Zatím všichni upírají pozornost k očkování proti onemocnění covid-19, až však epidemie pomine, stane se klíčovým tématem jí zaviněný státní dluh. Jak v Česku, tak ve světě. Z vypůjčených peněz podporují své ekonomiky všechny vyspělé země: kompenzacemi pro postižená odvětví, ochranou pracovních míst i levnými úvěry. Vlády na sebe berou většinu nákladů, které by jinak musely nést firmy nebo samotní lidé. Přitom je dopředu jasné, že tyto dluhy − stejně jako v minulosti − nikam mávnutím kouzelného proutku nezmizí a že se stanou zásadním tématem ekonomických debat a politických bojů.
V Česku si stát loni vypůjčil 367 miliard korun. Takový je schodek státního rozpočtu, přičemž následky pandemie kryla přímá vládní pomoc ve výši 283 miliard. Rozpočtovou situaci zhoršil i 150miliardový propad výběru daní a pojistného. Státní dluh proto podle údajů resortu financí poskočil z 28,5 na 36,9 procenta HDP.
V jiných státech jsou na tom ještě hůře. V Německu se zadlužení vyhouplo z 60 na 71 procent HDP, a v Itálii dokonce ze 135 na 160 procent. A v USA dohánějí rekord z doby druhé světové války, kdy federální dluh vystoupal na 106 procent výkonu ekonomiky. Nyní dosahuje 98 procent a hrozivé je tempo vzestupu, v roce 2019 představoval "jen" 79 procent.
Americký příklad
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později