Nikdy v historii se lidé nedívali na sebe do „zrcadla“ tak dlouho a často jako během posledního roku. Hodiny denně trávené během pracovních videohovorů před obrazovkou, v níž lidé sledují svůj obličej často v nekvalitním a nelichotivém světle, přivádí do ordinací plastických chirurgů nové pacienty. Kliniky i asociace estetické medicíny v řadě částí světa hlásí nárůst počtu zákroků i v desítkách procent. Zvýšení zájmu o plastické operace, především obličeje, zaznamenaly i kliniky v Česku. Celkové tržby jim ale kvůli zavřeným hranicím a úbytku zahraničních zákazníků, kteří tvoří výraznou část klientely, většinou poklesy.

Ukrýt plastickou operaci

Mnoho estetických chirurgů předpokládalo, že pandemie tvrdě dopadne na jejich firmy. To se v prvních měsících šíření koronaviru také stalo. Po jarním lockdownu ale začalo kliniky kosmetické chirurgie kontaktovat víc zájemců než dříve. Podle časopisu The Economist zaznamenala Americká akademie plastické a rekonstrukční chirurgie obličeje navýšení počtu zákroků o 10 procent, Francouzská společnost estetických plastických chirurgů o 20 procent a Italská asociace estetické plastické chirurgie o 12 procent. Jak uvádí BBC, prudký nárůst zájmu o estetickou chirurgii se konal i v řadě dalších zemí, jako je Austrálie, Japonsko, Velká Británie nebo Jižní Korea. Britští chirurgové uvádějí, že k nejžádanějším zákrokům patří neinvazivní vyhlazení obličeje následované zvětšením prsou a liposukcemi. Došlo také k nárůstu poptávky po „omlazení“ krku a zpevnění brady s vyrýsováním kontur dolní čelisti.

Měsíce strávené doma během pandemie jsou pro mnohé ideální příležitost, jak se vyhnout dotěrným otázkám okolí.

Poptávku po estetické chirurgii zvyšují − vedle sledování vlastního obličeje během častých videokonferencí − i další faktory. Zotavování po plastické operaci obvykle zabere řadu dnů i týdnů a měsíce strávené doma během pandemie jsou pro mnohé ideální příležitost, jak se vyhnout dotěrným otázkám okolí. Navíc doma hrozí nižší riziko zanesení infekcí do ran po invazivním zákroku. „Přirozený“ úkryt obličeje postiženého otoky a modřinami před zvědavci poskytují i roušky a respirátory. Spotřebitelé také díky zavřeným restauracím, kinům nebo sportovištím ušetřili mnoho peněz, které nyní mohou investovat do své „image“.

Psychiatři se ale obávají, že rozmach kosmetických zákroků může podpořit rozvoj onemocnění, kdy pacient trpí posedlou představou, že je jeho tělo nějak deformované. Tyto potíže může umocňovat i nedostatek reálných sociálních kontaktů v současnosti. Pierfrancesco Cirillo, vedoucí Italské asociace estetické plastické chirurgie, proto podle The Economist nabádá kliniky estetické medicíny, aby odmítaly zákazníky s patologickým vnímáním svého zevnějšku.

Konec medicínského turismu

Zvýšení zájmu o estetickou medicínu potvrzují i česká soukromá centra. Podle Romana Kufy, vedoucího lékaře a spolumajitele kliniky plastické chirurgie Perfect Clinic, se začaly častěji ozývat pacientky s tím, že pracují z domova, takže mohou pooperační péči strávit v klidu domova.

Jak uvádí zakladatel Kliniky plastické chirurgie nemocnice Bulovka a šéf soukromé kliniky Esthé Jan Měšťák, estetickou chirurgii v Česku už dávno nevyhledávají jen vyšší společenské vrstvy. Zájem lidí s nižšími příjmy ale nyní ještě vzrostl. Svou roli v tom hraje i fakt, že během pandemie covidu ušetřili peníze, které by jinak utratili za nákupy nebo zábavu.

