Africké dobrodružství broumovské Veby získalo cenu za restrukturalizaci roku

Letos dokončená záchrana textilky Veba, dominantního zaměstnavatele v příhraničním Broumovsku, zaujala i v zahraničí. Restrukturalizace podniku dostala minulý měsíc cenu za nejpovedenější na světě v kategorii malých firem. Ocenění uděluje organizace Turnaround Management Association. "Celý ten dlouhý proces byl drsný. V určité fázi jsem si to vzal za osobní výzvu, že se nedám pokořit," uvádí Otakar Moťka, český miliardář a investor, který podnik směřující do bankrotu koupil.

Vebu, která ještě v roce 2013 paradoxně získala ocenění za nejstabilnější firmu České republiky, téměř potopila její nejsilnější konkurenční výhoda: orientace na africký trh. Právě naprostá závislost na něm se ukázala být také největší slabinou. Na základě mimořádně úspěšných let 2013 a 2014 se firma zadlužila a investovala do rozvoje. Tržby za takzvaný africký brokát, které dlouhodobě tvoří až 90 procent obratu firmy, v letech 2015 a 2016 skokově klesly. Firma se dostala do problému s cash flow a přestala splácet úvěry. Věřitelé a banky se začali pídit po důvodech.

"Tehdejší management argumentoval tím, že je to způsobeno šířením viru ebola, nájezdy Tuaregů či útoky ozbrojenců z Boko Haram," vysvětluje Radim Baše, specialista na restrukturalizace z poradenské společnosti Deloitte. Baše řídil tým, který si management Veby vybral.

Už na podzim roku 2016 si Veba vyjednala s věřitelskými bankami dohodu o odkladu splátek. Poté se ale devět měsíců nic nedělo a banky začaly ztrácet důvěru. Firmě začalo hrozit insolvenční řízení. Až několik týdnů před vypršením lhůty začal management firmy úžeji spolupracovat na podobě plánu dalšího postupu s najatou poradenskou firmou. "Byla tam z jejich strany velká nedůvěra," říká Baše.

Přechod na brokát

Vebu původně ovládala šestice manažerů, která podnik v 90. letech odkoupila od krachujícího fondu. Ten ho získal v roce 1992 v kuponové privatizaci. Společnost vyráběla domácí textil zejména pro americké trhy či pro Evropu. Nový ředitel a spolumajitel Josef Novák poté ovšem prosadil orientaci na africký trh.

Společnost z českého pohraničí se postupně stala jedním z dominantních dovozců brokátu do zemí jako Mali či Senegal. Výroba bavlněného brokátu je technicky poměrně náročná, tkaní je pouze částí procesu, klíčové jsou následné úpravy, mimo jiné i ty chemické, které výrobku dodají například permanentní parfém. V Africe se brokát nosí při slavnostních příležitostech. Kvalitní látka plní i určitou společenskou funkci.

Analýza Deloittu zjistila zásadní problém poklesu odbytu: konkurenti Veby nabídli zákazníkům brokát, který mnohem lépe vyhovoval africkým specifikům a z pohledu Středoevropana může působit až úsměvně. Afričané totiž bílou látku barví, nejlépe na zlato, protože to nejvíce odráží světlo. "Konkurenční výrobci prostě přišli na trh s brokátem s efektem lepšího odrazu zlata," popisuje Baše.

Protože firma si udržela vývojové oddělení, šel prvotní důraz na změnu výrobních postupů právě tam. Z hloubkové analýzy na podzim roku 2017 vyplynulo, že se firma i tak na začátku roku 2018 dostane do velkých problémů. Situaci komplikovalo také těžké onemocnění šéfa firmy Nováka, který v březnu 2018 zemřel. Poradenský tým tak začal hledat strategického partnera.

Příliš vzdálený trh

Existenční problémy firmy naštěstí ke klíčovým africkým zákazníkům nedolehly, fyzická i kulturní vzdálenost teritoria tentokrát sehrála pozitivní roli. Poradci při výběru postupovali podle seznamu vybraných investorů, nenabízeli firmu přímým konkurentům ani spekulantům.

Deloitte oslovil i Otakara Moťku, podnikatele a miliardáře, který v minulosti restrukturalizoval sklárny Kavalierglass či strojírny Kovopol v Polici nad Metují, jen pár kilometrů od Broumova.

"Vytvořila se unikátní atmosféra," popisuje Baše. "Vlastníci, právníci, poradci i zaměstnanci, všichni chtěli firmu a její reputaci zachránit." Moťka se rozhodl do firmy vstoupit, zdálo se, že insolvence je odvrácena. Nicméně jedna z věřitelských bank − Raiffeisenbank − návrh na ni podala. Veba, která stála jen krůček od vstupu nového vlastníka, tak spadla do insolvence.

Finanční situace společnosti se zhoršovala, chyběly peníze na nákup materiálu. Tým kolem Deloittu proto přišel s náhradním řešením, které po dohodě s hlavními dlužníky umožnilo firmě připravit se na reorganizaci. Sám Moťka, který ještě nebyl vlastníkem, poskytl firmě 150 milionů korun provozního kapitálu.

Loni v květnu soud schválil reorganizaci firmy a v lednu Veba opustila insolvenční režim.

"Cítil jsem šanci na úspěch," říká k průběhu reorganizace Veby její insolvenční správce Josef Cupka. "Byla by to ostuda, kdyby to nevyšlo." Podle Cupky se u firmy ve stejný čas sešla ztráta klíčových trhů a chyby managementu.

Moťka podle jeho slov začal firmu zvedat na nohy už během konsolidace. "On přinesl peníze a odhodlání, experti z Deloittu pak čísla, plány a vize," uvádí Cupka.

Středobod regionu

Cena, za niž Moťka Vebu získal, zveřejněna nebyla. Podle odhadů magazínu Ekonom založených na souhrnné výši pohledávek, výplaty zaměstnaneckých vkladů i provozního kapitálu se jednalo o částku mezi 500 a 800 miliony korun.

Když si management firmy postavil kandidátku do komunálních voleb, získal post starosty.

Letos Veba očekává obrat kolem jedné miliardy korun a zisk ve výši 40 milionů. "Veba stojí a padá na africkém brokátu, to je směr, který je třeba se rozvíjet a kterým půjdeme," popisuje plány firmy Moťka. Podle nového majitele se na odbytu neprojevila ani koronavirová krize. "S covidem si v Africe zatím hlavu moc nelámou, takže je to dobré," říká Moťka. "Jen v Mali teď proběhl převrat plukovníků, tak doufejme, že jejich ženy mají rády šaty."

Úspěšná restrukturalizace Veby je důležitá pro celý region Broumovska. Ten, sevřený hranicemi Polska, trpí nezaměstnaností kolem osmi procent, průměr Královéhradeckého kraje jsou přitom procenta tři. Během posledních 20 let se počet obyvatel Broumova snížil o 15 procent, dnes jich tam žije něco přes sedm tisíc. Podle údajů Agentury pro sociální začleňování je v Broumově pět místních sociálně vyloučených lokalit.

Podnikatelský klub Broumovska uvádí, že slabou stránkou regionu je kromě stárnutí populace, špatné dopravní dostupnosti, nedostatečného vztahu lidí ke krajině i početná romská menšina. Mimořádné postavení textilky v rámci celé oblasti dokládá také fakt, že když si před lety management firmy postavil kandidátku do komunálních voleb, složenou především ze zaměstnanců, získal post starosty.