitě Karlově jako jeden z jejích prvních spin-offů, tedy firem navázaných na univerzitu.
Byznysových příběhů, v nichž jsou zaangažované české vysoké školy, je přitom mnoho. Z univerzitní půdy − Českého vysokého učení technického (ČVUT) − vzešel i mediálně známý plicní ventilátor Corovent a také polomaska Trix, chránící před nákazou virem covid-19. Na její vývoj stačil tamním vědcům týden a pak novými maskami, které tisknou na 3D tiskárnách, začali zásobovat lidi v první linii. Hned pak založili start-up Trix Connections a o rok později měli v portfoliu další tři produkty spojené s ochranou proti coronaviru.
Česká akademická půda může komerční sféře nabídnout obrovský rozvojový potenciál. A jak ukazují případy v úvodu, není jen plná vědců-teoretiků, ale i podnikatelského ducha a touhy a schopnosti přenášet svoje poznatky do praxe. Vzhledem k tomu, že je v Česku jen velmi málo firem, které si mohou dovolit zaměstnávat lidi s vysokou mírou znalostí oboru, napojených na nejnovější poznatky, je ideální se na know-how univerzit napojit. Pro firmy jsou akademici zdrojem inovací, inspirace pro rozvoj podnikání i svých lidí. Akademikům zase byznysová sféra může poskytnout finance, reálná data z trhu a zakázky, na kterých si mohou zkoušet nové postupy a technologie. Spolupráce univerzit a byznysu může, pokud se dobře nastaví, směřovat vývoj trhu a kultivovat tržní prostředí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později