Českým klinikám estetické medicíny ale chybí zahraniční klientela, zejména ta ze západní Evropy, pro kterou tuzemské agentury dřív pořádaly i hromadné zájezdy. „Tento medicínský turismus prakticky zanikl s uzávěry hranic a lokálními lockdowny,“ říká Andrej Sukop, předseda České společnosti plastické chirurgie a přednosta Kliniky plastické chirurgie ve vinohradské nemocnici v Praze.

„Medicínská turistika funguje na celém světě. Česká republika má v tomto směru dobré jméno v Evropě, protože úroveň plastické chirurgie je tu vysoká a samozřejmě cenově jsme na tom daleko lépe než státy jako Velká Británie nebo Německo,“ zmiňuje Roman Kufa. Měšťák věří, že se s otevřením hranic zahraniční zákazníci do Česka zase vrátí.

Problémy mají nyní hlavně kliniky, které jsou na medicínských turistech závislé. Podle Kufy tvoří u některých center estetické medicíny zahraniční klienti 80 až 90 procent tržeb. Například u Perfect Clinic je to ale jen necelá pětina a firmě se podařilo tuto ztrátu částečně dohnat díky většímu počtu tuzemských klientů. Také klinika Esthé zaznamenala jen menší snížení obratu.

V odděleních plastické chirurgie ve veřejných nemocnicích, kde se provádí zejména vážnější zdravotní zákroky, je ale situace mnohem závažnější. „Veškerá naše práce v rámci plastické chirurgie byla kvůli pandemii velice omezená. Řada kolegů z mé kliniky se zapojila do zvládnutí nelehké situace, do kterých se dostala většina nemocnic,“ uvedl Andrej Sukop.

Mladší i starší i muži

Roman Kufa standardně provádí na své klinice nejčastěji plastické operace prsou. Největší nárůst ale nyní zaznamenal u úprav víček a dalších obličejových částí. „Operace víček způsobí nejvýraznější omlazení obličeje,“ říká Jan Měšťák. Ale jak dodává, mnoho žen odmítá operovat kvůli tomu, že pijí zbytečně mnoho vody a obličej pak vypadá unaveně. „Když se za pár měsíců vrátí, polovina těch, které jsem odmítl, operaci opravdu nepotřebuje. Pijeme zbytečně moc vody, jsem odpůrce pitného režimu,“ vysvětluje Měšťák.

Mezi zájemci o plastické operace se v posledních letech stále častěji objevují i nižší ročníky. „V mladším věku přicházejí hlavně pacientky, které chtějí zvětšení prsou,“ říká Kufa. Podle něj přicházejí často pod vlivem příspěvků na sociálních sítích. Plastickou operaci ale mohou podstoupit až lidé nad 18 let. Jak říká Kufa, na jeho kliniku chodí i víc starších lidí. „Zdraví se díky medicíně posouvá a lidé nejen déle žijí, ale chtějí i déle dobře vypadat,“ zmiňuje.

V posledních letech pomalu roste i podíl mužů. Na Perfect Clinic tvoří už 15 procent. Na italské klinice estetické medicíny Studio Cicogna měli dřív muži desetinový podíl. Ten nyní podle The Economist stoupl na pětinu, přičemž většina pánů chce vylepšit oční víčka a nos. U zákroku omlazení pokožky dokonce vzrostl podíl mužů z osminy na polovinu. Podle BBC se zvyšuje také počet mužů, kteří požadují transplantaci vlasů, aby na obrazovkách během videokonferencí vypadala jejich kštice bohatší.

Mnoho lidí chodí do ordinací plastických chirurgů s jasnou představou, kterou si vytvořili s pomocí aplikací a vizuálních filtrů v mobilních telefonech. „Beru to jako výhodu, protože potřebuji vědět, jaké má pacient představy,“ říká Kufa s tím, že některé vize jsou ale nereálné a ty pak odmítá.

Související