1) Chorvatsko a Bulharsko se přiblížily k euru

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to Evropská centrální banka (ECB).

V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí také své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.

Pro Bulharsko by přijetí eura znamenalo významný průlom. Země v roce 2007 vstoupila do Evropské unie, panují však kolem ní obavy kvůli organizovanému zločinu a relativně vysoké chudobě obyvatel. Bulharsko v rámci EU vykazuje nejnižší výkon ekonomiky v přepočtu na obyvatele.

Pro Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013, podle agentury Reuters představuje přijetí eura prostředek k upevnění jeho ekonomického rozvoje a stability po rozpadu Jugoslávie v 90. letech minulého století. Mnozí Chorvaté již nyní spoří v eurech a země usiluje také o vstup do schengenského prostoru.

Oznámený krok připravuje cestu k prvnímu rozšíření eurozóny za posledních pět let. Celkem devatenáctou zemí, kde se platí eurem, se v roce 2015 stala Litva.

Smyslem ERM-2 je stabilizovat měny před faktickým zavedením eura. Bulharsko a Chorvatsko se tak připojí k Dánsku, které je v tomto mechanismu již několik let, byť euro zavést nehodlá.

Střední kurz bulharské měny byl pro účely ERM-2 stanoven na 1,95583 leva za jedno euro. U chorvatské měny stanovený střední kurz činí 7,53450 kuny za euro, uvedla ECB.

Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko si spolu s Británií hned na začátku vyjednalo trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Británie mezitím z Evropské unie vystoupila.

2) Evropská výroba aut zaostává za světem

jarvis_5f0f0f41498e75f68d49595a.jpeg
Foto: Reuters

V roce 2030 připadne na západní Evropu pouze pět procent světové produkce automobilů, loni to přitom bylo 15 procent. Evropští výrobci, včetně těch z Česka, se budou vyrovnávat s dopady globální pandemie a zároveň budou muset plnit stále přísnější emisní limity, které povedou ke zdražení aut. Vyplývá to z průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey, jehož se zúčastnilo více než 1100 výkonných manažerů ze 30 zemí včetně Česka.

Podíl Evropy za deset let může být podle Jana Linharta z KPMG ještě menší vzhledem k výraznému dopadu pandemie v regionu. Naopak Čína, která se loni na produkci podílela 27 procenty, bude dále posilovat.

Trh čeká konsolidace, budou se tak uzavírat nová partnerství, dojde k fúzím a akvizicím. Šéfové automobilek očekávají, že v budoucnu dojde k dramatickému snížení počtu prodejen o 20 až 30 procent.

O tom, který pohon automobilky podpoří, rozhodnou přírodní zdroje a politika. Šéfové evropských automobilek se zaměřují na bateriové elektromobily (83 procent) a hybridní vozy (80 procent), severoameričtí výrobci chtějí nadále investovat do spalovacích motorů (89 procent).

3) Maďarská MVM Group koupila firmu innogy

jarvis_5f0f0f41498e75f68d49595e.jpeg
Foto: Reuters

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německého E.ON SE. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Innogy je největším dodavatelem plynu v ČR, v současnosti má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy korun).

Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy. Mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i EPH Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika.

4) Paušální daň pro živnostníky?

jarvis_5f0f0f42498e75f68d495962.jpeg
Foto: Shutterstock

Živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun by mohli od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Využití této daně bude dobrovolné. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, v úvodním kole podpořila Poslanecká sněmovna. Pro příští rok by mohla daň představovat 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2514 korun), navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent (3126 korun) a daně ve výši 100 korun.

Ministerstvo financí původně navrhovalo limit příjmů až jeden milion korun, protože to je hranice povinné registrace k placení daně z přidané hodnoty. Po nátlaku ČSSD vláda limit snížila.

5) Lidem v Česku chybí finanční rezervy

jarvis_5f0f0f42498e75f68d495966.jpeg
Foto: Shutterstock

Při snížení příjmu by mělo 63 procent lidí potíže se splácením svých závazků a pokrytím běžných výdajů. Vyplývá to z průzkumu, který pro pojišťovnu BNP Paribas Cardif zpracovala výzkumná agentura G82. Velmi snadno by vycházela se sníženými příjmy čtyři procenta Čechů. Spíše snadno by vycházelo 30 procent, spíše obtížně 36 procent a velmi obtížně 20 procent respondentů.

"Nemožné by bylo vyjít se sníženými příjmy pro sedm procent Čechů, kteří by pak nezvládli ani hradit základní životní náklady," uvedl obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Martin Steiner.

Celková zadluženost Čechů přesahuje dva biliony korun, meziročně tato suma roste. Výpadek pravidelných příjmů ohrožující splátky úvěru nastává hlavně při ztrátě zaměstnání nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti, ale i trvalé invaliditě či úmrtí. Ty mají fatální důsledky pro rodinu a pozůstalé, včetně schopnosti splácet závazky. Podle dalších údajů dvě třetiny lidí nepokryjí při výpadku pravidelného příjmu své výdaje a závazky déle než tři měsíce.

Související