Elektrická kola nejsou. Rychlému tempu výrobci nestačí

Trh elektrokol prochází bouřlivou érou. Poptávka po bicyklech poháněných motorkem na elektřinu narostla v loňském roce tak prudce, že zejména v Evropě nemají výrobci z čeho vyrábět, prodejci kde objednávat a zákazníci co kupovat. Běžná čekací doba na některé součástky nezbytné pro výrobu kol na elektrický pohon je totiž i dva roky.

"Poptávku po elektrokolech zdvojnásobila až ztrojnásobila pandemie koronaviru, je prostě enormní," vysvětluje nezvyklou situaci Radim Brož, spolumajitel jednoho z největších českých výrobců elektrokol, firmy 4EVER ze Studénky. "Vypadá to, jako by loni celá západní Evropa nasedla na kola," říká Jakub Ditrich, designér a návrhář elektrokol a zakladatel společnosti Ekolo.

Distribuční sklady v několika evropských zemích jsou poloprázdné, prodejci mohou vybírat pouze z omezeného počtu modelů. Jen v Paříži se počet lidí užívajících kolo téměř ztrojnásobil, v Německu se pak jejich počet zvýšil o 100 procent.

Trh se zvedne až patnáctkrát

Zájem o elektrokola se v posledních letech rok od roku zvyšoval prakticky po celém světě, a to o jednotky až desítky procent. Prudce ho akcelerovaly ale až události z loňského roku. V České republice se loni prodalo kolem 120 tisíc elektrokol, tedy o polovinu více než v roce 2019. V celé Evropě si je pořídilo zhruba pět milionů zákazníků, o rok dříve to byly miliony tři. Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte se trh s elektrokoly do 10 let zvedne až patnáctkrát.

Dnes tvoří bicykly poháněné elektřinou zhruba třetinu všech prodejů v Evropě i v Česku. Situace dospěla tak daleko, že v některých zemích, kde je nákup elektrokol dotován, například v Německu či v Anglii, zely regály obchodů prázdnotou. To komplikovalo život prodejcům. Petr Vičan, dovozce mechanických a elektrických kol z Velké Británie na český trh, nyní čelí situacím, které dříve neznal. "Prakticky nemůžu dobrat kola ze zahraničního skladu, jsou vyprodána, dokonce se mě angličtí zákazníci ptali, zda bych jim některé modely neposlal zpět, tolik je chtějí," říká majitel internetového obchodu a prodejny v Novém Jičíně. Podle Vičana se loni zvýšil zájem o jízdu na kole jako takovou a platí to i pro mechanická kola.

Čeští výrobci závisí na cizině

Spolu s rostoucí poptávkou a prodejem výrazně poskočil i počet elektrických kol, která vyrobí tuzemští výrobci. Jeden z těch největších − kopřivnický Bike Fun International (BFI) − v loňském fiskálním roce vyrobil už šestkrát více elektrokol ve srovnání s rokem 2015. Celkem jich bylo už 50 tisíc. Firma s pěti stovkami zaměstnanců vyrábí značky Superior, Rock Machine a Frappé.

I BFI, který dodává zejména na nizozemský trh, jenž je v počtu kol jedním z největších na světě, by prodal mnohem více, díly ale nejsou. Společnost osazuje své dražší výrobní řady motory od německého Bosche či japonského Shimana a ty musí dovážet ze zahraničí, většinou z Číny. Tam se stále vyrábí kolem 80 procent celkové světové produkce součástek k výrobě elektrických kol. Odběratelé v Evropě soupeří jak s tamějším obřím domácím trhem, největším na světě, tak například s tím severoamerickým. Výroba špičkových motorů v tuzemských podmínkách reálná zatím příliš není. "Ti osvědčení světoví výrobci elektromotorů mají takový technologický náskok, že nemá smysl je dohánět," říká Jan Butala, marketingový manažer BFI. Pro městská a levnější horská kola nicméně firma vyvíjí vlastní elektropohon SportDrive. "V tomto segmentu vidíme mezeru na trhu," dodává Jan Butala.

