Od zrození privatizace, která od základu proměnila domácí ekonomiku, letos uplyne už třicet let. To je dlouhá doba a je možné bilancovat. Přinesla to, co se od ní čekalo, například spravedlivější rozdělení majetku? Nemohli při ní zbohatnout jiní lidé než Petr Kellner? Přispěla opravdu k modernizaci a vzestupu hospodářství? Existovaly k ní nějaké alternativy? A jak vlastně dopadla ve srovnání se zahraničím? Vzpomínka na ni je aktuální i proto, že po celém vyspělém světě teď v souvislosti s covidovou krizí sílí snaha ekonomiku opět regulovat a postátňovat. Což připomíná návrat do situace, kterou česká privatizace jako základní kámen celé transformace chtěla odstranit. Na otázky položené v úvodu se týdeník Ekonom pokusí odpovědět a současně připomene, co stálo u začátku likvidace přebujelého státního vlastnictví.

Kapitalismus či perestrojka

V únoru 1991 Federální shromáždění schválilo zákon o velké privatizaci. Vedla k němu ale složitá cesta, protože právě kolem privatizace se rozpoutala hádka.

Pro liberální reformátory kolem Václava Klause, tehdejšího federálního ministra financí, šlo o zásadní věc. "Bez nadsázky lze říci, že jádrem transformace, tím, co ji odlišovalo od předchozích reforem za socialismu, byla právě privatizace," uvedl s odstupem ekonom Robert Holman. Podle jejích architektů, většinou lidí z Prognostického ústavu ČSAV, měl návrat k soukromému vlastnictví zajistit, že polistopadová ekonomika nabude kapitalistické podoby. Tak, jak ji znali zejména z USA a Velké Británie. A že definitivně ukončí snění o perestrojce nebo úvahy nekomunistické levice o třetí cestě, hybridu mezi trhem a jakýmsi osvíceným socialismem. Právě ta i po pádu komunistického režimu v roce 1989 zůstávala blízká starším ekonomům v čele s prognostikem Valtrem Komárkem. Ti nicméně boj s Klausem, který se mohl opřít o tlak veřejnosti na zásadní reformy, během roku 1990 prohráli.

Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.