Důsledkem současné pandemie může být rozšíření práce z domova. Loni podle průzkumu společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Práce.cz a Jobs.cz, v Česku na home officu pracovalo kolem jednoho procenta zaměstnanců. Ovšem poté, co vláda vyhlásila přísná opatření, jejich podíl vzrostl téměř na pětinu.

Podle analytika LMC Tomáše Ervína Dombrovského si firmy osahaly, že tito lidé pracují a že se neflákají. "Jejich výkon ovšem není úplně totožný, protože některé věci se domlouvají hůř, třeba tvůrčí činnosti jsou méně hladké. Ale tam, kde je jasné zadání, práce běžela možná i lépe než předtím, protože lidé si to udělali po svém a nikdo po nich nešlapal s přehnanou kontrolou," dodává. Přechod na práci z domova ve velkém potvrzuje i obchodní ředitel společnosti Alza.cz Petr Bena a připomíná zájem zákazníků o notebooky, monitory, kancelářské židle, tiskárny, klávesnice, myši či wi-fi routery.

Ještě větší podíl práce od domácích počítačů lze vidět ve Spojených státech. V dubnu takto pracovalo podle studie Arizonské a Virginské univerzity kolem 60 procent amerických zaměstnanců.

Limitem je struktura ekonomiky

"V důsledku koronavirové krize v příštích letech dojde k navýšení podílu jak osob, jež pracují z domova obvykle, tak hlavně těch, kteří takto pracují alespoň občas," předvídá změnu pracovních zvyklostí ekonom Lukáš Kovanda, člen vládní NERV. O příchodu nového trendu je přesvědčen rovněž analytik Dombrovský. "Myslím si, že je to jedna z těch věcí, které tady po koronaviru zůstanou dlouho. Firmy teď budou uvažovat nad tím, a už to máme potvrzeno ze zpětné vazby od některých zaměstnavatelů, jak prostor pro home office využít," tvrdí Dombrovský.

Infografika: Práce z domova? Ano, ale raději jen občas

Otázkou zůstává, kolik takových firem a zaměstnanců bude. Šéf personálně-poradenské společnosti Quanta Tomáš Surka se domnívá, že s koncem nouzového stavu se počet lidí na home officu zase sníží, i když ne na původní stav. "Některé firmy totiž avizují zmenšování kancelářských ploch a s tím spojené úspory, protože část svých zaměstnanců budou trvale nechávat v režimu home officu," upozorňuje.

Na druhou stranu, po zkušenostech s malými byty a potížemi s učením dětí se změní i chápání tohoto pracovního režimu, kterého se v minulosti zaměstnanci třeba i marně domáhali. "Někteří ho už nebudou považovat za benefit a rádi se vrátí do svých kanceláří," odhaduje Surka.

Podle ekonoma Kovandy je nutné brát v úvahu i strukturu české ekonomiky. Vysoký podíl průmyslové produkce na hrubé přidané hodnotě, prakticky nejvyšší ze všech zemí EU (47 procent oproti 40 procentům v sousedním Německu), omezuje možnost práce na bázi home officu, neboť ta je v průmyslové výrobě prakticky vyloučena. To připomíná rovněž výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. "Přes internet mohou pracovat jen lidé z kanceláří, vyrábět na dálku ale nelze," připomíná.

Velké průmyslové firmy proto volí pragmatický přístup. "Práce z domova není pro společnosti skupiny Siemens novinka, je běžnou součástí pracovních smluv u pozic, kde ji charakter práce umožňuje," řekla Ekonomu Petra Jeřábková, personální ředitelka Siemensu Česká republika. Práci z domova nyní ale firma bude více využívat i tam, kde k ní dosud byla zdrženlivější. "Současná rozsáhlejší praxe ukázala, že je srovnatelně produktivní. Naučili jsme se používat nové komunikační platformy a nástroje a toho v budoucnu využijeme," dodává Jeřábková. I jinde je cítit opatrnost. "Home office je standardním benefitem, který nabízíme zaměstnancům, jejichž náplň práce to umožňuje. Nemáme v plánu to měnit," tvrdí Niclas Pfüller, generální ředitel Brose CZ. V tomto případě jde o společnost, která vyrábí součástky pro automobily, od komponentů pro dveře a sedačky až po elektromotory.

Infografika: Práce z domova? Ano, ale raději jen občas

Home office pomáhal překlenout obtížné období i v menších firmách. "Zaměstnanci z výroby do práce museli, avšak 15 lidí z kanceláří zůstalo doma na home officu," řekl Ekonomu Jiří Grund mladší, místopředseda představenstva výrobce koupelnových předložek Grund. Návrat těchto lidí do normální práce má záviset na otevření školek. "Za 14 dní bychom je chtěli pozvat zpátky. Asi ale ne na celou pracovní dobu, protože jsme zjistili, že spoustu věcí nemusíme řešit poradami na místě. Že si dokážeme díky moderním technologiím informace vyměňovat na dálku," vysvětluje Grund.

Existují ovšem podniky, kde práci z domova považují jen za východisko z krajní nouze. Protože ta podle Petra Vaněrky, generálního ředitele stavebnin Pro-Doma, snižuje produktivitu práce. "Potřebujeme se potkávat a vnímat. Nesouhlasím s názorem, že home office je plnohodnotná analogie. Okamžitě po skončení nouzového stavu se všichni zapojí do práce na svých pracovištích," zdůrazňuje. Podobně odmítavá je hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. "Vysoký podíl zaměstnanců pracujících po delší dobu v režimu home officu pro české firmy jed­noznačně znamená snížení produktivity práce zaměstnanců," říká.

O budoucnosti práce z domova zdaleka není rozhodnuto. "Trvalý home office? To si netroufám odhadovat. Část lidí si totiž ověřila, že nejsou nastaveni, aby zůstali bez interakcí. Možná to budou za rok tři procenta místo jednoho," míní Tomáš Ervín Dombrovský. Něco jiného však může být občasná práce z domova. "Poroste podíl otevřených firem, které věří lidem bez ohledu na to, kde jsou a co dělají. Zatím možnost občas pracovat z domova mělo kolem 20 procent lidí, a když se budeme ptát příští rok na podzim, tak jich klidně může být 40 procent," předvídá analytik společnosti LMC.

Posun k práci z domova ještě může urychlit případná druhá vlna koronavirové nákazy, již někteří epidemiologové očekávají od podzimu (jde o jeden ze scénářů vypracovaných americkým Centrem pro výzkum a politiku infekčních chorob). A přispět by mohla i úprava pravidel pro práci z domova v tuzemském zákoníku práce. O té se teď pod vlivem koronavirové krize začíná podle náměstka ministryně práce Petra Hůrky znovu uvažovat. "Za sebe říkám, že ano. Budeme stejně muset převzít work-life balance směrnici, tak možná při té příležitosti by to šlo," míní. Česko tak může postupně dohánět západní Evropu, kde se home office rozšířil už po finanční krizi v roce 2008. Loni tak z domova třeba v Nizozemsku nebo Finsku pracovalo přes 14 procent tamních zaměstnanců.

Související