Před 30 lety začala privatizace, která přes mnohé výhrady dopadla lépe než u sousedů

Od zrození privatizace, která od základu proměnila domácí ekonomiku, letos uplyne už třicet let. To je dlouhá doba a je možné bilancovat. Přinesla to, co se od ní čekalo, například spravedlivější rozdělení majetku? Nemohli při ní zbohatnout jiní lidé než Petr Kellner? Přispěla opravdu k modernizaci a vzestupu hospodářství? Existovaly k ní nějaké alternativy? A jak vlastně dopadla ve srovnání se zahraničím? Vzpomínka na ni je aktuální i proto, že po celém vyspělém světě teď v souvislosti s covidovou krizí sílí snaha ekonomiku opět regulovat a postátňovat. Což připomíná návrat do situace, kterou česká privatizace jako základní kámen celé transformace chtěla odstranit. Na otázky položené v úvodu se týdeník Ekonom pokusí odpovědět a současně připomene, co stálo u začátku likvidace přebujelého státního vlastnictví.

Kapitalismus či perestrojka

V únoru 1991 Federální shromáždění schválilo zákon o velké privatizaci. Vedla k němu ale složitá cesta, protože právě kolem privatizace se rozpoutala hádka.

Pro liberální reformátory kolem Václava Klause, tehdejšího federálního ministra financí, šlo o zásadní věc. "Bez nadsázky lze říci, že jádrem transformace, tím, co ji odlišovalo od předchozích reforem za socialismu, byla právě privatizace," uvedl s odstupem ekonom Robert Holman. Podle jejích architektů, většinou lidí z Prognostického ústavu ČSAV, měl návrat k soukromému vlastnictví zajistit, že polistopadová ekonomika nabude kapitalistické podoby. Tak, jak ji znali zejména z USA a Velké Británie. A že definitivně ukončí snění o perestrojce nebo úvahy nekomunistické levice o třetí cestě, hybridu mezi trhem a jakýmsi osvíceným socialismem. Právě ta i po pádu komunistického režimu v roce 1989 zůstávala blízká starším ekonomům v čele s prognostikem Valtrem Komárkem. Ti nicméně boj s Klausem, který se mohl opřít o tlak veřejnosti na zásadní reformy, během roku 1990 prohráli.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 90 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.