Na tomto místě jsem před rokem psal, že svět nebyl nikdy lepším místem k životu, než je tomu v současnosti. Viděno pohledem posledních dvanácti měsíců to pro mnohé z obyvatel téhle planety určitě pravda není. V důsledku pandemie koronaviru přišly stovky tisíc lidí o život, miliony o živobytí a v podstatě nám všem se život obrátil vzhůru nohama.

Zřetelně se ukázalo, že globalizace a propojenost všech částí světa přináší sice nesčetné výhody, zároveň ale činí ekonomický ekosystém kromobyčejně křehkým. A tak se kvůli koronaviru ocitl svět v nejhlubší ekonomické krizi od konce druhé světové války.

Stejně jako každá kritická situace i tato odhalila v lidech to nejlepší i nejhorší. Zatímco velká část našeho národa se semkla a nezištně pomáhala, jiní se snažili na neštěstí ostatních vydělat. Podobné krize ale mají i jednu výhodu, byť často velmi draze zaplacenou. Jasně v nich vyjde najevo, kteří politici a které vládnoucí garnitury skutečně zvládnou správu věcí veřejných a které v tom žalostně selhávají. Zatímco na lidi líbivý politický marketing často funguje, virus je proti němu imunní.

Na vlastní kůži to pocítil třeba Donald Trump, kterému pravděpodobně právě jeho neschopnost čelit nástupu pandemie zhatila šance na vítězství v amerických prezidentských volbách. Podobně má koronavirus lví podíl i na tom, že se po čtvrtstoletí otřásá vláda běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. A konečně klesají i preference hnutí ANO 2011 českého premiéra Andreje Babiše. Česko totiž rozhodně není "best in covid", jak před pár měsíci hrdě hlásal.

Jestli bychom měli být na něco jako lidstvo po letošním roce pyšní, jsou to schopnosti světových vědců. Během pouhého jednoho roku od objevení nového typu koronaviru zvládly vědecké týmy přijít hned s několika vakcínami, které se zdají být funkční. Je to takový malý zázrak, a kdybychom žili v ideálním světě, mělo by to vést k tomu, že my všichni včetně politiků začneme více naslouchat hlasům moudrých vědců. Obávám se, že v takovém světě ale bohužel nežijeme.

A v jakém světě tedy v tom příštím roce budeme žít? V ročence týdeníku Ekonom nazvané Svět 2021 jsme se pokusili nastínit, jakými cestami by se dění v Česku i v zahraničí mohlo ubírat. Přinášíme analýzu dění na české politické scéně. Zamysleli jsme se nad tím, jak se pandemie projeví na naší ekonomice, nemovitostním trhu, jak bude vypadat svět autoprůmyslu a co všechno nového nás může čekat ve světě moderních technologií.

Rozebíráme také, co čeká nového amerického prezidenta Joea Bidena a jestli se náhodou nechýlí ke konci éra východoevropských diktátorů Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina.

Věřím, že Ekonom zpříjemní a obohatí vaše vánoční svátky a bude vám průvodcem po dění ve světě a Česku i v příštím roce.

Další číslo Ekonomu vyjde 7. ledna, šťastný nový rok přeje redakce.

Související