Hrozba recese je malá, můžeme si ji ale přivodit sami. Lidé nesmí propadnout "blbé náladě" a přestat utrácet

Nová prognóza − horší předpověď. Prakticky celý letošní rok analytici, statistici a další instituce s každou další predikcí pro příští rok předpovídají Česku horší a horší ekonomický vývoj. Liší se jen v míře pesimismu.

Například ministerstvo financí ještě letos v dubnu pro rok 2020 odhadovalo hospodářský růst na 2,4 procenta. Odhady pak postupně snižovalo až na listopadová dvě procenta. Česká bankovní asociace na jaře hovořila o růstu HDP v roce 2020 o 2,3 procenta; říjnová prognóza už zmiňuje také pouze dvouprocentní růst. Směrem dolů posunula svou predikci i Evropská komise, byť Česku věří přece jen více: oproti létu ubrala tři desetiny procentního bodu na 2,2 procenta.

Největšími optimisty tak zůstávají Mezinárodní měnový fond (MMF) a Česká národní banka (ČNB). Zatímco ekonomové z Washingtonu "věští" Česku pro rok 2020 zvýšení HDP o 2,6 procenta, analytici centrální banky ubrali z 2,9 na 2,4 procenta.

Sestupná tendence předpovědí je evidentní. I největší pesimisté ale pořád předpovídají české ekonomice růst, který třeba eurozóna za posledních 10 let překonala jen třikrát. Navzdory tomu se už několik měsíců objevují varování před recesí, která by mohla Česko postihnout. Hlavní důvod je jasný: ohrožuje nás špatný vývoj v zahraničí. A to především v zahraničí nejbližším, v Německu.

Starosti dělá německý průmysl

Zda Německo, nejsilnější evropská ekonomika, upadlo do recese, nebo se jí těsně vyhnulo, bude jasné v nejbližších dnech, po zveřejnění hospodářského růstu za třetí čtvrtletí. V tom předešlém se německé hospodářství mezikvartálně propadlo o 0,1 procenta. Pokud by propad pokračoval i ve třetím čtvrtletí, recese by se stala skutečností − definuje se jako pokles ekonomiky dvě čtvrtletí po sobě.

Obavy z vývoje v Německu jsou pochopitelné: Česko je na sousední ekonomiku silně napojené, putuje do ní téměř třetina českého exportu. Mnoho tuzemských firem funguje jako subdodavatelé pro německý průmysl. A právě ten se nachází v problémech.

"Německá průmyslová produkce se v září meziměsíčně snížila o 0,6 procenta, v meziročním srovnání došlo k prohloubení poklesu na minus 4,3 procenta. Klesající průmysl tak sráží výkon celé tamní ekonomiky," vysvětluje analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Propad německého průmyslu se projevil i u nás. Po letním propadu ale český průmysl v září ožil.

Problémy německého průmyslu se už v tom tuzemském projevily, byť nijak dramaticky. "Před německým zpomalováním nás nejprve chránila nahromaděná zásoba objednávek, kterou firmy nestíhaly plnit," vysvětluje ekonom České spořitelny Michal Skořepa. V létě se ale vyčerpala, a tak ke zpomalení došlo.

V srpnu česká průmyslová produkce meziročně klesla o 3,8 procenta, přičemž právě ochlazení v Německu ekonomové označovali za hlavní příčinu. "Český průmysl se potýká s poklesem průmyslové aktivity v Německu a eurozóně jako celku," tvrdí analytik Generali Investments Radomír Jáč. Ačkoliv se v září průmysl vrátil do černých čísel, příliš dobré nebudou podle očekávání ani celoroční výsledky. Například analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek očekává, že se za celý letošek průmyslová produkce zvýší jen asi o půl procenta. Tedy nejméně od roku 2013.

Infografika: Hrozba recese je malá. Můžeme si ji ale snadno přivodit sami

Zvětšit přes celé okno

Česko drží na solidních hodnotách především automobilky. Ne všem se nicméně daří stejně. Například nošovické Huyndai v listopadu oznámilo, že kvůli poklesu prodejů omezí výrobu a nechá zaměstnance každé druhé pondělí doma se 70 procenty platu. Naproti tomu mladoboleslavská Škoda a na ni navázaní dodavatelé byli největšími tahouny. "K výborným výsledkům Škodě Auto pomáhá ofenziva nových úspěšných modelů," vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.

