Velké urbanistické projekty většinou nekončí dobře, což podle sociálního geografa Martina Ouředníčka z Univerzity Karlovy ukazuje příklad kdysi oslavovaného hlavního města Brazílie nebo v Česku Jižního Města. "Řídil bych se tím, že co je malé, je nejen české, ale také hezké. Proto jsem rád, že současné projekty jsou menšího rázu − pak máte šanci je lépe zakomponovat nejen do fyzického prostředí, ale i přizpůsobit požadavkům lidí," řekl týdeníku Ekonom. Podoba nového bydlení v Praze bude podle něj dána demografickým vývojem, zmenšováním rodin a tím, že v ní bude přibývat singles a penzistů. Zájem o městské bydlení však přetrvá, masový útěk na venkov nečeká.
Jaká je vaše představa o ideálním bydlení v budoucnosti?
Moje vysněné bydlení, a myslím, že i mnoha jiných, je to se zahradou. Podle sociologických průzkumů po něm touží 80 procent populace. V Česku i v Evropě. To je v ideální podobě zakotveno v myšlence zahradního města. V Praze, ale rovněž v Liberci či Brně. Jde o vilové čtvrti, o bydlení nikoliv za městem, ale tam, odkud je blízko do centra, za kulturou. Nebo, což je zase blízké starším lidem, aby z domu se zahradou bylo blízko do sociálních a zdravotnických zařízení. Představa o ideálním bydlení je však individuální a hodně závisí na životním cyklu člověka. Jinak ji vidí mladí dospělí a zcela jinak důchodci.
Lze také čekat stěhování lidí na venkov?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později