Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Jen třetina Čechů má své finance pod kontrolou
Jen třetina Čechů má své finance pod kontrolou a je připravená na nenadálé výpadky příjmů, zvýšené výdaje a podobné situace, které vyvolala koronavirová pandemie. Další třetina by chtěla na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořit, 18 procent však tvrdí, že nemá z čeho. Ukázal to průzkum, který si začátkem července nechala zpracovat banka ING mezi tisícovkou respondentů.
Přes 40 procent Čechů přemýšlí o spoření více než v minulosti. "Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce. V řadě domácností však během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout," uvedl ředitel retailové sekce banky ING ČR Radek Sedlář.
Třetina dotázaných se na základě zkušeností z pandemie zaměří na své výdaje. Konkrétně 21 procent hodlá pečlivěji než dosud zvažovat, za co peníze utratí. Desetina rovnou omezí výdaje, které na základě nové zkušenosti vyhodnotila jako zbytečné, a čtyři procenta chtějí lépe plánovat své nákupy.
Více než polovina Čechů měla během covidových opatření výdaje přibližně na stejné úrovni, jako kdyby se nic nedělo. Naopak 18 procent lidí utrácelo dokonce více, než kdyby epidemie nebyla, 30 procent vydávalo méně peněz.
Přibližně třetině lidí ubylo peněz, protože přišli o zaměstnání nebo jim zaměstnavatel snížil mzdu či jim klesly tržby. "Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin či dezinfekcí, nám to v průzkumu přiznalo 12 procent respondentů jako důvod, proč mají méně na účtech. Naopak více než desetina lidí potvrdilo, že měli více peněz než obvykle, protože nejezdili na výlety a neutráceli za zábavu," upozornil Sedlář.
Dvě třetiny dotázaných, kteří během pandemie utráceli více než normálně, sáhly do úspor. Třetina tím své úspory vyčerpala. Jen pětina dotázaných měla natolik dostatečný příjem, aby jim zvýšené náklady pokryl. "Pozitivní je, že jen sedm procent z těch, kterým koronavirus způsobil nenadálé výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit," řekl Sedlář.
2) Koalice chce zrušit superhrubou mzdu
Vládní strany se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmů. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit v parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů podle premiéra Andreje Babiše sníží příjmy rozpočtu zhruba o 74 miliard korun a rozpočet na příští rok s tím bude podle něj počítat.
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.
Podle Národní rozpočtové rady nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Koalice se dohodla, že senioři by měli dostat v prosinci příspěvek 5000 korun.
3) Čínským bankám se prudce propadl zisk
Čtyři z pěti největších čínských státních bank za pololetí vykázaly nejhlubší propad zisku nejméně za poslední desetiletí. Rezervy na ztrátové úvěry, které se vrší vlivem pandemie, zvýšily o 27 až 97 procent. Zveřejněné hospodářské výsledky ilustrují dopad pandemie a zpomalení tamního hospodářství na čínské banky.
Dvě největší banky světa podle aktiv, tedy Industrial and Commercial Bank of China a China Construction Bank, spolu s peněžními ústavy Agricultural Bank of China a Bank of China vykázaly propad zisku o více než deset procent. Úhrnem klesl více než tisícovce čínských komerčních bank zisk ve druhém čtvrtletí meziročně o 24 procent. Nesplácené půjčky dosáhly 2,7 bilionu jüanů.
4) Prodej elektromobilů v Evropě stoupl o třetinu
Prodej elektromobilů a hybridů v Evropě navzdory koronaviru roste. Na pěti největších evropských trzích stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně odbyt aut na elektřinu o 35 procent a plug-in hybridů o 121 procent. Prodeje osobních aut přitom klesly o polovinu. Uvedla to firma PwC.
V Česku vzrostl počet nově registrovaných elektromobilů meziročně o 112 procent, tahounem byl podobně jako v západní Evropě segment plug-in hybridů. Za nárůstem stojí zahájení prodeje elektrické Škody Citigo a hybridního Superbu. Česko má proti rozvinutým trhům zpoždění, za čtvrtletí se tu prodávají řádově stovky elektrických aut a jejich tržní podíl mezi nově registrovanými auty je 1,37 procenta. To je přibližně desetina toho co na největších trzích EU.
5) Ruský investiční fond koupil Kovosvit
Podnikatel Michal Strnad prodal jihočeskou strojírenskou firmu Kovosvit MAS ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund. Cena transakce byla ve stovkách milionů korun. Investora hledal Strnad přes rok. Noví majitelé vlastní průmyslovou skupinu podnikající v podobném oboru v Rusku. Chtějí pro Kovosvit otevřít nové trhy. Firmě přinesli kontrakt za 15 milionů eur (asi 393 milionů korun).
Fond Trust Union Fund vlastní skupina ruských průmyslníků. Dle dohody a kvůli plynulému převzetí společnosti zůstane v nejbližších měsících v Kovosvitu nynější vedení v čele s předsedou představenstva Danielem Kuruczem a generálním ředitelem Pavlem Kovářem. Firma má 500 zaměstnanců. Kovosvit polovinu produkce vyváží, hlavně do EU a Ruska.
Podnik má dlouhou tradici ve výrobě obráběcích strojů. V roce 1939 ho založil Tomáš Baťa. Firma mívala až tři tisíce zaměstnanců. Na podzim 2016 koupil Kovosvit, který byl zadlužený a nezvládal zaměstnancům vyplácet mzdy, průmyslník Jaroslav Strnad.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
