Fitness centra přišla o klienty, sebrali jim je on-line trenéři

Pandemie koronaviru zacvičila loni se světem fitness tak jako žádná událost předtím. Zákaz návštěv posiloven, tělocvičen či bazénů přinesl provozovatelům těchto zařízení těžké ztráty. Podle údajů České komory fitness přišel celý sektor jen v tuzemsku o tři miliardy korun. Na druhou stranu − e-shopy specializované na sportovní zboží nebo zdravou výživu či tvůrci digitálních výukových kondičních programů vydělali na masivním přechodu lidí k venkovnímu pohybu a domácímu cvičení.

Například Balance Club Brumlovka, velké sportovní zařízení s fitness centrem či bazénem, zaznamenal loni meziroční pokles tržeb o 66 milionů korun na 34 milionů. Naopak největšímu českému e-shopu Alza se loni zdvojnásobil odbyt cyklistických potřeb, u sportovní výživy pak prodej vyskočil o tři sta procent.

"A třeba poptávka po železných koulích kettlebell, vhodných pro domácí cvičení, se loni zečtyřnásobila," doplňuje Ondřej Hnát, ředitel nákupu a prodeje e-shopu Alza.

Českému start-upu Fitify, který vyvíjí aplikaci pro domácí cvičení, zase počty stažení povyskočily během pandemie až pětinásobně. Za jediný měsíc si ji nainstalovalo až osm set tisíc zákazníků. I tuzemská firma Atkin, výrobce zdravé výživy určené primárně pro sportovce, zaznamenala loni skok v objednávkách, a to o 47 procent. Její roční tržby překročily hranici 273 milionů korun.

V Česku zatím zavřela jen tři procenta fitness center

Fitness sektor patřil v předcovidové době k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky vůbec. Celosvětově mu obrat od roku 2018 do roku 2020 narostl z 87 na 97 miliard dolarů. Počet členů fitness klubů se v letech 2008 až 2018 zvýšil o 37 procent zhruba na 180 milionů lidí. Pro srovnání − populární streamovací platforma Netflix měla na konci loňského roku kolem 204 milionů předplatitelů.

V Česku bylo ve druhé polovině roku 2020 více než 1200 "fitek". Podle čerstvého výzkumu Hospodářské komory ČR z druhé poloviny letošního února zatím od vypuknutí pandemie zavřela jen tři procenta provozovatelů fitness center a v insolvenci je jich dalších pět procent. "To jsou zatím překvapivě dobrá čísla," říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.

Infografika: Fitness centra přišla o klienty, sebrali jim je on-line trenéři

Zvětšit přes celé okno

Podpory stačí jen na pokrytí pětiny nákladů

Drtivá většina českých fitness center není součástí větších nadnárodních řetězců, jako je tomu v západní Evropě. Často jsou to menší, samostatně operující firmy o jedné až třech pobočkách. Většina lidí pracujících ve fitness centrech jsou pak OSVČ či pracují na dohodu. Provozovatelé center mohou čerpat podporu z programů Antivirus i Covid nájemné. OSVČ mají nárok na kompenzační bonus ve výši pěti set korun na den. "Podpora nicméně stačí tak na pětinu nákladů, zbytek je na provozovatelích fitness center," uvádí Jana Havrdová, podle které hrozí, že beze změny situace zavře do pár měsíců až polovina provozovatelů fitness center v tuzemsku.

Uvolnění restrikcí je přitom vzhledem k horšící se pandemické situaci v nedohlednu. I pokud k uvolnění dojde, fitness centra se budou potýkat například s vyššími provozními náklady týkajícími se dezinfekce prostor či častějších úklidů, úbytku členů v důsledku strachu z návštěv veřejných prostor nebo omezení či ukončení státních podpor.

"Věříme, že nám pomůže antigenní testování a že pojedeme alespoň v nějakém módu," uvádí Petra Tyrpeklová, manažerka Balance Club Brumlovka, který spadá do skupiny PasserInvest Group miliardáře Radima Passera. Centrum využilo pandemii k rekonstrukci za dvě stě milionů korun. "Dobře jsme to načasovali, teď už bychom ale opravdu potřebovali otevřít," dodává Petra Tyrpeklová.

On-line platformy čeká boj o klienty s fitness centry

Podle údajů výzkumu Gym Industry Statistics prováděného serverem RunRepeat by pandemie měla celosvětově srazit příjmy celého fitness sektoru o více než 13 procent. Vyššímu propadu segmentu brání růst on-line kurzů zaměřených především na domácí cvičení, často bez zvláštního vybavení.

Infografika: Fitness centra přišla o klienty, sebrali jim je on-line trenéři

Zvětšit přes celé okno

"Covid vše uspíšil, on-line tréninky začnou expandovat, bude to boj o klienty s tradičními fitness centry," domnívá se Tomáš Takáč ze slovenského Balance Gym, podle kterého rozvoji domácího cvičení pomůže i dobrá dostupnost pomůcek.

"Posilovací tyče, činky a závaží si u nás loni pořídilo o tisíc procent zákazníků více než v roce předchozím," potvrzuje obecný trend přechodu k domácímu cvičení i Pavla Hobíková, mluvčí českého e-shopu Mall.cz.

Podle Takáče bude svět on-line cvičení šlapat na paty především velkokapacitním fitness centrům. "Rostoucí kvalitou on-line provozu bude jednoznačně vytlačovat tréninky s osobními trenéry," je přesvědčen majitel Balance Gymu.

