Tajné partyzánské operace lobbistů na pozadí války proti koronaviru. Tak vypadá situace ve Washingtonu. V Bílém domě vzniká plán, jak zachránit americkou ekonomiku. Kongresem a Sněmovnou reprezentantů běží záchranný balíček, který by měl dosáhnout celkové hodnoty dvou bilionů dolarů. A v kuloárech se rvou lobbisté. Firmy a instituce z celého spektra americké ekonomiky si skrze ně chtějí koupit vliv na dění a rozhodování v těchto dnech.

V zákulisí tak probíhá zřejmě největší lobbistická bitva v dějinách. O podíly na záchranných programech, o přístup nových výrobků na trh, o umožnění fungování byznysu ve dnech, kdy se Spojené státy postupně uzavírají do izolace, o "odstínění" konkurence, o holé přežití. Postižení koronavirem jsou všichni. A bezprecedentní situace tak nutí nějakým způsobem zapojit se do lobbování za své zájmy i entity, které na to ještě před dvěma měsíci ani nepomyslely.

Začněme od těch s největšími požadavky. Americká Národní asociace průmyslu chtěla od federální vlády 1,4 bilionu dolarů. Turistický průmysl a Americká konference starostů žádaly podle webu MarketWatch po čtvrt bilionu. Restaurace definovaly svou sumu potřebnou na přežití okolo 150 miliard, nemocnice si řekly o rovnou stovku. Boeing požádal o 60 miliard (zároveň odmítl dát vládě výměnou jakýkoliv podíl ve firmě), prakticky stejnou sumu si nárokovaly aerolinie. Národní asociace indiánských kasin chtěla 18 miliard, laboratoře pět, muzea čtyři, železniční síť Amtrak potřebovala minimálně miliardu.

Jen výše zmíněné požadavky dávají dohromady 2,3 bilionu dolarů. Což je o 300 miliard víc, než v první fázi přislíbil Washington v rámci historického stimulačního balíčku. Výčet zájemců o neodkladnou pomoc ovšem zdaleka nekončí. Nově nastolená situace přinutila do kuloárů vyslat své zástupce i organizace, které se lobbingu na nejvyšších místech doposud spíše vyhýbaly. Nováčky jsou podle webu Axios třeba sdružení nezávislých lékařů, výrobci dezinfekčních prostředků, asociace školních vyvařoven, aliance lokálních umělců nebo provozovatelé virtuálních sportů jako FanDuel nebo DraftKing, které pozastavení NBA a NHL totálně odstavilo od jejich byznysu.

Armáda lidí s kontakty

Peněz je "málo", požadavky značně překračují dedikovanou sumu. A o maximalizaci výtěžnosti na úkor těch druhých se mají postarat právě lobbisté. Téměř dvanáct a půl tisíce těchto "prosebníků v předsálí" − v angličtině lobby − je oficiálně registrováno ve Spojených státech a v loňském roce za své služby celkem utržili téměř 3,5 miliardy dolarů. V podstatě jde o síť složenou z bývalých politiků, právníků, poradců nebo třeba finančníků, kteří mají − nebo minimálně to svým zákazníkům prezentují − kontakty a přístup k zástupcům výkonné a zákonodárné moci. A tito se nechávají najímat k prosazování zájmů svých klientů. Tato činnost, pokud je transparentní, je podle amerických zákonů zcela legální. V pozadí nicméně funguje neviditelná burza dlouhodobých kooperativ, pobídek, protislužeb a třeba příspěvků na kampaně jednotlivých politiků. A v tomto prostředí se nyní hraje o nastavení toho, kolik jednotlivé sektory dostanou v hotovosti, kolik ve formě půjček, kolik ve formě garancí.

Lobbisté se předhánějí, kdo zajistí pro byznys svého zákazníka nejlepší podmínky. Například v Kalifornii a Texasu vedle supermarketů a lékáren při vyhlášení všeobecné karantény zůstaly otevřeny i obchody prodávající − v těchto státech zlegalizovanou − marihuanu. Údajně pro pacienty užívající ji ze zdravotních důvodů. Jinde zase nezavíraly obchody se zbraněmi.

