Loňský zárodek obchodní války mezi USA a Čínou byla jen malá předehra. Několik nanometrů velký virus může podle odborníků ve světě nastartovat definitivní zvrat trendu, kdy se byznys čím dál pevněji propojoval bez ohledu na hranice států.

První zárodky se už objevují. Řada zemí jako USA, Německo nebo Británie zakázala vývoz zdravotnického materiálu. Rusko či Vietnam omezují export zemědělských komodit, politici se začínají dovolávat větší soběstačnosti na poli strategických komodit a výrobků. Globální korporace je následují a připravují diverzifikaci výrobních zdrojů i zkrácení dodavatelských řetězců.

Podle odhadu Světové obchodní organizace (WTO) z počátku dubna mezinárodní obchod letos v porovnání s rokem předchozím propadne o desetinu až třetinu, s tím, že již rok 2019 byl poznamenán celními půtkami mezi Spojenými státy a Čínou. WTO zároveň předpokládá že v roce 2021 by světový obchod mohl daný propad smazat, otázkou v očích jejích expertů nicméně zůstává, jak rychle se svět vypořádá s pandemií a jak tato promění byznysová pravidla.

Společně za vlastní zájmy

K trendu vyšší nezávislosti se hlásí i dosavadní proponenti liberalizace mezinárodního obchodu. Třeba francouzský prezident Emmanuel Macron sice v první větě svého projevu z půlky dubna vyzdvihl společný boj světa proti pandemii a společný smutek nad jejími oběťmi. Ve druhé nicméně hned vyzval k přebudování ekonomiky tak, aby dávala naději francouzským zaměstnancům, francouzským podnikatelům, francouzské finanční nezávislosti. "Musíme přenastavit zemědělství, zdravotnictví, průmysl i technologický sektor tak, aby dal větší nezávislost nám i Evropě," prohlásil francouzský prezident.

Pro vyšší důraz na domácí výrobní kapacity se vyslovil i australský premiér Scott Morrison. Podle něj by země z nejmenšího kontinentu měla v rámci reakcí na dopady koronavirové pandemie přenastavit svůj ekonomický model, vrátit část průmyslu do země a umenšit významný podíl služeb na ekonomice.

"Vypadá to jako téma, které pro premiéra bude v následujících měsících a letech zásadní," komentoval Morrisonovu změnu strategie ekonomický expert Sky News Andrew Clennell s tím, že australským heslem těchto dní se stává samostatnost, ekonomická suverenita a téměř návrat k protekcionismu.

Zřejmě nejrychleji se ochranářské tendence jednotlivých států projevily na trhu se zemědělskými plodinami. Podle agentury Bloomberg Rusko už na konci března přistoupilo k limitům ohledně exportu obilovin. Vietnam zakázal ve stejné době uzavírání nových kontraktů na přeshraniční prodej rýže. Kazaši si podobně chrání svou produkci a zásoby obilné mouky a pohanky.

Jakkoliv americké ministerstvo zemědělství očekává, že letošní globální úroda základních zemědělských komodit bude dobrá a ceny na mezinárodních trzích zatím též nerostou, podobné kroky hlavních exportérů mohou mít neodhadnutelné následky. Zvlášť ve spojení s lokálními zemědělskými problémy, jako jsou třeba hejna všežravých kobylek, které nyní sužují východní Afriku a Střední Asii, nebo vlna prasečí chřipky u největšího světového producenta vepřového − v Číně.

Důkazy oněch dalekosáhlých důsledků přitom nejsou ani tak letité. Když před 10 lety Rusové snížili objem vývozu obilnin a Vietnam ve stejné době redukoval export rýže, v severní Africe odstartovala revoluce dnes označovaná jako arabské jaro. Důvodů dozajista bylo více, sociologové se nicméně shodují, že růst ceny chleba a dalších základních potravin byl zásadním impulzem, který vyhrotil situaci v prvních revoltujících zemích − Tunisku a Egyptě. Před podobným scénářem v zemích s obřími populacemi, které tamní zemědělství není schopné uživit, varují odborníci i nyní.