Společnost, kterou před dvěma měsíci koupil od nizozemských majitelů miliardář Tomáš Němec, vlastník lyžařských značek Kästle či Sporten, očekává, že do roku 2030 budou e-kola tvořit polovinu výroby.

Výroba elektrokol rychle posiluje

Další tuzemská firma 4EVER ze Studénky vyrábí z drtivé většiny elektrokola už nyní, tržby za ně dosahují až 95 procent obratu firmy, za poslední tři roky jich vyrobili 200 tisíc. "Poptávka silně převyšuje nabídku, firmu stabilizujeme a chystáme se na další navyšování produkce," říká i Radim Brož, spolumajitel firmy. 4EVER je silně navázána na německý trh a soustřeďuje se především na kvalitní elektrokola s prémiovými pohony. Další český výrobce, firma Crussis, už segment mechanických kol opustil úplně. "Z hlediska maržovosti a smysluplnosti jim to prostě nedávalo žádný smysl," tvrdí Jakub Ditrich.

I když na trhu elektrokol panuje vysoký převis poptávky nad nabídkou, a je tudíž vysoce atraktivní, příchod nových výrobců je jen málo pravděpodobný. Zejména kvůli vysoké obtížnosti zajištění dostatku klíčových součástek pro kompletaci elektrokol. Dodávky potřebných dílů se plánují na roky dopředu. "Na trh s elektrokoly v tuto chvíli moc racionálně vstoupit nelze," uvádí Radim Brož. I pozice dalších výrobců elektrokol v Česku, jakými jsou například BPS Šumperk (dceřiná společnost KTM Rakousko), Hartje e-factory ze Šumperku, BP Lumen z Úpice či českobudějovické Bohemia Bike, proto posilují.

Češi mají e-kola na rekreaci a sport

Po nástupu do rychle se rozvíjejícího segmentu pokukují také výrobci automobilových součástek. Motory tak dnes již vyrábí například i německý Brose, producent autosedaček. Pro velké výrobce z automobilové branže ale vstup do elektrokol není jednoduchý. "I pro ně je obtížné do rozjetého e-bikového vlaku naskočit. Třeba z pohledu logistiky na ně musí naše kolařská výroba působit jako chaos bez pravidel," dodává Brož. Také proto podle majitele firmy 4EVER někteří automobiloví či motocykloví výrobci na půdě Evropského parlamentu podporují vůči elektrokolům různé restrikce. "Cítí v nás velkou a rychle rostoucí konkurenci," je přesvědčen Radim Brož.

Největší zájem je v Česku o e-kola v cenovém rozsahu 35 až 55 tisíc korun. Průměrná částka, za niž prodává elektrická kola e-shop Ekolo.cz, je 46 tisíc korun. Typy elektrokol prodávaných na západních trzích se výrazně liší, vyplývá to i ze sociálně-kulturního vnímání bicyklů. V Nizozemsku či v Německu se e-kola využívají k dopravě do práce, v Británii se více týkají sportu, stejně jako v tuzemsku. Česko je specifické vysokým prodejem elektrických kol do terénu. "U nás se stále spousta lidí dívá na elektrokola skrz prsty, jako by to byl doping nebo známka lenosti," uvádí Jan Butala.

Z pohledu automo­bilového průmyslu musí naše kolařská výroba působit jako chaos bez pravidel.

Jak zrychlit elektrokolo

S rychlým růstem elektrokol se rozjela i firma Ebike Electronic Milana Pleška a Jiřího Hájovského ze severní Moravy. Dvojice vymyslela čip, který po připojení do motoru elektrokola zrychluje, a to až o desítky kilometrů v hodině. "Nebavilo mě jezdit na kole tak pomalu," vysvětluje Milan Plešek.

Podle evropské směrnice platné od roku 1992 ovšem smějí e-kola jezdit po silnicích maximální rychlostí 25 kilometrů v hodině. Mimo tyto komunikace rychlost omezena není.