Další lobbisté se pak snažili v nových pravidlech najít skulinu k omezení konkurence nebo cestu, jak snížit náklady svého zákazníka. Web Business Insider třeba přinesl informace o tom, že lobbisté McDonald's tlačili na vládu, aby upustila od záměru nařídit zaměstnancům s podezřením na nákazu dvoutýdenní dovolenou placenou zaměstnavatelem.

S nálepkou "ničí viry"

Druhá fronta boje lobbistů probíhá na poli povolování přístupu jednotlivých výrobků na trh. Americké úřady jsou tak zavaleny dokumenty s urgentními požadavky od byznysu. Úředníci vládní agentury FDA starající se o regulaci potravinářství a léčiv podle New York Times v porovnání s běžnými dny řeší šestinásobek žádostí ohledně povolení testů okolo vakcín a způsobů léčby koronaviru.

Zároveň vedle této činnosti je FDA zodpovědná za boj proti podvodným medikamentům a potravinovým doplňkům, které se snaží těžit z marketingového potenciálu Covid-19 a strachu veřejnosti.

Podobně je na tom i další washingtonská instituce EPA − Agentura pro ochranu životního prostředí −, která čelí lavině na trhu naráz se objevujících dezinfekcí, jež mají na 101 procent ničit koronavirus v nejrůznějších podmínkách. A v závěsu za těmito povinnostmi se okolo úředníků pohybují desítky vlivových hráčů, kteří se pro své zákazníky snaží získat lepší a rychlejší zacházení.

Pandemie přinutila do kuloárů vyslat své zástupce i organizace, které se lobbingu na nejvyšších místech doposud vyhýbaly.

List New York Times ilustroval aktuální situaci ve Washingtonu na příběhu britského producenta spotřebního zboží Reckitt Benckiser, jenž vyrábí mimo jiné dezinfekci značky Lysol. Což v této době není nepoptávaný výrobek. Aby svou pozici ale ještě vylepšil, potřebuje Lysol dostat certifikát od EPA, že produkt likviduje koronavirus. "Jsme na telefonu s EPA 24 hodin denně, sedm dní v týdnu," uvedl pro list Hal Ambuter, který má pro Reckitt Benckiser na starosti kontakty s americkými regulačními úřady.

Společnost NanoPure si zase najala lobbistu Briana Ballarda se silnými vazbami přímo na Donalda Trumpa (Ballard pro něj sháněl před čtyřmi roky peníze na kampaň). Jeho úkolem je do vládních útrat protlačit její dezinfekci, která by měla být vhodná na čištění třeba letišť nebo vládních budov. Manhattanská firma On The Right Track System by − za pomoci lobbistů − zase státu ráda prodávala recyklovatelné plachty na oddělení nemocničních lůžek. A tak dále. Snah dostat se urychleně na seznam vládou povolených/doporučených výrobků jsou zkrátka stovky.

Zvyšování cen

Washingtonský lobby průmysl se samozřejmě snaží situaci maximálně vytěžit. Washingtonští právníci z firmy Holland & Knight podle New York Times třeba vytvořili šedesátičlenný "Covid-19 tým" a potenciálním zákazníkům slibují, že jim pomohou přežít a uspět v těchto nejistých dobách. Plus dostat se k vládním grantům.

"Díky vládnímu balíčku a současné situaci máme víc práce, než jsme kdy v dějinách měli," prohlásil pro Washington Post Lee C. Weingart, zakladatel vlivové agentury LNE Group. Oficiální čísla ohledně investic za první čtvrtletí 2020 amerického lobbingu budou k dispozici až v druhé polovině tohoto měsíce, insideři nicméně už nyní zmiňují, že vlivové agentury a právníci zabývající se lobbingem si začali zákazníkům okamžitě říkat o vyšší sazby za své služby.

A konjunktura jim hned tak neskončí. Jen pár dní poté, co Bílý dům protlačil historický dvoubilionový balíček pomoci ekonomice, začali vysocí představitelé republikánů i demokratů ve světle zhoršujících se prognóz volat po dalším. Objem není znám, nicméně podle prvních informací by se mělo jednat o obří desetiletý plán veřejných investic do infrastruktury Ameriky. Tedy opět něco, na čem pro vlivový průmysl bude hodně práce. A ministr financí Steven Mnuchin nejen lobbistům dále slibuje: "Budou další balíčky."

Související