Česká moderní architektura zaostává za světovou extraligou, tvrdí jeden z nejznámějších tuzemských architektů Josef Pleskot. Důvodem je podle něj i to, že se stát bojí investovat do odvážnějších staveb. Jak ale říká, průlomem by se mohla stát Vltavská filharmonie − nová koncertní budova, která se plánuje v pražských Holešovicích.
Státem financované kulturní stavby se v posledních letech staly novodobými dominantami řady metropolí, mezi které patří třeba Kodaň, Oslo nebo Hamburk. Navíc často zafungují jako "otvíráky území", které přitáhnou obrovské investice i do okolí, zmiňuje Pleskot. Například kolem Labské filharmonie v Hamburku vznikla nová čtvrť, která se propojila s centrem města. Podle Pleskota má velký architektonický potenciál i dolní část pražských Holešovic, která by se mohla stát "pražským Manhattanem".
Přestože Pleskota na studia architektury přijali až napodruhé, formuje tento obor už přes čtyřicet let. A jak přiznává, architekturou je stále posedlý. Podnikat začal těsně po revoluci a dnes má za sebou přes stovku realizovaných projektů po celé zemi. K nejoceňovanějším patří přestavba bývalého průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě, tunel valem Prašného mostu na Pražském hradě nebo obří kancelářská budova ČSOB v Praze-Radlicích s rozsáhlými otevřenými prostory uvnitř. I přes obavy ze šíření covidu se podle Pleskota budou podobné velkoprostorové kanceláře stavět i nadále. "Sociální potřeba lidí být ve společnosti ostatních přetrvá navěky," říká.
Nedávno jste uvedl, že ze svých děl považujete za stěžejní pro svou kariéru tři: průchod valem Prašného mostu v Jelením příkopu, novou budovu banky ČSOB v Praze-Radlicích a práci na obnově průmyslového areálu v Ostravě-Vítkovicích. V čem byly přelomové?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později