Aktuální číslo časopisu Ekonom
Kristýna MoučkováPražské Jungmannovo náměstí je jako obvykle plné lidí. Po dlážděných kostkách, na kterých je občas složité udržet balanc, pobíhají lidé mířící do práce, studenti, kteří si přes Národní třídu krátí cestu na jednu z fakult Univerzity Karlovy, nebo turisté ranní ptáčata, kteří jsou již natěšení, že za pár minut uvidí Národní divadlo, případně, pokud to vezmou z druhé strany, panorama Václavského náměstí. Sem tam narazíte také na zbytek týmu pánské rozlučky se svobodou, který se právě vynořil z jednoho z místních klubů. Podle jejich výrazu je zjevně překvapilo ostré ranní sluníčko.
Je pondělí, devět hodin ráno. Čas začít pracovat − ať už na nových projektech nebo na vypořádání se s náročným večírkem. Každý podle svého gusta. Mě ale dnes bude zajímat první zmíněné.
Na takzvaném Jungmaňáku stojí palác ARA. Přes den si ho možná ani moc nevšimnete, pokud tedy nejste notorický objevovač krásných budov, který spíše než na to, zda nezakopne o nerovnou kostku či snad o jednoho z člena rozlučkového týmu, kouká raději na to, co je nad ním. Budova, která v noci v celé své kráse ožívá díky neonovému podsvícení, byla dříve známá hlavně jako obchodní dům Perla. Z obchodu, kde se prodávaly zejména textilie, je ale dnes trochu jiné tržiště. "Říkáme tomu obchodní dům s talenty," říká mi na úvod Vít Řezníček, Brand&Marketing manažer coworkingového prostoru HubHub. Právě pro jednu z jeho poboček se totiž ARA stala letos v létě domovem. A právě proto jsme se tu dnes také sešli.
Tři pilíře jako coworkingový základ (a jeden nosník k tomu)
Pro HubHub je palác ARA v pořadí druhou českou pobočkou. Ta první stojí pouze o pár set metrů dál. Kromě Česka působí tento coworkingový prostor také na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a ve Velké Británii.
Nejprve nás čeká prohlídka interiéru. "Máme tu spoustu prvků, které odkazují právě k obchodní minulosti domu. Vidíte třeba ta světla, která připomínají krabice?" říká Řezníček, zatímco procházíme postupně jednotlivé prostory, mimo jiné i patro, které opravdu připomíná díky malým kancelářím v "domečcích" skutečné tržiště se stánky. "Jedním z největších mýtů, který o coworkingu panuje, je, že ve skutečnosti jde o jeden velký open space. Ale tak tomu vůbec není," vysvětluje manažer. Za chvíli se dozvím proč.
V několika podobných prostorech jsem již byla. HubHub ale působí zatím jako největší a co se týká designu a celkového uspořádání také jako nejpestřejší. "V mezinárodním měřítku stojí všechny naše pobočky na třech pilířích. První z nich je prostředí a design. Proto jsme na utváření prostoru spolupracovali s lokálními návrháři. Chceme podporovat místních byznys a prostor tak dostává unikátní punc," vysvětluje Řezníček. Zrovna v tu chvíli se dostáváme do posledního patra. To z velké části slouží jako setkávací prostor pro všechny členy. Obrovská okna s výhledem na Hradčany, Petřín, ulici 28. října i "Příkopy" působí v tento slunečný den neskutečně uklidňujícím dojmem. Paprsky prosvěcují celý prostor a zvýrazňují jeden z nejdominantnějších prvků celého místa. Původní nosník domu, který je natřen červenou barvou. Už chápu, o čem manažer mluvil, když zdůrazňoval slovo design.
Usedáme do křesel s kávou a zatímco se prostor postupně plní zejména mladými lidmi s notebooky, v povídání se vracíme k pilířům, které se ve výsledku velmi prolínají. "Druhým z nich je komunita. Jako ve většině coworkingů i my budujeme specifickou skupinu. V našem případě jsme zaměřeni primárně na lidi z technologických start-upů a firem. Snažíme se je podporovat nejen v tom, aby měli kde pracovat, stejně tak je totiž důležité, aby jim v prostoru bylo příjemně a měli v něm například možnost se i vzdělávat," říká Řezníček. Naráží tím zejména na oblasti, ve kterých členové tápou, ale zároveň by je využili pro vlastní růst byznysu. "Lidé z tohoto odvětví se obecně velice rádi sdružují do různých hubů a komunit. Vzájemně si navíc chtějí pomáhat, pořádají například i různé workshopy, kde si navzájem předávají zkušenosti," komentuje manažer pospolitost, která je zjevně pro sdílené kanceláře typická.
Třetím pilířem je pak právě ono samotné vzdělávání a s ním spojené pořádaní eventů. A to jak těch vlastních, tak i těch, jež jsou ve spolupráci s třetí stranou. "Zároveň pořádáme i komunitní akce, které jsou uzavřené, jen pro naše členy." Pro podobné události je vyhrazeno celé jedno patro, které je zároveň propojené s bistrem. To může být využito nejen na catering, ale i během dne sem mohou pracovníci zaskočit na lehkou svačinu či oběd. Pro nerušenou práci, kdy člověk nemusí odbíhat někam pryč na oběd, se to hodí, pomyslím si.
Středoevropský "ajťácký" potenciál
HubHub, jak již jeho manažer jednou nakousl, se obecně hodně zaměřuje na technologické firmy. "Snažíme se ale zároveň tím nebýt limitováni. Ani by nebylo dobře, kdyby tu byli lidé pouze jednoho zaměření. Pestrost je důležitá pro ozvláštnění celé komunity," vysvětluje Řezníček. Zároveň ale dodává, že cílení na technologické firmy je viditelné napříč jednotlivými pobočkami HubHubu i v jiných zemích. Čím je to dané? "Oblast střední a východní Evropy má velice šikovné IT specialisty a technologicky zaměřené firmy. Proto je naším cílem toto prostředí stimulovat a podporovat ho," vysvětluje Řezníček, zatímco se patro, kde sedíme, stále více plní. Poptávka po prostorech tu evidentně je.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
