Už více než půl století uplynulo ode dne, kdy vyšel časopis Electronics s článkem Gordona Moora, který v něm tvrdil, že počet tranzistorů na čipu i výkon čipů se budou zdvojnásobovat v pravidelných intervalech. Ty byly původně odhadnuty na rok, později se předpověď upravila na 18 měsíců, dnes se mluví o ještě delších intervalech. To ale nemění nic na skutečnosti, že zdvojnásobování výkonu pokračuje, takže se tomuto pravidlu začalo říkat Moorův zákon. Spolu s tím probíhají debaty, jak dlouho může platit, než miniaturizace čipů narazí na meze fyzikálních zákonů. I tato hranice se postupně snižovala. Zatímco zpočátku se za limitní velikost tranzistoru považovalo 20 nanometrů, dnes je to jen pět nanometrů − a i proto se mohl Moorův zákon tak dlouho udržet při životě. Pro srovnání: průměr lidského vlasu se pohybuje okolo 50 tisíc nanometrů.
Nicméně pět nanometrů je pro křemík zřejmě opravdu konečná, protože pod touto velikostí už zákony kvantové mechaniky nedovolí, aby měl tranzistor dva stavy − vypnuto a zapnuto, tedy logická nula a logická jednička. A možnost přepínat mezi jedničkou a nulou je základní princip, na kterém dnešní počítače fungují. V současné době odborníci předpokládají, že k této kritické hranici technologický vývoj dorazí už někdy okolo roku 2022, takže pokud se nechceme navždy spokojit s dnešními výkony počítačů, je nejvyšší čas začít s tím něco dělat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později