Obavy z "dovozu" německé recese ale částečně krotí zprávy ze světa. Globální rizika, která měla na německé hospodářství nejhorší dopady, totiž částečně opadla. "V říjnu se ve světové ekonomice začaly věci obracet k lepšímu a některé černé mraky již nevypadají tak děsivě. Čína a Spojené státy v obchodní válce vyjednaly dočasné příměří a snaží se dospět k první fázi dohody. V případě brexitu poklesla pravděpodobnost chaotického odchodu Británie bez dohody," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Dobrou zprávou je podle něj také fakt, že německá průmyslová recese nenatropila výraznější škody v širší německé ekonomice, zejména na trhu práce.

Hlavně neškrtit investice

I kdyby přes všechny pozitivní zprávy nakonec Německo do recese upadlo, ani tak není třeba panikařit. Ačkoliv na západ od Aše putuje téměř třetina českého vývozu, tahounem ekonomiky je v současnosti vedle exportu i další sektor: domácnosti. "Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí dosáhl 2,8 procenta meziročně a 0,7 procenta mezikvartálně. Největší měrou se na tom podílela spotřeba domácností a saldo zahraničního obchodu. Významně rostla i spotřeba vládního sektoru," konstatuje analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička. Jinými slovy, českému hospodářství pomohlo utrácení obyvatel, k němuž přispěl růst mezd ve firmách i platů ve státní správě.

Nejinak tomu podle ekonomů bude i v posledním kvartálu. "V případě tuzemské ekonomiky předpokládáme zpomalení mezičtvrtletního růstu o dvě desetiny na 0,5 procenta. Hlavními přispěvateli k růstu budou i nadále spotřeba domácností a vlády," předpovídá Luboš Růžička.

Klíčové tak pro Česko v příštím roce bude, aby domácnosti nepropadly "blbé náladě" a negativním prognózám a nepřestaly utrácet.

Díky dostatku peněz by k tomu dojít nemělo: i v roce 2020 se bude ve veřejném sektoru přidávat a růst mezd o pět až šest procent požadují odboráři také ve firmách. Nárůst výdělků tak pohodlně překoná inflaci, která se má dál držet pod úrovní tří procent.

Utrácení doporučují ekonomové i vládě. Podle člena bankovní rady ČNB Aleše Michla bude v příštím roce klíčové, aby kabinet neopakoval chyby z let 2011 až 2013, kdy vláda reagovala na zpomalení ekonomiky škrty a zvyšováním některých daní. "Silnice, železnice, infrastruktura. Nájemní bydlení. Ekologie. Hlavní je investice neškrtat. Šetřit by vláda měla jen na provozu, ne na investicích," navrhuje Michl možné
vládní kroky.

Připravena pomoci je podle Michla i ČNB, a to v případě, že se současné "flirtování českého průmyslu s recesí" zhorší na recesi skutečnou. V tom případě by připadalo v úvahu snížení hlavní úrokové sazby, kterou nyní ČNB drží na dvou procentech.

MMF: Na řadě jsou vlády

Centrální bankéři nebo Mezinárodní měnový fond apelují na politiky v podobném smyslu také. Například odcházející šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se nechal slyšet, že by ECB výrazně pomohlo, kdyby vedle ní uvolnily svou politiku také vlády evropských zemí. Jinými slovy, aby opustily fiskální politiku úspor a začaly víc utrácet a investovat a tím pomohly ekonomikám a posílily stále slabou inflaci v eurozóně.

K většímu utrácení kabinety členských zemí pobízí i Evropská komise. A také podle analýzy MMF by jednotlivé státy měly být připraveny na možnost výraznějšího zpomalení ekonomiky kvůli globálním rizikům a pro případ recese mít připraveny investice, kterými by hrozbu krize vyrovnaly. Podle MMF se to týká především těch zemí, které netrápí vysoké dluhy a mohou si deficity dovolit. Konkrétně jde podle fondu o Nizozemsko a Německo. Dočasně uvolnit fiskální střídmost by však měly být připraveny i zadluženější státy.

Českou ekonomiku táhne spotřeba domácností. Klíčové je, aby lidé nepropadli "blbé náladě" a nepřestali utrácet.

Německo s podobným plánem přišlo už v létě. Především levicová část tamního politického spektra navrhovala, aby vláda ustoupila od závazku vyrovnaných rozpočtů a pro příští rok připravila deficitní hospodaření. Schodek ve výši až několika desítek miliard eur měl být využit k financování zelených investic. Nakonec ale Berlín připravil i na rok 2020 vyrovnaný rozpočet. Podle ministra financí Olafa Scholze žádná zásadní krize není na obzoru. A pokud by se objevila, je podle něj vláda připravena jednat.