Virus mění smlouvy, sankcím se dá vyhnout. Podnikatelé se mohou odvolat na zásah vyšší moci

Řada odvětví zažívá kvůli opatřením zamezujícím šíření koronaviru silné ekonomické otřesy spojené s výpadkem dodávek, odbytu a celkovým zpomalením výrobního cyklu. Zaměstnanci nechodí do práce, firmy musí čelit také výpadkům v dopravě. Výsledkem je, že mnohé nemohou plnit dodávky, k nimž se ve smlouvách se svými odběrateli zavázaly. A hrozí jim kvůli tomu sankce za zpoždění. Zákon jim ovšem dává v takových situacích možnost ochrany.

"V tuto chvíli zaznamenáváme asi nejvíc dotazů ohledně potíží s plněním smluv v oblasti retailu, a to jak ohledně dodavatelských smluv, tak například nájmů," říká advokát Allen & Overy Robert Pavlů. Na mimořádné situace, které mohou způsobit výpadek v plnění smluv, ale pamatuje občanský zákoník. Firmám dává šanci "omluvit" výpadky v dodávkách a vyhnout se tak pokutám, které by jim za běžných podmínek kvůli výpadku hrozily. Musí ovšem zvolit správný postup.

Prvním krokem, který by měla každá společnost při prvních signálech výpadku ve výrobě, a tedy i plnění smluv udělat, je komunikovat se svými obchodními partnery. "Oznámení je nutné odeslat co nejdříve, abyste předešli vzniku škod na straně smluvního partnera," upozorňuje advokát Mikuláš Vargic zapojený do projektu Právo v roušce, v rámci nějž právníci zdarma na webu nabízí vzory smluv a jiných dokumentů usnadňujících lidem a firmám řešení krizové situace vyvolané koronavirem. Právě oznámení o nemožnosti plnění je jedním z nich.

Splnění oznamovací povinnosti vyžaduje každé ustanovení zákona, které firmám umožňuje omluvit výpadek v dodávkách a odvrátit hrozbu sankcí. Občanský zákoník zná tři možné způsoby omluvy nenadálého výpadku v dohodnutém plnění. "Když zasáhne vyšší moc nebo ve chvíli, kdy nastane podstatná změna okolností, případně když se dostanete do nemožnosti plnění," říká advokátka a zakladatelka kanceláře Sedlakova Legal Jana Sedláková. Každý z nich má svá specifika.

Virus jako vyšší moc

Zásahu vyšší moci se může podnikatel dovolat tehdy, pokud prokáže, že mu ve splnění smluvní povinnosti bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná pře­kážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Výpadek pracovní síly vlivem koronaviru může být jedním z nich. Výsledkem je, že po dobu výpadku nemusí podnikatel dodávat zboží či služby podle smlouvy a jeho obchodní partner proti němu nemůže uplatnit smluvní pokuty ani žádat náhradu škody.

Avšak omluvu vyšší mocí je možné uplatnit pouze v případě, že neschopnost firmy plnit smlouvu nastala až po vypuknutí pandemie. Pokud podnik nestíhal dodávat objednané zboží už v únoru nebo na začátku března, nemůže nyní pandemii použít jako způsob, jak se zprostit odpovědnosti za škody a smluvní pokuty.

Komplikované rovněž bude uplatnění tohoto důvodu u nových smluv uzavíraných už během epidemie. "U nových smluv je dobré ustanovení, která mluví o vyšší moci, modifikovat tak, aby vysloveně popisovala, co se nyní děje, co se může stát − například zmínit možná nová krizová opatření orgánů veřejné moci − a jaký to na smlouvu může mít dopad," radí Sedláková.

Úpravu je potřeba napsat na míru každé smlouvě, nicméně by mohla vypadat například takto: "Tato smlouva je uzavírána během trvání celosvětové pandemie onemocnění Covid-19. S ohledem na tuto skutečnost budou za okolnost vyšší moci považována rovněž všechna omezení způsobená krizovými opatřeními orgánů veřejné moci přijatými z důvodu výskytu Covid-19 na území České republiky po podpisu této smlouvy, jež kterékoliv straně brání v řádném splnění smlouvy."

Zásah vyšší moci bývá obvykle upraven v každé smlouvě. Pokud tam ale není, je možné použít obecnou úpravu z občanského zákoníku. Rozdíl je v tom, že smluvní doložky vyšší moci zpravidla zabrání nejen sankcím, ale i tomu, aby obchodní partner odstoupil od smlouvy. V zákoně uvedená doložka totiž limituje pouze povinnost dodavatele nahradit odběrateli škodu způsobenou výpadkem v dodávkách.

