Vážení čtenáři

Albert Einstein prý jednou prohlásil, že vůbec nejtěžší věcí na pochopení na světě je daň z příjmů. Je pravda, že při pohledu na daňové přiznání má opravdu člověk občas pocit, že by spíše zvládl pochopit teorii relativity než správně vyplnit známý růžový formulář. Také proto jsme se i letos rozhodli, že podáme pomocnou ruku všem, kteří se v těchto dnech musí potýkat s daňovým přiznáním. Připravili jsme pro čtenáře ve spolupráci s daňovými experty podrobný návod, kdo, kde a jak musí platit daň z příjmů fyzických osob. V našem speciálním dvojčísle najdete rovněž informace o tom, co všechno se oproti loňskému daňovému přiznání změnilo, a rozlouskneme pro vás také několik speciálních daňových oříšků. Třeba ukážeme, jak zdanit příjmy z pronájmu či z licencí, co dělat, když máte příjmy ze zahraničí, jak na vás dopadnou daně, když jste v důchodu, nebo jak zdanit podíl na zisku.

V aktuálním Ekonomu ale najdete i spoustu jiného inspirativního čtení. Třeba rozhovor s respektovaným českým historikem Janem Rychlíkem. S tímto na slovo vzatým odborníkem na dějiny Čechů a Slováků jsme si povídali například o tom, že podobně jako se před lety rozpadlo Československo, mohou se v budoucnosti rozštěpit i další evropské země. Třeba Velká Británie, Španělsko či Belgie.

Štěpit se však může celá Evropa, podle Rychlíka jí totiž zoufale chybí vědomí sounáležitosti. Strach z opakování hrůz druhé světové války, který stál na začátku evropské integrace, hraje v myslích dnešních Evropanů a jejich politiků jen pramalou roli. A jelikož jsme nedokázali vytvořit novou jednotící ideu, získávají na důležitosti kramářské počty, jak moc se nám ještě ekonomicky vyplatí jednotná Evropa.

Je to po mém soudu krátkozraké a trochu mi to připomíná jeden hořký vtip, v němž starý historik říká: "Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni k tomu, si ji zopakovat. Ti, kteří ji znají, jsou pak odsouzeni k tomu, bezmocně sledovat, jak ji všichni ostatní opakují."

Hezké čtení, příští Ekonom vyjde 5. března.