Návrat výroby zpoza oceánu

Úplně první komoditou, která se před pár týdny vyvažovala zlatem, byly ochranné zdravotní prostředky. Právě nedostatek roušek nebo ochranných oděvů pro zdravotníky donutil i slovutné ekonomy klást si elementární otázky. "Jak je možné, že největší ekonomika v dějinách světa není schopna vyrobit dostatek roušek, masek či ventilátorů?" tweetoval například někdejší rektor Harvardu a ekonomický poradce řady washingtonských administrativ Lawrence H. Summers. A sám si odpověděl: Může za to takzvaný offshoring − vyvážení výroby do levnějších zemí. A nyní tak američtí ekonomové přemýšlejí, jak tuto produkci vrátit na domácí půdu.

Z Číny pochází dvě pětiny veškeré světové produkce spotřební elektroniky, jako jsou čipy, paměti, monitory nebo kamery.

Ve stejném duchu jako jednotlivé státy na koronavirovou krizi reaguje také byznys. Snaha diverzifikovat obří závislost na Číně, eventuálně zkrátit subdodavatelské řetězce, byla ovšem patrná už před úderem koronaviru, pandemie během čtyř týdnů tyto plány jen začala urychlovat.

Technologické giganty jako Microsoft a Google už několik měsíců sondují možnosti výroby třeba v Thajsku nebo ve Vietnamu. Apple zase podle CNBC na začátku roku požádal své dodavatele, aby našli způsob, jak vyrábět minimálně 30 procent sluchátek AirPods mimo Čínu.

O větší diverzitu dodavatelů usilují i automobilky, které zastihl nepřipravené už první úder viru v Číně na začátku roku. "Až aktuální situace opadne, automobilky budou mít dozajista řadu problémů, nicméně otázka, jak se vymanit se závislosti na vzdálených dodávkách materiálu, bude určitě nastolena," konstatoval pro Wall Street Journal odborník na autoprůmysl Dan Hearsch z další konzultační firmy AlixPartners.

Celková proměna výrobního řetězce nicméně bude dlouhodobá výzva. Z Číny podle odhadů pochází dvě pětiny veškeré světové produkce spotřební elektroniky, jako jsou čipy, paměti, monitory nebo kamery. A ač na dalších místech planety existují výrobní kapacity, kam by toto šlo přesunout, nebude to tak snadné, jak by se mohlo zdát.

"Pro korporace je relativně jednoduché během tří až šesti měsíců přesunout kompletaci výrobků," konstatoval pro CNBC P. S. Subramaniam, expert na výrobu poradenské společnosti Kearney. Podle jeho slov je ovšem daleko větší problém výroba základních komponentů. "Kapacity pro jejich produkci se budují podstatně hůře, přitom jsou základním stavebním kamenem celého ekosystému," dodává.

Každý sám na sebe

Jiní experti zase upozorňují, že i další výrobci z Jižní Koreje, Japonska či Tchaj-wanu, na které se americké nebo evropské značky budou chtít obrátit, v posledních letech též část svých kapacit fakticky přesunuli do Číny. "Bude to jako otočení letícího letadla. Velmi, velmi pomalé," shrnul vyhlídky západního byznysu na snížení závislosti na jednom dodavateli Sean Maharaj, šéf konzultační agentury Aarete.

"Jak budou růst ekonomické dopady a problémy, lze předpokládat že jednotlivé vlády se budou snažit pomoci pro sebe zásadním sektorům či firmám. Pro jednotlivé země je to řešení, které dává smysl: omezit obchod, soustředit se na sebe, udržet práci pro maximum vlastních lidí a nestarat se o nikoho jiného," shrnula pro CNN Money možný nástin budoucnosti Deborah Elmsová z Asian Trade Center. "Nicméně ve výsledku to bude znamenat, že všichni na tom budou na konci hůř," dodává.

Související