Peloton se rozjel a vystoupal rychle nahoru

Samotný trh on-line fitness činil v době předcovidové zhruba šest miliard dolarů ročně na celém světě, podle analýzy společnosti Wellness Creatives dosáhne v roce 2027 hodnoty až 59 miliard. "Poroste s neuvěřitelnou silou, prosazují se nové byznysmodely a tréninkové koncepty. Loni celý sektor jasně ukázal, jak rychle se může adaptovat na on-line prostředí a virtuální tréninky," uvádí analýza.

Příkladem ilustrujícím rychlý rozvoj digitálního fitness sektoru je americký start-up Peloton. Ten nabízí on-line cvičební programy na rotopedu či běžeckém pásu s obrazovkou, na níž cvičence úkoluje osobní trenér. Uplynulý rok, kdy pandemie uzavřela miliony lidí v jejich domácnostech, přinesl firmě příliv nových zákazníků. Například ve druhém kvartále se jeho uživatelská základna ve srovnání s rokem 2019 více než zdvojnásobila.

Společnost se tak loni přehoupla do zisku a cena jejích akcií letěla vzhůru. Od počátku loňského roku je vyšší již o 417 procent. Pelotonu se dokonce začalo přezdívat "Apple Fitness".

V zrcadle předcvičuje hologram

Ani samotný Apple nezůstává pozadu. Loni v prosinci spustil službu Fitness Plus, v jejímž rámci nabízí nahrané tréninky od několika instruktorů. Lidé je mohou sledovat na mobilech, tabletech nebo Apple TV, ke cvičení ale potřebují nové hodinky Apple Watch. Hlavní konkurenční výhodou "jablíčkového" cvičení je cena. Zatímco měsíční předplatné služby od Pelotonu stojí 39 dolarů, Apple nabízí Fitness Plus za 9,99 dolaru.

Podstatně vyšší počáteční investici vyžaduje cvičení, které nabízí společnost příznačně nazvaná Mirror. Na navenek obyčejném, 130 centimetrů vysokém, 60 centimetrů širokém a necelé čtyři centimetry hlubokém zrcadle za 1495 dolarů se po zapnutí objeví hologram trenéra, který vám bude předcvičovat podle toho, jaký program si zvolíte. Mirror vám navíc propočítá, jak vám cvičení jde a zda dokážete plnit cíle, které jste si na začátku stanovili. Vedle vstupní investice stojí tohle chytré zrcadlo ještě 39 dolarů měsíčně.

On-line platformy nejsou ideální

On-line platformy mají ale také četné kritiky. "Nejsou podle mě ideální, protože nejsou ušité na míru potřebám konkrétního člověka. Často je problémem splnit zadání, které si kouč, jenž je fyzicky přítomen, ohlídá," vysvětluje Josef Andrle, přední český odborník na pohyb a kondici.

Covid uspíšil rozvoj on-line tréninků. Ty začnou expandovat a bojovat o klienty s tradičními fitness centry.

Podle Anderleho se nicméně na trhu otvírá velký prostor pro moderní aplikace, které komplexně měří výkon sportovců, a to i těch rekreačních. Jedním z nich je například tréninkový deník Yarmill, který používá Český svaz biatlonu. "Je tu velký prostor pro vývojářské firmy," uvádí Josef Andrle.

I kondiční trenér Roman Boška má k digitálnímu prostředí výhrady. "Nebaví mě, ale hlavní je, ať to lidi rozhýbe, což se děje," říká kouč, který skrze videa řídí na dálku kondiční přípravu hokejistů Lukáše Radila, někdejšího hráče San José Sharks v NHL, či Tomáše Zohorny, který se před několika týdny vrátil po šesti letech z ruského Chabarovska do Pardubic.

Posilovna místo kanceláře

Vedlejším efektem covidové pandemie je i určité "vyrovnávání" trhu. Společnost Grün Sport staví posilovny na klíč. Kvůli pandemii přišla o část zakázek z fitness center, oživení ale přišlo odjinud. "Přišel vysoký nárůst poptávky po firemních posilovnách," vysvětluje jednatelka společnosti Gabriela Bernardová. "Zaměstnavatelé chtějí, aby zaměstnanci byli fit." Podle Bernardové jsou posilovny v podnicích jen doplňkem a lidé do velkých fitness center chodit nepřestanou. "Tam je to o komunitě a o partě. Rok cvičit doma sám mnoho lidí nebaví."

Podobnou zkušenost s pandemií má i Jaromír Háněl, majitel firmy H.S.H Sport, prodávající specializované sportovní vybavení. "Vliv covidu je složitý," vysvětluje. Firmě se kvůli zrušení závodů prudce propadl prodej dražších bot na běhání. Zvedl se ale prodej chytrých hodinek, zejména těch s GPS navigací. "Je vidět, že lidé vyrazili do přírody," dodává Háněl.

Balance Club Brumlovka zase v současné době vyplácí svým spolupracovníkům podporu. "Jsou dobří, chceme si je udržet," vysvětluje manažerka Petra Tyrpeklová. O on-line cvičení si myslí, že se bude rozvíjet, ale klubovou sounáležitost v žádném případě nenahradí. "Lidé pořád chtějí pozdravit trenérku či maséra nebo prohodit pár slov s recepční."

V jaké míře se členové fitness klubů ke cvičení vrátí v původní podobě, je složité předpovědět. Podle Jany Havrdové si spousta lidí, kteří byli zvyklí se pravidelně hýbat, ověřila, že pokud jsou mnohem méně aktivní, tak se jim žije hůř.

"Fitness sektor vstane z popela jako pták fénix. Pohybovým aktivitám se bude v budoucnu přikládat mnohem větší váha," říká prezidentka České komory fitness.

Je kde brát. Podle průzkumu největší světové fitness organizace IHRSA se v České republice sportu vůbec nevěnuje plných 40 procent populace.