Aby ale vůbec mohla firma omluvenku vyšší mocí na koronavirus použít, musí existovat příčinná sou­vislost mezi nemožností plnění a nákazou. Jinými slovy, pokud se pandemie podniku nedotkla, nemůže se na ni vymlouvat. To ale nebude snadné v praxi pro­kázat. "Pokud je nemožnost plnění způsobena okol­nostmi přímo v dané společnosti, doporučujeme, aby archivovala veškerou související interní i externí ko­munikaci, manažerské zprávy a dále relevantní správní rozhodnutí," radí Sedláková. Užitečné pro dokazování mohou být také záznamy o provozech výrobních linek nebo docházce zaměstnanců a nahlášených nemocenských.

V případě, že dodávky nemůže firma splnit kvůli výpadku subdodavatele, měla by ho požádat, aby jí doložil co největší množství podkladů, které výpadek na jeho straně potvrzují. Dodavatel by v takovém případě měl spolupracovat. Pokud by to neudělal, jednalo by se o porušení smlouvy se všemi důsledky, jako je například odstoupení od další spolupráce nebo pokuty.

Změna okolností

Pandemii koronaviru je také podle právníků možné považovat za podstatnou změnu okolností, za nichž byla smlouva podepsána. I s tím počítá občanský zákoník a smluvním stranám v takovém případě umožňuje jednání o smlouvě znovu otevřít. "Ujednání o převzetí rizika změny okolností se v posledních letech stalo velice častým prakticky ve všech druzích obchodních i jiných smluv a je mnohdy pokládáno za automatickou součást smlouvy," uvádí advokát Peyton Legal Jan Ptáčník.

Při využití tohoto práva musí smluvní strana, která žádá znovuotevření smlouvy, prokázat, že změnu okolností nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit. Využít ji tak stejně jako odvolání na vyšší moc bude možné u smluv uzavřených ještě před vypuknutím epidemie. Vztáhnout se pak dá třeba na náhlé zdražení dopravy nebo průtahy v ní způsobené výpadky některých dopravců. Je ovšem nutné počítat s tím, že obnovení jednání o smlouvě automaticky neznamená, že jedna ze stran může odložit plnění. Na tom se musí oba obchodní partneři výslovně dohodnout.

Pokud se dohody dosáhnout nepodaří, je možné domáhat se u soudu změny smlouvy anebo jejího zrušení. Soud ovšem není vázán návrhem a má široký prostor pro vlastní uvážení o spravedlivých poměrech mezi stranami. Může smlouvu úplně zrušit nebo třeba zvýšit cenu zakázky. Aby bylo možné domáhat se zásahu soudu, je nutné prokázat, že právo na obnovení jednání o smlouvě firma vůči svým partnerům uplatnila v přiměřené lhůtě. Ta činí dva měsíce od doby, kdy se podnik o podstatné změně okolností dozvěděl.

Takové řešení je ale spíše teoretické. "Uvedený postup je velice nepraktický, zvláště pokud není možné očekávat kooperaci druhé smluvní strany a je nutné spoléhat na pomoc soudu," upozorňuje Ptáčník. Soudy pod hrozbou pandemie omezily práci. Navíc platí, že i za běžné situace by takovou žalobu řešily i více než rok.

Nemožnost plnění

V důsledku virové epidemie mohou nastat také situace, kdy bude plnění ze smlouvy zcela nemožné a nebude je možné nahradit ani později nebo s vynaložením vyšších nákladů. V takovém případě by se mohlo jednat o případy takzvané následné nemožnosti plnění, kterou též upravuje občanský zákoník. Ten umožňuje automatický zánik nesplnitelných závazků. "Dlužník by tedy neměl být stižen zákonnými ani smluvními sankcemi za jeho nesplnění," uvádí právnička Peyton Legal Tereza Dvořáková.

Právníci ale předpokládají, že na rozdíl třeba od vyšší moci bude uplatnění tohoto pravidla v praxi menší. Dá se totiž očekávat, že omezení zabraňující šíření nákazy časem odezní a povinnosti ze smluv pak bude možné splnit, byť se zpožděním. "K úplnému zániku závazku z tohoto důvodu by mohlo dojít jen v případě, že nastalá situace bude znamenat trvalou překážku splně­ní smluvní povinnosti," uzavírá Robert Pavlů z Allen & Overy.