Velké urbanistické projekty většinou nekončí dobře, což podle sociálního geografa Martina Ouředníčka z Univerzity Karlovy ukazuje příklad kdysi oslavovaného hlavního města Brazílie nebo v Česku Jižního Města. "Řídil bych se tím, že co je malé, je nejen české, ale také hezké. Proto jsem rád, že současné projekty jsou menšího rázu − pak máte šanci je lépe zakomponovat nejen do fyzického prostředí, ale i přizpůsobit požadavkům lidí," řekl týdeníku Ekonom. Podoba nového bydlení v Praze bude podle něj dána demografickým vývojem, zmenšováním rodin a tím, že v ní bude přibývat singles a penzistů. Zájem o městské bydlení však přetrvá, masový útěk na venkov nečeká.
Jaká je vaše představa o ideálním bydlení v budoucnosti?
Moje vysněné bydlení, a myslím, že i mnoha jiných, je to se zahradou. Podle sociologických průzkumů po něm touží 80 procent populace. V Česku i v Evropě. To je v ideální podobě zakotveno v myšlence zahradního města. V Praze, ale rovněž v Liberci či Brně. Jde o vilové čtvrti, o bydlení nikoliv za městem, ale tam, odkud je blízko do centra, za kulturou. Nebo, což je zase blízké starším lidem, aby z domu se zahradou bylo blízko do sociálních a zdravotnických zařízení. Představa o ideálním bydlení je však individuální a hodně závisí na životním cyklu člověka. Jinak ji vidí mladí dospělí a zcela jinak důchodci.
Lze také čekat stěhování lidí na venkov?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



