Před pár lety bylo auto na elektřinu módní libůstkou pro milovníky technologií, kteří ovšem museli být zároveň značně movití. V Česku se tváří elektromobility stal třeba severočeský podnikatel Martin Hausenblas se svojí na tehdejší i současné poměry luxusní Teslou.
Z technologického výstřelku se však stal nový, silný průmyslový obor. Obor, který štěpí společnost.
Před sto lety se mnoha lidem zdála auta se spalovacím motorem nebezpečná, příliš rychlá. Teď se jich nemůžeme nabažit. A elektroauta pro řadu z nás nabývají podoby nechtěného vetřelce, který se snaží sestřelit naše čmoudící miláčky ze silnic. To je jeden pohled. Pro jiné je elektroauto symbolem pokroku. Nebo dokonce jedinou možností, jak spasit před záhubou naši nebohou planetu.
Na rozdíl od lidí, kteří mají na rozvoj aut na elektřinu názor, jsme se bavili s člověkem, který o autech a autoprůmyslu, jenž živí půlku Česka, něco ví. Mojmír Čapka, majitel společnosti Brisk Tábor, se věnuje podnikání v automotive téměř třicet let. Čapka netvrdí, že sázka na elektrická auta je špatná. Největší potíž však vidí v tom, že politické tlaky vítězí nad argumenty. Což podle něj může mít neblahý dopad na celou českou i evropskou ekonomiku.
V dalším tématu Ekonomu se věnujeme státní regulaci alkoholu. Vyšší daně mají, kromě dalších příjmů eráru, údajně chránit lidi před závislostí.
Mezi oběma tématy, elektroauty a regulací alkoholu, se dá nalézt jedna podobnost. Snaha zlepšovat život, která však nepřichází spontánně, od lidí, ale shora. Pomocí daní, poplatků, příkazů a zákazů. V Česku, se zkušeností s totalitním režimem, jsme na tento způsob prosazování dobra možná citlivější než naši západní sousedé. Nicméně, jak vidno, tendence moci jsou všude stejné.
Hezké čtení