Pro většinu podnikatelů je nejdůležitější částí daňového přiznání příloha číslo 1. Právě ta je totiž věnována příjmům ze samostatné výdělečné činnosti. Mezi ně řadíme nejen příjmy inkasované na základě živnostenského oprávnění, ale veškeré příjmy, jež plynou z aktivity, která je podnikáním. Je tedy vykonávána samostatně, soustavně a za účelem dosažení zisku.
Aby mohl podnikatel podat daňové přiznání, musí především znát výši příjmů, které v uplynulém roce získal. Do součtu příjmů se nezahrnují doklady, které byly vydány v daném roce, ale zaplaceny až v roce následujícím. Naopak je do něj nutné zahrnout příjmy přijaté v loňském roce i v případě, že doklad byl vydán o rok dříve. To platí pro podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci. Oproti příjmům může poplatník vykázat také související výdaje.
Jak spočítat výdaje
V zásadě má poplatník dvě možnosti, jak vykázat své výdaje v daňovém přiznání. První, a z administrativního hlediska složitější variantou, je vykázat výdaje skutečné. Pro poplatníka to znamená celý rok schovávat doklady, které jsou spojené s podnikáním. Na konci roku pak musí výdaje sečíst a uvést součet do daňového přiznání. Samozřejmě se musí jednat o výdaje, které jsou podle zákona daňově uznatelné. Zákon o daních z příjmů o těchto výdajích mluví jako o výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv