Zatím všichni upírají pozornost k očkování proti onemocnění covid-19, až však epidemie pomine, stane se klíčovým tématem jí zaviněný státní dluh. Jak v Česku, tak ve světě. Z vypůjčených peněz podporují své ekonomiky všechny vyspělé země: kompenzacemi pro postižená odvětví, ochranou pracovních míst i levnými úvěry. Vlády na sebe berou většinu nákladů, které by jinak musely nést firmy nebo samotní lidé. Přitom je dopředu jasné, že tyto dluhy − stejně jako v minulosti − nikam mávnutím kouzelného proutku nezmizí a že se stanou zásadním tématem ekonomických debat a politických bojů.
V Česku si stát loni vypůjčil 367 miliard korun. Takový je schodek státního rozpočtu, přičemž následky pandemie kryla přímá vládní pomoc ve výši 283 miliard. Rozpočtovou situaci zhoršil i 150miliardový propad výběru daní a pojistného. Státní dluh proto podle údajů resortu financí poskočil z 28,5 na 36,9 procenta HDP.
V jiných státech jsou na tom ještě hůře. V Německu se zadlužení vyhouplo z 60 na 71 procent HDP, a v Itálii dokonce ze 135 na 160 procent. A v USA dohánějí rekord z doby druhé světové války, kdy federální dluh vystoupal na 106 procent výkonu ekonomiky. Nyní dosahuje 98 procent a hrozivé je tempo vzestupu, v roce 2019 představoval "jen" 79 procent.
Americký příklad
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



